Čtvrteční summit lídrů EU dopadl pro Česko dobře. Premiéři a prezidenti potvrdili, že členské státy by si měly vakcíny proti covid-19 rozdělovat podle počtu obyvatel. Právě o to Česko několik dní usilovalo.
Rozdělování vakcín bylo klíčovým tématem summitu nejen pro Česko, ale také pro Rakousko. Kancléř Sebastian Kurz patřil k nejostřejším kritikům současného systému rozdělování vakcín mezi členské země. Systém totiž zvýhodňuje státy, které si skrze EU objednaly maximální možný počet dávek vakcín proti covid-19.
Například Česko si objednalo „pouze“ 24 milionů vakcín. Takový počet sice stačí k pokrytí celé desetimilionové populace, Česko si však mohlo objednat mnohem více, čímž by si zajistilo rychlejší dodání vakcín v první polovině roku. Kvůli menší objednávce se naopak zařadilo do skupiny států, které by do konce června naočkovaly nejmenší podíl populace v rámci EU. Upozornily na to Hospodářské noviny.
Systém distribuce vakcín byl nevýhodný nejen pro Česko, ale také pro Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko nebo Rakousko. A byl to právě rakouský kancléř Sebastian Kurz, který téma „nespravedlivého“ rozdělení vakcín na evropské úrovni otevřel.
Rakouský kancléř pak na svou stranu strhl i další nespokojené lídry, včetně českého premiéra Andreje Babiše. Ke skupině se přidal také chorvatský premiér Andrej Plenković a jeho slovinský protějšek Janez Janša. Podporu jim vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská komise totiž systém rozdělování vakcín podle počtu obyvatel podporovala od začátku, státy se však později dohodly na jeho úpravě.
Spojenectví s Rakouskem se vyplatilo
Úzká koordinace skupiny premiérů pod vedením Sebastiana Kurze nakonec přinesla ovoce. Zatímco Dánsko a Belgie požadovaly zachování předchozího systému dělení vakcín, jednotný postoj lídrů střední a východní Evropy nakonec uspěl. Do závěrů včerejšího jednání se podařilo prosadit větu o tom, že lídři potvrzují distribuční klíč dle počtu obyvatel v jednotlivých státech. Česko si by si tak v následujících týdnech mohlo polepšit o více než sto tisíc vakcín.
Česku by se navíc mohlo podařit dohnat rozdíl mezi ním a zmíněným Dánskem nebo Belgií. Společnost Pfizer-BioNTech totiž Evropské komisi přislíbila v druhém čtvrtletí roku 2021 mimořádnou dodávku 10 milionů dávek, která by mohla současné nerovnosti mezi státy zahladit. Vakcíny by měly být rozděleny „v duchu solidarity“, o konkrétních přídělech budou ještě jednat zástupci členských států.
Tradičními partnery Česka při vyjednávání na evropské úrovni je sice Visegrádská čtyřka, tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko. Jak se však ukázalo, Česko by se nemělo orientovat pouze na tuto trojici, ale hledat partnery napříč Evropou.
Rakouský kancléř Kurz se v případě distribuce vakcín ukázal jako silný partner, který je schopný svou vůli prosadit navzdory odporu ostatních států. Česko se sice s Rakouskem ne vždy shodne, příkladem je otázka evropského rozpočtu, kde Kurz stojí na straně spíše šetřivých států, pokud ale mají společný cíl, neměly by se spolupráci bránit.
Kurzova ani Babišova pozice přitom nebyla jednoduchá. Oba dva totiž na domácí scéně čelí kritice za to, že objednali méně vakcín, než měli původně k dispozici.
Český premiér Babiš kritiku odmítá s tím, že vláda objednala vakcín dostatek. Stejnou argumentaci volí i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula, který na podzim vakcíny objednával. Podle něj by v případě objednání nadbytečných dávek čelil kritice za to, že plýtvá penězi daňových poplatníků. Česká vláda proto raději spoléhala, že nákup 24 milionů dávek bude zemi stačit.
Čtvrteční summit ale znovu potvrdil, že evropské státy se k sobě dokáží chovat solidárně a v případě nouze si vyhovět.