Na základě jednoduchého metodologického rámce studie think-tanku Evropské hodnoty přichází s katalogem klíčových témat, o kterých se bude rozhodovat v Evropské unii v následujících letech. Jsou to otázky, o nichž budou přímo či nepřímo spolurozhodovat poslanci, které si zvolíme ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2014.
Podstatným prvkem je posílení role EP dle platné Lisabonské smlouvy ve volbě předsedy Komise, která bude následovat po ustavení nového parlamentu v červenci 2014. Volby do EP tak přeneseně mimo jiné rozhodnou o předsedovi Komise, jejích členech a dalších předních představitelích Unie.
Další balík důležitých témat tvoří neutěšený stav evropských ekonomik. Boj s nezaměstnaností nejen mládeže, vleklá krize eurozóny, neschopnost některých států dostát svým finančním závazkům a vynucená úsporná opatření tvoří prostor pro soupeření různých politických konceptů a návrhů řešení. Toto soupeření se odehrává jak na tradičním pravolevém politickém spektru, tak i na specifické štěpící linii mezi posilováním společných řešení nebo naopak preferováním národní úrovně. Stranou by nezůstane ani budoucí vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, která by měla posílit vliv EU na globální úrovni, tak aby odpovídal její ekonomické síle. Podobně i spolupráce v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí v sobě obsahuje mnoho kontroverzních témat s výraznými ekonomickými dopady. Volby do EP mohou rozhodnout o budoucím směru EU a bylo by chybou v kampani zůstat pouze u domácích témat.
Shrnutí
Cílem této studie je zlepšit a tematicky vyprofilovat debatu před nadcházejícími volbami v květnu 2014, aby byla větší pozornost věnována evropským tématům. Na základě kombinace několika metod sběru dat tato studie shrnuje nosná témata pro následující funkční období Evropského parlamentu (EP). Mezi použité metody patří systematický monitoring agendy Evropské rady i publikovaných dokumentů Komise, materiály evropských stran či přímá komunikace se zahraničními think-tanky.
Z hlediska institucionálního vývoje je podstatné, že se volby do EP budou poprvé konat v rámci pravidel určených Lisabonskou smlouvou, která posiluje pozici EP při tvorbě nové Komise. Předsedu Komise schvaluje EP většinou svých hlasů na základě nominace Evropskou radou, avšak s přihlédnutím k výsledkům voleb do EP. Proto je v rámci posílení pojítka mezi občany členských států a Unií snaha přijít s jednoznačným propojením mezi národními stranami a evropskými politickými stranami, které by měly v rámci předvolební kampaně představit svého kandidáta na předsedu Komise a jeho konkrétní program. Jinými slovy se jedná o „personalizaci“ voleb do EP na celoevropské úrovni a propojení s tvořením nové „evropské exekutivy“ – pozice předsedy Komise, ale i například Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku („evropský ministr zahraničí“) a částečně i stálého předsedy Evropské rady. Pro volby do EP se jedná o významný posun od národní úrovně k celoevropskému formování budoucnosti EU.
Kromě institucionálních novinek je významným tématem pochopitelně ekonomika, konkrétně překonání ekonomické krize a návrat ke stabilizované ekonomice. Další postup v rámci hospodářské a měnové unie v boji s krizí eurozóny, otázka úsporných opatření, státních výdajů a růstu, to vše v kontextu boje s rekordními úrovněmi nezaměstnanosti (zvláště mládeže) vytváří ostré dělící linie, na kterých se můžou profilovat různé přístupy a politické programy. Mezi konkrétní návrhy pro budoucnost patří doplnění regulačního rámce pro finanční služby a bankovní unii či opatření na podporu poskytování dlouhodobého financování reálné ekonomiky, boj proti daňovým únikům, hlubší koordinace hospodářských politik v rámci tzv. Evropského semestru atd. Dalším přístupem je posilování jednotného trhu EU jako klíčové hnací síly růstu a zaměstnanosti v EU. Jak konkrétně řešit přetrvávající ekonomické problémy? To je ta správná otázka před kampaní pro volby do EP.
Mimo ekonomiky je důležitý vývoj i v oblasti tzv. prostoru svobody, bezpečnosti a práva, který se zabývá otázkami svobody pohybu, migrace a azylu, ochrany vnějších hranic, tedy citlivých témat, nad kterými rozhodně nepanuje shoda. Dále existují snahy rozpohybovat Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku v oblasti vojenských kapacit, která by mohla přinést řešení složitých dilemat mezi potřebnou akceschopností vojenských jednotek a finančními úsporami. Rovněž existují návrhy na poskytnutí více pravomocí Vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, například by mohl být přímo zodpovědný za Sousedskou politiku EU. Cílem je posílit hlas EU jako celku na globální úrovni.
Opomíjena nebude ani oblast energetiky nebo životního prostředí, které se výrazně protínají v otázkách boje proti změně klimatu, který má také nemalé ekonomické dopady. Pro energetickou politiku samotnou zůstává jádrem problémů diverzifikace dodávek a dokončení plně liberalizovaného vnitřního trhu s elektřinou a plynem, spojené s dobudováním potřebné infrastruktury.
Jak ukazuje tato studie, evropská úroveň nabízí mnoho klíčových témat a problémů, na kterých se mohou jednotlivé strany i kandidáti výrazně profilovat. Je na nich i voličích, zda společně využijí tuto příležitost k celoevropské i národní debatě.
Pokračování textu najdete na stránkách think-tanku Evropské hodnoty.