Video: Uzavření hranic je pro politiky lákavé téma, následky ale mohou být pro ČR fatální

Jak se uzavírání vnitřních hranic EU projevilo na českém dovozu a vývozu? Máme se bát o budoucnost schengenského prostoru? Sledujte online debatu serveru EURACTIV.cz.

Uzavírání hranic může být pro řadu politiků lákavou variantou – přinese jim ohlas na sociálních sítích a možná i pár voličů. Pro Českou republiku by ale omezení volného pohybu mohlo být fatální. Během diskuse na to upozornil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Mezi nejvíce zasažená odvětví patří cestovní ruch a automobilový průmysl, který je páteří českého exportu. „Jedná se o takový blackout ekonomiky, který nepamatuji,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Současná situace je podle něj pro českou ekonomiku mnohem horší, než finanční krize z roku 2008. Podotkl ale, že Evropa zatím z každé krize vyšla silnější.

Ministerstvo průmyslu a obchodu na řešení stávající situace intenzivně pracuje. Cíl je jasný – vrátit se do normální stavu fungování jednotného trhu. „Pokusíme se co nejrychleji přispět k tomu, abychom odstranily všechny vnitřní hranice. V zájmu nikoho z nás není, aby tento stav trval nadále,“ ujistila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová.

O budoucnost schengenského prostoru se neobává ani europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew). Podle něj sice Evropa nebyla na takovou krizi připravena, ale může si z ní vzít ponaučení. „Měli bychom se zaměřit na to, jak fungujeme s vnějšími hranicemi,“ poznamenal europoslanec s tím, že Unie rozhodla o uzavření vnějších hranic později, než měla.

Schengenský prostor je v ohrožení. Kudy vede cesta z krize?

S příchodem koronavirové pandemie se mnoho členských států rozhodlo uzavřít své hranice. Snaha omezit šíření nákazy covid-19 se ale negativně podepsala na jednom z klíčových úspěchů evropské integrace – schengenském prostoru volného pohybu, který letos v březnu oslavil 25. výročí.