Jak na evropské fondy po roce 2020?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

cíl pro energetickou účinnost

© Blog Tomáše Prouzy

Využívání peněz z evropských fondů je oblastí, v níž by Česká republika, diplomaticky řečeno, mohla být efektivnější a úspěšnější. S nástupem současné vlády se sice situace zlepšila, a podařilo se tak vyčerpat velký objem finančních prostředků alokovaných pro Českou republiku v období 2007-2013, přesto však stále máme na čem pracovat.

Je načase, aby se čerpání prostředků z evropských fondů a dalších rozpočtových nástrojů stalo oblastí, v níž Česká republika nebude pouze dohánět staré resty, ale bude připravena na různé alternativy vývoje a bude schopna využívat celé spektrum nástrojů, které jsou k dispozici. Podoba finančního rámce EU po roce 2020 je totiž do značné míry otevřená.

Právě proto Úřad vlády ČR zorganizoval kulatý stůl Národního konventu o EU, v rámci něhož diskutovali zástupci státní správy, obou komor Parlamentu ČR, hospodářských a sociálních partnerů, reprezentanti evropských institucí a neziskového sektoru.

Cestou komunitárních programů a finančních nástrojů

Je více než jasné, že musíme reálně uvažovat o tom, co nás čeká po roce 2020. Můžeme očekávat, že stejně jako tomu bylo v případě předchozích vyjednávání o víceletém rámci, přinese i to nastávající určité změny a novinky – jak v oblasti pravidel a nástrojů, tak ve způsobu rozdělování peněz.

Vzhledem k tomu, že hospodářství České republiky vykazuje rychlý růst, je pravděpodobné, že v rámci kohezní politiky již v příštím víceletém rámci nebudeme disponovat tak štědrou alokací jako je tomu nyní. I z toho důvodu musíme naši pozornost zaměřit na schopnost využívat i komunitární programy, které nejsou založeny na principu národních obálek, ale na soutěži o prostředky, jíž se mohou účastnit subjekty ze všech členských států. Jednoduše, musíme se připravit na situaci, kdy budeme při čerpání prostředků čelit silnější konkurenci.

Neméně důležité pro naši budoucí finanční pozici bude i to, jak se nám podaří zlepšit naši schopnost využívat i jiných finančních nástrojů, než jsou granty. Zvlášť důležitá je v této oblasti otázka využívání finančních nástrojů. S nimi ovšem nemají čeští žadatelé téměř žádné zkušenosti, navíc je jejich využití méně výhodné než přímé dotace, na něž jsou doposud zvyklí. Právě proto je pro Českou republiku klíčové to, aby si definovala oblasti, v nichž je pro ni vhodné zachovat dotační programy a ty, ve kterých se zaměří na finanční nástroje. Tímto přístupem můžeme podpořit komplementaritu prostředků z rozpočtu EU a prostředků z našeho státního rozpočtu, a to především v oblastech, které nejsme schopni natolik financovat.

Pokud chceme být při využívání prostředků úspěšní i po roce 2020, musíme mít jasnou představu o tom, jak by měl víceletý finanční rámec a klíčové politiky s ním spojené v tomto období vypadat a odpovědně se připravit na to, že pouze s opakováním již vyzkoušených schémat si do budoucna nevystačíme. Nesmíme se nechat překvapit, neboť právě v této oblasti platí beze zbytku, že štěstí přeje připraveným.

Tomáš Prouza (ČSSD) je státním tajemníkem pro evropské záležitosti. Text původně vyšel na jeho blogu, kde naleznete i další jeho texty.