Pět témat pro nový Evropský parlament

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Zdroj: Evropský parlament

Předkládaný research paper představuje pět témat či otázek, k nimž budou zaujímat stanoviska europoslanci vzešlí z květnových voleb do Evropského parlamentu.

Zcela ústřední záležitostí jsou svým nejen ekonomickým, ale i geopolitickým významem aktuálně probíhající negociace stran úmluvy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, čili TTIP. Transatlantické obchodní a investiční partnerství má potenciál nejen podtrhnout symbolický význam spojenectví mezi EU a USA, ale projeví se růstem HDP a vytvářením pracovních míst na obou stranách Atlantiku. Česká republika jako exportní ekonomika by měla liberalizaci transatlantického obchodu plně podporovat a zasadit se o odstranění i netarifních/regulatorních překážek vzájemného obchodu.  

Široký dopad v hospodářské oblasti může mít i navrhovaná směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob. V době, kdy informační technologie nebývalým způsobem usnadňují globální expanzi podnikání, nejsou podmínky celkové daňové zátěže tím jediným, co vede začínající podnikatele k volbě místa pro podnikání, ale čím dál více je rozhodující i míra zatížení byrokracií. Vznik jednotného daňového základu má tedy smysl zejména coby nástroj snížení daňově-administrativních překážek pro podnikání malých a středních podniků na území více států EU a s tím souvisejícím usnadněním tvorby nových pracovních míst.  

Další tři představená témata jsou specifičtější povahy, ať už se jedná o návrh směrnice ke genderové vyváženosti zejména mezi členy dozorčích orgánů společností kotovaných na burzách, roli Evropského parlamentu při kontrole nelegislativních aktů Evropské komise s obecnou působností nebo návrh směrnice k regulaci mezibankovních poplatků.

Závaznost genderové vyváženosti v orgánech korporací představuje u soukromých firem další omezení jejich vnitřních rozhodovacích mechanismů státem. Přestože lze nalézt legitimní argumenty pro zavedení takové regulace, proporcionalita takového zásahu je v České republice oslabena zejména tím, že ani veřejným sektorem ovládané podniky dnes nesplňují požadavky na genderově vyvážené obsazení korporátních orgánů. Stát a další veřejné korporace by tedy nejprve měly jít coby vykonavatelé práv akcionáře příkladem, než přistoupí k zavedení závazných opatření i pro soukromé subjekty.

Delegované akty představují málo známý rozhodovací mechanismus Evropské unie, jehož použití by měly členské státy a europoslanci sledovat. S rostoucím objemem schvalované legislativy roste i počet oblastí, kde je dán prostor Evropské komisi k vydání prováděcích předpisů, které mohou zásadním způsobem ovlivnit dopady regulace. Transparentnost legislativního procesu je zajištěna také účastí dalších aktérů, jichž se legislativa týká (Evropský parlament, národní parlamenty, členské státy, zájmové skupiny), jejichž pozornosti tato zdánlivě technická procedura delegovaných aktů dnes uniká.  

Regulace mezibankovních poplatků představuje další ze zásahů Evropské unie do oblasti vztahů mezi soukromými subjekty obhajovaný ochranou spotřebitele a dokončením vnitřního trhu. Banky, označované za viníky finanční krize, mají být trestány omezením příjmů, na které doplatí právě spotřebitel. Česká republika má stále výrazné problémy se šedou ekonomikou a daňovými úniky, proti nimž je elektronický platební styk jedním z nejefektivnějších nástrojů. Je tedy v jejím zájmu zabránit návratu k hotovostním platbám, k nimž by zdražení karet pro spotřebitele vedlo.

Celý research paper najdete pod tímto odkazem.