Je čas posunout naši ekonomiku na vyšší úroveň. Zítra může být pozdě

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Pixabay

Koronavirová krize je příležitostí dostat českou ekonomiku na vyšší úroveň, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Inga Petryčka (KDU-ČSL).

Jak znovuoživit ekonomiku po koronavirové krizi? Odpověď je jednoduchá a možná trochu překvapivá. Nijak.

Otázku bychom totiž měli formulovat jinak. Tedy, jak restartovat ekonomiku, a přitom ji současně dostat na vyšší úroveň?

Covidu vděčíme za jednu obrovskou příležitost. Ačkoli jsou jeho zdravotní a ekonomické dopady drtivé, staví všechny zpět na jednu startovní čáru.

Asi nejvýstižněji to vystihnul ekonom Tomáš Sedláček. Ten přirovnal koronavirus k resetu. Při něm také každý dostává možnost začít znovu a lépe. To znamená především bez zbytečných chyb, které vedly k přehlcení softwaru. My jsme teď podle všeho přesně v takové fázi. Software se zadrhnul. Nejen kvůli koronaviru. Je potřeba zmáčknout tlačítko reset.

EK: Oživení ekonomiky po pandemii bude pomalejší, růst dosáhne příští rok jen 4,1 procenta

Podle ekonomické prognózy Evropské komise bude oživení ekonomiky po dopadech pandemie proti dosavadním odhadům pomalejší a růst dosáhne jen 4,1 procenta. Optimističtější je Komise v podzimních odhadech letošního hospodářského propadu.

Zvítězí ten, kdo se dokáže adaptovat na novou situaci

Po současné krizi bude vítězem ten, kdo se dokáže adaptovat na změněné podmínky a potřeby. Nikoli ten, komu se (pouze) podaří vrátit zpět na předchozí úroveň, byť mohla být sebelepší.

Návodů, jak dostat ekonomiku do kondice, je k dispozici bezpočet. Doporučení chodí z mezinárodních institucí, českých univerzit i od uznávaných ekonomických kapacit.

Za všechny zmíním třeba listopadovou on-line konferenci Aspen Intitutu a vydavatelství Economia s názvem „Kam kráčíš, Česko“, kde byly zveřejněny závěry studie poradenské firmy McKinsey. Ta, mimo jiné, zcela otevřeně říká, že zaostáváme v digitalizaci. Pokud v této oblasti zaspíme, pak si necháme ujet vlak. Žijeme totiž ve světě, jak doslova zaznívá v této studii, kde „digitální vítězové berou vše“.

V zásadě lze říct, že se všechna doporučení od renomovaných odborníků opírají o dva zásadní pilíře: digitalizaci a ekologii. Témat, na které je třeba se zaměřit, je ale samozřejmě víc. Vezměme to tedy popořadě. Tady je pět základních pilířů, na kterých musíme začít stavět.

A hlavně s tím začněme hned.

  1. Digitalizace a robotizace ekonomiky – není vyhnutí

Česká republika rovná se pokročilá digitální ekonomika. Zatím to tak není, ale budoucí konkurenceschopnost a úspěch naší země jsou ukryty právě ve výsledku této rovnice. Shodují se na tom ostatně i čeští podnikatelé a milionáři, jak vyplynulo z čerstvého průzkumu J&T Banky. Ředitel banky Štěpán Ašer v této souvislosti pro Hospodářské noviny řekl, že úspěšní čeští podnikatelé vidí „velkou příležitost pro restrukturalizaci hospodářství směrem k progresivnějším a modernějším odvětvím, jež do 21. století patří a která staví na vyšší přidané hodnotě.“

Firmy u nás si potřebu digitalizace uvědomují. A pokud to tak dosud nebylo, koronavirová opatření jim rozhodně otevřela oči. Pro řadu malých a středních podniků je však digitalizace nákladná, a mohou tak být pod tlakem.

