Emil Zörner: Nemá smysl bránit komunikaci lékařů s farmaceutickými firmami

zdroj: Česká asociace farmaceutických firem

„Proč bychom měli zavádět zákon, o kterém se předem ví, že nepřinese žádné pozitivní změny? Pokud se lékař a zástupce skutečně nebudou setkávat v ordinacích a za ryze odborným účelem, budou se jednoduše setkávat jindy,“ říká výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Emil Zörner. EurActiv s ním hovořil o novele zákona o regulaci reklamy, která má upravovat styk zástupců farmaceutických společností s lékaři.

Dr. Emil Zörner je výkonným ředitelem České asociace farmaceutických firem. Ta sdružuje společnosti, které se zabývají výzkumem, vývojem, výrobou, obchodem a propagací v oblasti humánních léčivých přípravků. Rozhovor vznikl v době, kdy do prvního čtení v Poslanecké sněmovně směřoval zákon o regulaci reklamy. Více informací o této legislativě naleznete v dnešním článku.

  • Farmaceutické firmy i někteří lékaři upozorňují na problematické aspekty novely zákona o regulaci reklamy, která má zakázat návštěvy obchodních zástupců těchto firem v ordinačních hodinách lékařů. Mezi argumenty patří například to, že osobní komunikace mezi firmami a doktory je důležitá a neměly by se jí klást překážky. Proč má podle Vás tento kontakt takový význam? 

Na trh stále přicházejí nové léky, a aby se tyto léky a s nimi často i novější způsoby terapie dostaly k pacientovi, je třeba informovat lékaře. Existuje samozřejmě několik cest. Lékaři můžete například vhodit do pošty leták, ten však pravděpodobně pouze vyhodí do koše. Tištěná reklama na léky na předpis má navíc svá omezení, v médiích ji lze například umisťovat pouze do odborných časopisů. Farmaceutická firma tedy lékaře zainteresuje spíše tím, že ho pozve na seminář, kde se dozví více o dané nemoci i o příslušném léku. Nebo za ním může poslat právě školeného obchodního zástupce.

Je přitom důležité poznamenat, že lékaře navštěvují i zástupci jiných společností, které ani nemusejí nabízet léky. K zástupci farmaceutické firmy však patří určitá odbornost. Musí lékaři podat podrobné informace o léku, o jeho nežádoucích účincích a podobně. Je také důležité doktory informovat o cenách léků a případném doplatku pacienta. U některých léků se mohou doplatky pro pacienta lišit. Zástupce může lékaře informovat také o cenových rozdílech v okolních lékárnách. Je tedy důležitým zdrojem praktických informací. Trh je pohyblivý, situace se mění a lékař není schopen sám o sobě neustále sledovat aktuální informace.

  • Ozývají se ale také názory, že vzájemná komunikace může probíhat i prostřednictvím nějakého veřejného zdroje, jakým je například internet. 

Obchodní zástupce je vyškolený profesionál a může poskytnout operativní a na míru přizpůsobený servis v režimu otevřené a obousměrné komunikace. Navíc, kolik lékařů má stálé připojení na internet? Něco více než polovina, což není dostačující. Je také třeba uvážit, že v České republice prodává léky obrovské množství firem. Je těžké si představit, že lékař na internetu brouzdá po webových stránkách všech firem a že bude stále získávat aktuální informace. Navíc tam nemůže zjistit zcela konkrétní a lokálně aktuální informace, jako právě například nejlepší ceny v některé lékárně.

  • Pokud se vrátíme k samotné novele zákona, co konkrétně farmaceutickým firmám na chystaném opatření vadí?

ČAFF má s ministerstvem zdravotnictví poměrně dobré vztahy a naše spolupráce funguje. Ministerstvo nám například návrhy zákonů poskytuje k připomínkování. Nelze samozřejmě očekávat, že nám ve všem vyhoví, pokud ale alespoň nějaké procento našich připomínek přijme, jsme za to rádi. Legislativní proces je férový a dostaneme přinejmenším možnost vyjádřit svůj názor. V den, kdy šel návrh tohoto zákona z ministerstva do legislativní rady vlády, jsme se ale najednou „probudili“ a zjistili, že novela obsahuje jednu větičku, která tam ovšem nikdy předtím nestála. Jde právě o větu, která zakazuje návštěvy zástupců farmaceutických firem v ordinačních hodinách lékařů. Nesouhlasíme s tím v první řadě proto, že tak složitou oblast nelze v zákoně postihnout jednou větou, která mimo jiné ani nedefinuje pojem „ordinační doba“ a nereflektuje rozdíl mezi ordinacemi soukromých lékařů a například nemocnicemi.

