Visegrádská čtyřka – 10 let členství v EU

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

zdroj: Evropská komise.

Země V4 (aliance čtyř států střední Evropy: Česká republika,
Maďarsko, Polsko a Slovensko) vstoupily do EU v roce
2004 a byly tehdy považovány spíše za země ekonomicky
slabší, ale zato s obrovským růstovým potenciálem. S počtem
obyvatel přes 64 milionů, což představuje 13 % z EU28, činil
jejich celkový ekonomický výstup v roce 2003 jen okolo 3,7 %
průměru EU28.

Po deseti letech členství v EU se země staly ekonomicky silnějšími a jejich význam pro Evropskou unii vzrostl. Ekonomická síla zemí V4 vzhledem k EU28 měřená ukazatelem HDP se za posledních deset let zvýšila téměř o polovinu na 5,4 %. Ekonomický význam je nejvíce patrný v oblasti zahraničního obchodu. Podíl exportů zemí V4 vůči EU28 během deseti let vzrostl z 5,8 % na 9,1 %.

Během posledního desetiletí se ekonomiky zemí V4 v oblasti příjmů silně přiblížily ostatním zemím EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele zemí V4 měřený standardem kupní síly se zvýšil ze 49 % průměru EU15 v roce 2003 na 65 % v roce 2013. Tím se rozdíly v příjmech mezi zeměmi V4 a starými členskými státy EU snížily o 1/3. V souladu s teorií přibližování příjmů země s nižší počáteční ekonomickou úrovní (jako je Slovensko a Polsko), rostly mnohem rychleji než vyspělejší Česká republika. Maďarsko v příjmové konvergenci bohužel trochu zaostalo, zejména v důsledku domácích politických chyb.

Dvouciferný deficit v období 2003-06 a neortodoxní opatření podkopaly růstový potenciál Maďarska, který překonaly jak Polsko, tak Slovensko. Pokrok zemí V4 je však patrný i v jiných ukazatelích, jako např. v indexu kvality života. Tři ze čtyř zemí V4 za posledních 10 let poskočily v žebříčku kvality života směrem nahoru, navíc Česká republika předčila i Itálii a Spojené království. Index je sestaven z průměrného pořadí zemí v hodnocení 10 ukazatelů, které podle Eurostatu mají významný vliv na kvalitu života (jako je např. střední délka života, předčasné ukončení školní docházky, příjmová nerovnováha, rozdíl v platech mezi
muži a ženami apod.).

V posledních deseti letech patřilo Slovensko, Česká republika a Polsko mezi pět zemí, jejichž skóre se zlepšilo nejvíce. V Maďarsku (hned po Řecku) došlo k nejvyššímu relativnímu zhoršení indexu kvality života.

Můžeme říci, že členství v EU má celkově pozitivní dopad na rozvoj a bohatství zemí V4. Ale je poměrně těžké velikost těchto účinků přesně změřit. Aby bylo možné odhadnout dopad členství zemí V4 v EU na hospodářský růst, vytvořili jsme
vzorek evropských zemí (Rakousko 1965-75, Norsko 1969-79, Portugalsko 1967-77 a Španělsko 1967-77), které zažily podobný hospodářský růst v rámci jedné zkoumané dekády (a nebyly členy EU ani v následujícím desetiletí) jako země V4
v letech 1993-2003.

Poté jsme porovnali rozdíl růstu v další dekádě, který by nám mohl dát hrubý odhad toho, jak by měla konvergence příjmů ve V4 přirozeně probíhat v případě, že by země V4 neměly podporu členství v EU.

Celý text najdete v novém vydání měsíčníku EU Office České spořitelny.