Dagmar Kuchtová: Evropská diplomacie je pro český průmysl stále nečitelná

Dagmar Kuchtová, zástupkyně generálního ředitele a ředitelka vnějších vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

O roli evropské diplomatické služby (EEAS) v obchodní politice Evropské unie a o spoustě dalších témat si při příležitosti konáni konference „Společná obchodní politika a podpora exportu“, která probíhala minulý týden, EurActiv povídal se zástupkyní generálního ředitele a ředitelkou vnějších vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtovou.

  • Vloni v listopadu Evropská komise představila novou koncepci unijní obchodní politiky. Co považuje Svaz průmyslu a dopravy na této nové strategii za pozitivní a přínosné?

Společně s kolegy z ostatních evropských svazů podnikatelů a zaměstnavatelů sdružených v BUSINESSEUROPE hodnotíme tuto strategii pozitivně jako krok k větší liberalizaci obchodu, odstraňování jeho překážek, zajištění přístupu k surovinám a veřejným zakázkám pro evropské firmy ve třetích zemích, zlepšení ochrany duševního vlastnictví a v neposlední řadě jako podporu aktivit malých a středních firem ve třetích zemích 

  • Co se vám naopak na strategii nelíbí? Na veřejné diskusi „Obchodní politika jako nezbytná součást strategie Evropa 2020“, kterou krátce po zveřejnění strategie pořádalo Stálé zastoupení ČR ve spolupráci s Českou podnikatelskou reprezentací při EU, CEBRE, jste uvedla, že „postrádáte větší důraz na zlepšení přístupu na rozvíjející se trhy a také jasnou prioritu (a konkrétní úkoly) ekonomické diplomacie a podpory mezinárodního obchodu pro nově vzniklou evropskou společnou Službu vnější akce.“ Změnilo se od té doby něco?

K určitému posunu došlo. Generální ředitelství Evropské komise pro obchod (DG Trade) totiž představilo nedávno „obnovenou strategii“ v oblasti obchodní politiky, která stávající strategii upřesňuje. Spočívá v těchto 5 bodech:

  1. dokončení stávajících jednání (multi- i bilaterálních);
  2. prohloubení obchodní spolupráce se strategickými partnery (Rusko, Čína, USA, Indie, Japonsko, Brazílie);
  3. pomoc evropským firmám a investorům v přístupu na globální trhy;
  4. asertivnější přístup při prosazování zájmů evropských firem;
  5. a sdílení výhod globální ekonomiky. 

Postavení a činnost Evropské služby pro vnější akci (EEAS) je pro nás stále trochu nečitelné. Potěšitelné ale je, že v ní již působí, nebo v krátké době budou působit, 4 čeští diplomaté (Irák, Súdán, Čína a Guayana).  

  • V čem spočívá ona nečitelnost? 

Nedostatky jsou podle našeho názoru hlavně v oblasti implementace a praktického fungování této služby i Delegací EU ve třetích zemích směrem k podnikatelům a jejich podpoře na trzích třetích zemí. To je důležité i pro české firmy v souvislosti se zrušením některých českých ambasád nebo omezením jejich provozu, bohužel právě z velké částí v mimoevropských zemích.  

  • Když hovoříte o nedostatcích v implementaci a fungování EEAS, co konkrétního máte na mysli? 

Jde hlavně o nejasné rozdělení kompetencí mezi tuto službu a příslušené Generální ředitelství Komise (DG Trade). Podle toho, co slyšíme v Bruselu, spolupráce mezi nimi příliš nefunguje. 

  • Nová obchodní politika EU počítá s vytvářením a posilováním obchodních partnerství se třetími zeměmi. To je přístup, který nahradil dosavadní pokusy o dosažení mnohostranné obchodní dohody v rámci jednání Světové obchodní organizace (WTO). Je nový přístup z pohledu Svazu efektivnější či nikoliv?

Nedá se říci, že by bilaterální přístup, tedy sjednávání dohod o volném obchodu nebo o ekonomické spolupráci zcela nahradilo mnohostranná jednání v rámci WTO. Je to určité „náhradní“ řešení, výhody mnohostranného přístupu a fungování Světové obchodní organizace jsou i přes vlekoucí se jednání z Dohá nezpochybnitelné. Je třeba brát v úvahu, že mnohostranná jednání jsou ovlivněna změnou poměru sil v globální ekonomice – na začátku to byla G4 – EU, USA, Kanada a Japonsko, nyní je to G5 – EU, USA, Čína, Brazílie a Indie.  

I když je šance na ukončení jednání v letošním roce mizivá, podaří se snad alespoň dokončit agendu ve prospěch nejméně rozvinutých zemí zahrnující bezcelní a bezkvótový přístup zboží původem z těchto zemí na trhy ostatních členů WTO, a zachovat tak důvěryhodnost a smysl působení WTO. 

