Marek Ženíšek: Užší ekonomická koordinace v EU bude mít dopad i na Českou republiku

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Představitelé eurozóny hledají klíč k tomu, jak stabilizovat současnou fiskální krizi některých členů eurozóny a zároveň předejít tomu, aby se podobné problémy v budoucnu opakovaly. Na historicky první schůzce pouze států platících eurem byly postaveny základy pro vznikající ekonomickou vládu EU.

Ačkoliv se Česká republika jako nečlen eurozóny nemohla vyjednávání zúčastnit, má tato schůzka pro naši zemi zásadní význam jak politicky, tak ekonomicky. Užší ekonomická koordinace v EU bude mít totiž přímý vliv na Českou republiku, a to i v případě, pokud bychom se jí neúčastnili.

První otázkou je, zdali opravdu dojde k vytvoření vícerychlostní EU. Poslední schůzka států eurozóny tomu nasvědčuje. Země, které se ocitnou na druhé, pomalejší koleji tak ztratí velký díl svého politického vlivu a vyčlení se z rozhodování o zásadních ekonomických otázkách. Zároveň oslabí svoji vyjednávací pozici v dalších oblastech, jako je diskuse o odstranění zbývajících bariér v jednotném evropském trhu, která je jednou z hlavních českých priorit.

Druhou otázkou je, zdali se podaří vytvořit nové mantinely pro takový systém, který zajistí vyšší respekt k dohodnutým pravidlům. Ta musí být ekonomicky smysluplná, aby opravdu dokázala zvýšit odolnost národních ekonomik i v případě budoucího nepříznivého vývoje. Česká republika je díky své vysoké ekonomické závislosti na exportu a také potřebě zahraničních investic ekonomicky závislá na zemích eurozóny. Proto je jejím prioritním zájmem, aby se fiskální i ekonomická situace v zemích jejích obchodních partnerů stabilizovala. V první řadě pak v Německu, u našeho největšího obchodního partnera, který je jedním z hlavní propagátorů užší ekonomické koordinace v rámci EU.

Pakt pro euro, na kterém se dohodly státy platící eurem, navrhuje mnoho prvků, které sami Češi na národní úrovni prosazují. V první řadě by měly všechny státy omezit státní výdaje, např. skrze vytvoření dluhové brzdy, a přizpůsobit věk odchodu do důchodu demografickým potřebám. Dále pakt obsahuje z pohledu České republiky neutrální body, jako je podpora zaměstnanosti skrze např. úpravu indexace mezd. Problematickou zůstává harmonizace korporátních daní a systémy pro krizové řízení bank. I zde však záleží na tom, o jaké konkrétní návrhy by se jednalo. Např. jednotný základ pro výpočet korporátní daně s akceptovatelnými indikátory bez harmonizace výše daně by mohl být případnou schůdnou cestou pro kompromis. Tuto cestu ke kompromisu nám navíc již dnes kopou státy eurozóny jako např. Irsko, které má s těmito body také problémy.

Evropská unie potřebuje respektovaná a ekonomicky smysluplná pravidla, která povedou k větší stabilitě a udržitelnosti evropských rozpočtů a ekonomik. Pokud se to podaří a Česká republika nezůstane v závěsu za silným jádrem EU, může užší evropská ekonomická kooperace posílit i Českou republiku. Smysluplné debatě bez emocí o euru se tak v zájmu ČR stejně v brzké budoucnosti nevyhneme, byť to dnes pro žádnou z politických stran není tématem číslo jedna.