Digitalizace jde ruku v ruce s nastupující robotizací. Podle prognóz lze očekávat, že ta v budoucnu v celosvětovém měřítku nahradí skoro polovinu pracovní síly. Na automatizaci pracovních aktivit tak musíme být připraveni. Základní předpoklady máme. Vysoký podíl IT absolventů nebo dostupnost digitální infrastruktury nám rozhodně hraje do karet.

Teď tak přichází na řadu stát. Na vládě závisí, zda se budeme schopni chopit příležitosti a budeme směřovat směrem k digitalizaci a automatizaci. Lepší a účinněji nastavené zákony, podpora start-upů, rekvalifikace a další vzdělávání zaměstnanců nebo pomoc menším firmám se zaváděním nových technologií a inovací – cesta vede tudy.

A je třeba mít na mysli, že se v tomto případě hraje i o produktivitu práce. Je sice pravda, že ta v posledních letech rostla, růst byl ale zapříčiněn hlavně vyšší zaměstnaností a růstem odpracovaných hodin v méně kvalifikovaných profesích. Produkce zboží a služeb s vyšší přidanou hodnotou by přinesla vyšší produktivitu, a co je důležité, také vyšší mzdy.

Jistě, připouštím, že čím dál častěji jsou slyšet i kritici, kteří tvrdí, že digitalizace a automatizace zničí tisíce pracovních míst. Právě proto na nic nečekejme. Vytvářejme aktivně příležitosti, které s tímto scénářem předem počítají.

Podcast: Ondřej Kovařík: Digitalizace není příležitost, ale nutnost. EU by s ní měla podnikům víc pomáhat

V rozhovoru s europoslancem Ondřejem Kovaříkem (nestr. za ANO) hovořil redaktor Euractiv.cz Lukáš Hendrych o digitálních výzvách dnešní doby – umělé inteligenci, regulaci internetového prostředí, kryptoměnách a digitálních financích nebo o podpoře malých a středních podniků. „Je klíčové, aby malé a střední firmy měly informace a přístup k dostatečné podpoře při digitální transformaci,“ říká Ondřej Kovařík.

  1. Digitální stát je základ budoucí ekonomické infrastruktury země

Co je alfou a omegou a bez čeho se přerod v moderní digitální ekonomiku nemůže nikdy podařit, je pořádný eGovernment. Jenže naše státní správa stagnuje ve využití digitálních technologií už nějakých deset let.

Důsledkem toho bylo i to, že se v současné krizi odložily některé nezbytné úkony, které by vyžadovaly stání ve frontách před úřady. Poděkujme proto covidu za to, že problém odkryl v celé jeho nahotě.

Otázkou však zůstává, zda je tato vláda svůj ambiciózní plán s příznačným názvem Digitální Česko vůbec schopná uskutečnit.

  1. Reforma vzdělávání

Moderní ekonomiku poznáte také podle toho, jakou váhu přisuzuje vzdělávání svých obyvatel. Tedy nejen podle toho, kolik peněz se napumpuje do oblasti školství. Je rozdíl v tom, zda tyto peníze jdou na opravu fasád a tělocvičen, nebo do zvyšování kvalifikace učitelů a potažmo i dalšímu vzdělávání pracovníků z jiných oborů.

Za tristní považuji výsledky testů PISA, skrze které OECD hodnotí právě kvalitu školství. Zaznamenali jsme v nich totiž propad u dvou důležitých ukazatelů, a to v matematice a přírodních vědách. Tedy přesně v těch oborech, které jsou pro budoucnost digitální ekonomiky klíčové.

Zlepšili jsme se pouze ve čtení, a to jen mírně. Ve všech třech ukazatelích jsme ale až za Polskem nebo třeba Estonskem. Estonsko nás mimochodem naprosto válcuje i v míře digitalizace.

Školství prochází digitální reformou, chceme ji podpořit, říká nový radní Kraje Vysočina

S nedostatkem odborných učitelů na Vysočině by mohla pomoct speciální stipendia pro absolventy, myslí si nový radní pro školství a ICT Jan Břížďala. Do výuky chceme dostat více expertů z praxe, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz.