  • Myslíte si, že je takto větší naděje na dosažení nějakého kompromisu? 

Ano, to je, zdá se, jediná oblast, kde by mohlo k dohodě resp. uzavření jednání dojít. 

  • Jak by podle představ Svazu měl vypadat ideální mechanismus obchodní diplomacie Evropské unie a České republiky?  

Ideální mechanismus v tak složité oblasti asi nefunguje v žádné zemi, natož ve společenství o velikosti EU. Odpověď na to by možná těžko hledali i v Bruselu… Podle zatím krátkých zkušeností s fungováním evropské diplomatické služby by měla více spolupracovat s Generálním ředitelstvím Komise pro obchod, více se otevřít firmám atd. 

Pokud jde o českou obchodní diplomacii, to je téma na separátní článek. Probíhající transformaci českého systému obchodní diplomacie spočívající v rozdělení rolí mezi ekonomické diplomaty (DEK) v gesci Ministerstva zahraničních věcí a posílenou páteřní síť CzechTrade se zaměřením na B2B servis („Business to business“; označení pro obchodní vztahy mezi podnikatelskými subjekty) pro české firmy nevidíme jako ideální řešení, postrádáme zde větší zapojení podnikatelské sféry, které jsme se snažili prosadit.  

  • Můžete být trochu konkrétnější? 

V loňském roce jsme v návaznosti na Analýzu systému řízení ekonomické diplomacie České republiky zpracovanou Vysokou školou mezinárodních a veřejných vztahů Praha navrhli nový model, který spočívá ve vytvoření specializované agentury (zřízené společně Ministerstvem zahraničí a Ministerstvem průmyslu a obchodu) inspirované takto fungujícím systémem ve Velké Británii, do které jsou zapojeny i organizace podnikatelů. Tento náš návrh byl projednán s oběma ministry, Ministerstvo zahraničí jej přijalo vstřícně, ale druhý rezort, Ministerstvo průmyslu a obchodu, jej odmítlo.  

Nicméně v červenci podepsaná Dohoda o garantované úrovni služeb mezi oběma ministerstvy je pozitivní signál pro české exportéry a investory s jasným vymezením úkolů a kompetencí. Budeme pozorně sledovat, jak bude tento nový systém v praxi fungovat. 

  • Jak by mělo vypadat ideální rozdělení pravomocí mezi subjekty (CzechTrade, CzechInvest, obchodní diplomaté Ministerstva zahraničí atd.), které českým exportérům pomáhají proniknout na trhy třetích zemí? 

Očekáváme, že takový návrh bude obsahovat právě připravovaná nová Exportní strategie pro období 2012-2020, na jejíž přípravě budeme spolupracovat.  

Zdánlivě je to jednoduché: velvyslanec by měl být bytostně přesvědčen o tom, že podpora ekonomických zájmů České republiky je jeden z jeho hlavních úkolů, a měl by napomáhat významným obchodním a investičním projektům českých firem. Ekonomický diplomat to má přímo v popisu práce a synergický efekt by pak měl být dosažen součinností s kanceláří CzechTrade poskytující konkrétní služby konkrétním firmám. Záleží samozřejmě na kvalitě lidí, kteří v tomto systému budou fungovat.  

Pro mě osobně bylo potěšitelné, že na nedávné pravidelné poradě vedoucích zastupitelských úřadů České republiky v Praze jsem měla možnost s několika velvyslanci a generálními konzuly hovořit a přesvědčit se, že skutečně mají zájem o spolupráci v ekonomických projektech, při konkrétních akcích na podporu českých exportérů a také pokračovat v dosavadní spolupráci při organizaci podnikatelských misích českých firem. To je určitě pozitivní posun.   

  • Kde podle Vás leží slabá místa v současném nastavení? 

Právě v míře součinnosti a koordinace mezi ekonomickými diplomaty a zahraničními kancelářemi CzechTrade.

  • V červnu Ministerstvo průmyslu a obchodu ukončilo veřejnou konzultaci k návrhu Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012-2020. Jak se český průmysl k návrhu strategie staví? 

Po strategii konkurenceschopnosti jsme dlouho volali, postrádáme v ní sice věcné výstupy a provázanost na jednotlivé resorty, ale i tak patří Ministerstvu průmyslu a obchodu a týmu expertů dík za to, že se podařilo ji připravit. Důkladnější hodnocení bude ale možné až po doplnění chybějící Exportní strategie.


Dagmar Kuchtova vystoupila 5. září 2011 v diskusi „Společná obchodní politika a podpora exportu“, kterou připravila Česká podnikatelská reprezentace při EU CEBRE společně s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Jednalo se o součást projektu vytvořeného Zastoupením Evropské komise a Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR. EurActiv.cz byl mediálním partnerem akce.