V tisku se nyní navíc dočtete, že ministerstvo zavádí rozsáhlou regulaci, která donutí farmaceutické firmy chovat se konečně eticky. Jak Česká asociace farmaceutických firem, tak i Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, tak má přitom ve svých skoro dvacet let starých etických kodexech napsáno to, co se do zákonů postupně dostává, a co zavádí i tento zákon. Zákony v podstatě začaly s časem kopírovat naše etické kodexy. Nic se tedy nemění, jde jen o to, že dříve se k dodržování etických norem firmy zavazovaly dobrovolně.

  • Když se k tomu firmy zavazují dobrovolně, proč tedy vadí, že by se něco takového mělo objevit i v zákoně?

Není důvod, aby se dobře fungující a dobře kontrolované vztahy mezi lékaři a zástupci firem regulovaly zákonem. Lékař je klient a jenom on je ten, kdo rozhoduje o svém času. Tento návrh zákona navíc zcela postrádá preventivní charakter a rovnou přistupuje k poměrně drakonickým represím.

  • Jak tedy komunikace mezi farmaceutickou společností a lékařem funguje v praxi?

Obchodní zástupce firmy má na starost třeba tři sta lékařů, které pravidelně navštěvuje. Poskytuje jim informace o lécích, léčbě, novinkách, sbírá informace o účincích, pacientech a postupech. Náš etický kodex dovoluje, stejně jako zákon, aby firma v rozsahu vymezeném zákonem poskytla lékaři drobné darovací předměty mající vztah k jeho odborné činnosti. Bylo by velmi naivní si myslet, že si lze lékaře tímto bezmezně zavázat.

Zákon chce nyní zakázat návštěvy vybraných obchodních zástupců, což má vysloveně diskriminační charakter, a to je jeho zásadní slabina. Všichni ostatní obchodní zástupci z jiných odvětví lékaře navštěvovat mohou. Podobný zákon existuje v Polsku a na Slovensku a ukázalo se, že tato regulace nefunguje. Na Slovensku se zástupci s lékařem setkávají i nadále a to zcela legálními způsoby. V Polsku si pak každé zdravotnické zařízení může regulaci určit samo, nikdo jí ale nepřikládá význam. Také u nás už opatření platí v některých fakultních nemocnicích, ale styku firem s lékaři nezabránilo. Proč bychom tedy měli zavádět zákon, o kterém se předem ví, že nepřinese žádné pozitivní změny? Pokud se lékař a zástupce skutečně nebudou setkávat v ordinacích a za ryze odborným účelem, budou se jednoduše setkávat jindy. Tím se vůbec nenaplňuje proklamované protikorupční zaměření zákona a snižuje se dosavadní transparentnost.

  • Zákon by měl však také podle svých zastánců chránit lékaře před případným neetickým jednáním zástupců firem…

Pracoval jsem jako ředitel různých farmaceutických firem. Pravidelně jsem chodil se svými obchodními zástupci do terénu. Zažil jsem na vlastní oči a uši, že lékař zástupce firmy s rozhodností poslal během ordinačních hodin pryč, i když viděl, že reprezentant přišel se svým ředitelem. Lékaři jsou však svéprávní a vzdělaní lidé.

Tento návrh pouze ztěžuje komunikaci. Hovořil jsem o tomto tématu například se specialistou aktivním v činnosti České lékařské komory. Ptal jsem se, jestli je pro něj komunikace s obchodními zástupci firem důležitá. Řekl mi, že jako odborník může například od reprezentanta získat informace o praxi, kterou používají jeho kolegové v jiných nemocnicích. Naopak on může sdělit svou zkušenost obchodnímu zástupci, který pak ty informace může předávat zase dál. Nemá smysl tomuto sdílení informací bránit, jsou veskrze v zájmu pacienta, kterého má novela údajně bránit.

  • V zákoně jde však pravděpodobně také o to, aby jednání s farmaceutickou firmou nezabíralo lékaři čas, který má věnovat svým pacientům.

Pak bude nezbytné navíc zakázat lékařům se v ordinačních hodinách vzdělávat, soukromě telefonovat, vyřizovat administrativu, občerstvovat se, nebo používat toaletu. V případě nemocnic jsou ordinační hodiny nonstop.

  • Má tedy ČAFF nějaký návrh, jak by konkrétně měla tato část zákona vypadat?

Nejrozumnější by bylo tuto větu z novely zákona úplně vypustit. Domnívám se, že naše samoregulace a kompetence lékařů k pokrytí této oblasti stačí.