Na souvislost mezi úrovní vzdělanosti a transformací ekonomiky poukazuje i eurokomisař pro práci a sociální věci Nicolas Schmit. „Úspěch vaší ekonomiky bude velmi záviset na tom, jak budete investovat do lidí, do jejich kvalifikace a vzdělání,“ řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Jinak řečeno, můžeme nasypat miliardy do robotizace a digitalizace. Když ale nebudeme mít kvalifikované pracovníky pro tyto nové typy výrobních procesů, budou to peníze vyhozené oknem.

Pokud bychom někdy měli tlačit na skutečnou transformaci školství, tedy na to, aby se učily dovednosti využitelné v praxi, je teď ten správný čas. Škrtání a přesuny v této oblasti, jak to s oblibou dělá náš premiér, je pouhá oční vada zvaná krátkozrakost, která bohužel ochromuje českou vládu už několik let.

  1. Investice do silniční infrastruktury

Dostatečná hustota kvalitních silnic a dálnic je rozhodně jedním z dalších předpokladů úspěšné ekonomiky. I tady je co dohánět. V kvalitě silnic jsme dle žebříčku Světového ekonomického fóra až za Polskem a Slovenskem. Oproti těmto dvěma zemím sice máme hustší dálniční síť, nicméně ve srovnání se zeměmi jako Rakousko nebo Maďarsko jsme pořád ještě na chvostu.

Přitom silniční infrastruktura je s ohledem na geografickou polohu naší země naprosto zásadní. Navíc s masovějším rozšířením elektromobilů, případně do budoucna i autonomních vozidel, budou nároky na kvalitu dopravní sítě jen růst.

Připomínám, že dopravní infrastruktura není jen dálnice mezi Prahou a Brnem, ale jsou to i hlavní silniční tahy napříč jednotlivými okresy po celé republice.

  1. Zelená ekonomika

Pocovidová proměna ekonomiky bude zcela zásadně spjata s ekologií. Řada firem i států pochopila, že investice do zelenější ekonomiky jsou ty, u kterých lze garantovat návratnost, nová pracovní místa a konkurenceschopnost. Podobně se nedávno vyjádřil i nově zvolený americký prezident Joe Biden, což samo o sobě je příslibem pro opravdovou změnu.

Nebylo tomu tak vždy. Ještě donedávna byl hospodářský růst úzce spjat s množstvím emisí CO2. Když rostla ekonomika, rostlo i znečištění. K obratu došlo v roce 2016, kdy se tyto dva ukazatele rozešly. I to je jeden z nezvratných důkazů o tom, že nastartování ekonomiky a dekarbonizace mohou probíhat souběžně.

Dekarbonizaci nelze uskutečnit hned a nebude to zadarmo. Je ale třeba mít na paměti, že Evropská unie je pro tento cíl připravena v následující dekádě mobilizovat až 1 bilion eur. A tady platí víc než kde jinde, že štěstí bude přát připraveným. Na ekologickou transformaci je tak třeba se nachystat, jen tak budeme moci vytěžit z nabízených peněz maximum.

Video: Evropu čeká zelená obnova. Je na ni ČR připravena?

Česká republika by měla z evropského rozpočtu získat v následujícím programovacím období 2021-2027 celkem 964 miliard korun. Peníze začnou z evropských zdrojů proudit již v druhé polovině příštího roku, a ČR si proto musí ujasnit, jakým způsobem je vynaloží.

Stačí tak málo. Dát na odborné rady a začít jednat

Zásadní je, že nejen na zelenou ekonomiku, ale v podstatě na všechny výše uvedené pilíře rozvoje, bude mít stát možnost čerpat finanční prostředky z Evropské unie.

Naše vláda tak musí jediné. Neotálet, vzít doporučení, která má k dispozici od odborníků takříkajíc na zlatém podnose, a začít je aplikovat. A jak už zaznělo, hned.