Přechod k digitální ekonomice je v rukách firem

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza © Úřad vlády ČR

Čtvrtá průmyslová revoluce, Průmysl 4.0, digitalizace a automatizace výroby. Pojmy, které jsou skloňovány čím dál víc. Můžeme zůstat jen u slov – a nebo využijeme stále silnější tlak po digitalizaci ekonomiky a v horizontu deseti až dvaceti let uděláme z České republiky zemi výrazně bohatší, s ekonomikou výrazně produktivnější a pracovní silou výrazně vzdělanější a kvalifikovanější.

Stejně jako přechod od agrární společnosti ke společnosti industriálního věku nenastal přes noc, ani současné transformační procesy v průmyslu nebudou náhlé. Ano, změny dnes plynou podstatně rychleji, než tomu bylo před dvěma sty lety. Změny v oblasti průmyslu budou hybnou silou změny dalších sektorů ekonomiky a společnosti – vzdělávání, dopravy, bezpečnosti, sociální politiky. I proto musíme přemýšlet o Společnosti 4.0 jako o komplexním fenoménu, který pro naši zemi nebude ani tak volbou jako spíš logickou nutností. Tedy pokud chceme žít v bohaté zemi, ve které dojde nejen na ekonomický růst, ale konečně i na konec levné práce.

Trh práce jako skutečná výzva

Úkolem, ve kterém si nemůžeme dovolit selhat, je zajištění stability na pracovním trhu. Digitální (r)evoluce přinese nabídku zcela nových pracovních míst. Řada těch současných přitom velmi pravděpodobně zanikne. Zasaženy budou zejména méně kvalifikované pozice v průmyslové výrobě. Zároveň začíná být patrné, že přesnou povahu a strukturu nových pracovních míst nebude možné dlouhodobě předpovídat. Jisté je, že budoucí pracovní trh bude výrazně dynamičtější, než je tomu dnes. Pryč jsou ty doby, kdy zaměstnanec trávil v jedné firmě desítky let, často i celý život. Flexibilita pracovních míst bude hlavním prvkem a zároveň stěžejní výzvou, kterou nám Průmysl 4.0 přinese. Nikdo dnes nemůže říct, jak bude vypadat trh práce za dvacet let. Vzdělávací systém na to musí reagovat a budoucí absolventy vybavit takovými dovednostmi, které jim potřebnou míru flexibility a schopnost zastávat nové role v nových pracovních pozicích zajistí. Vysoká digitální gramotnost, komunikační schopnosti či znalost cizích jazyků a schopnost průběžně se učit budou základními kameny takové výbavy.

Odpovědnost firem

Vzhledem k celospolečenským dopadům Průmyslu 4.0 je evidentní, že role státu bude z hlediska nastavení a přizpůsobení podmínek hospodářské transformace významná. Zcela klíčová však bude role samotných podniků, a to nejen při zavádění technologických inovací a nových procesních postupů řízení firem. Jejich hlavní odpovědností bude péče o vlastní zaměstnance. Pro mnohé z nich nebude přechod k novým modelům práce snadný. Rozhodnou-li se podniky vytvářet nová digitální pracovní místa, musí současně myslet také na rekvalifikace svých stávajících zaměstnanců. Investice do lidského kapitálu by v tomto případě měla být na prvním místě. Právě kvalifikovaná pracovní síla je totiž základem úspěchu tuzemského hospodářství. Množství zejména větších firem je dnes zapojeno do celé řady společensky prospěšných aktivit. Příspěvky na charitu a benefiční akce jsou bezesporu bohulibou činností. Skutečná společenská odpovědnost podniků se však pozná podle toho, jak zachází se svými zaměstnanci. A výše odměňování je jen jedním z prvků tohoto odpovědného přístupu. Dát svým lidem možnost se v rámci svých zaměstnání průběžně vzdělávat, nacházet nové obory a postupy práce či v případě nutnosti podstoupit rekvalifikaci bude hlavním měřítkem úspěchu na cestě ke Společnosti 4.0. Pokud zde podniky uspějí, není třeba si o budoucnost české ekonomiky dělat žádné starosti. Čtvrtá průmyslová revoluce v České republice je zejména v jejich rukách. A podle toho, jak přispějí k dlouhodobému úspěchu České republiky, budou posuzovány.

Autor je státním tajemníkem pro evropské záležitosti a koordinátorem digitální agendy