Jak jsme si dělali #jasnovEU – závěr seriálu

Máme za sebou kulatých dvacet dílů seriálu o EU. To je samo o sobě dost šílené, ale rozhodli jsme se k #jasnovEU sepsat ještě epilog, než se před letní přestávkou rozloučíme.

Předchozích pět měsíců jsme se věnovali seriálu #jasnovEU inspirovanému sociálními sítěmi, jehož cílem bylo vážným i nevážným způsobem osvětlovat některá sporná témata spojená s EU.

Všechno to začalo díky rozhovoru Českého rozhlasu Plus, který naznačil, že někteří čeští kritici Evropské unie nemají úplně jasnou představu o tom, co vlastně kritizují.

Později se ukázalo, že je to rozsáhlejší problém.

Protože se nám zdálo, že neznalosti a mýtů se okolo EU omotává poměrně dost, řekli jsme si, že se některým tématům podíváme na zub. Jestli to někomu pomohlo, nevíme. Sami jsme při tom ovšem zjistili řadu zajímavých věcí. Například:

1. Nejhorší ze všeho jsou titulky

Je to jako přes kopírák. Zajdete do trafiky nebo na internetový server a už vám letí nahoru tlak. EU chce povinné ručení i pro dětská autíčka, Brusel nám chce zakázat chleba, Unie nám zatrhne plastová brčka a tak dál. Prostě zlý Brusel v plné parádě. Pak si koupíte noviny nebo otevřete článek a zjistíte, že to byl zase planý poplach. Přesně takhle vypadá klasická evropská kachna. Na jejich vytváření musí existovat nějaký manuál, takže by se vyplatilo napsat i manuál o tom, jak takové články číst. Tady je zatím jen první zabroušení do problému:

2. EU baví

Je pravda, že občas se s unijní legislativou člověk pěkně zapotí, i když si odmyslí veškeré kachny. Třeba nařízení o ochraně osobních údajů GDPR ale ukázalo, že člověk je tvor, který je schopen spoustu věcí překonat s humorem. I když se jedná o evropské záležitosti.

3. Někdy bychom měli EU více hlídat

Pátý díl seriálu byl jeden z nejsložitějších. Zabývali jsme se v něm izraelsko-palestinským konfliktem a chtěli zjistit, jestli je EU antisemitská. Došli jsme k závěru, že pokud kritiku Izraele chápeme jako „antisemitismus“, tak EU asi antisemitská je. Protože takové zjednodušení je ale nesmyslné, dovolili jsme si tvrzení o unijním antisemitismu vyvrátit.

Narazili jsme ovšem na jeden závažný problém, kterému jsme se v našich článcích doposud nevěnovali, a uznáváme, že je potřeba věnovat mu pozornost. Ukazuje se totiž, že EU si není stoprocentně jistá, jestli část jejích peněz v Palestině nemíří do rukou uvězněných teroristů nebo rodin pozůstalých po mrtvých teroristech. Měla by proto požadovat po palestinské autoritě větší záruky toho, že k nim evropské finance nesměřují.

Téma se ostatně nedávno znovu oživilo díky tomu, že se na finanční toky směřující do Palestiny zaměřila Austrálie, která se rozhodla, že peníze raději bude posílat jinam.

Pro úplnost dodejme, že jsme nikdy netvrdili, že dotace pro Palestince jsou „křišťálově čisté“. K problému bychom se nicméně při vhodné příležitosti rádi brzy vrátili.

4. Někteří představitelé EU občas dělají pěkné koniny

Pamatujete, jak jel předseda Komise Juncker do Trevíru, aby zahájil oslavy Marxova výročí? My si to pamatujeme dost živě. Věnovali jsme tomu dokonce dva díly #jasnovEU:

Juncker tehdy zapomněl, že je představitelem Unie, v níž žije i dost lidí, jejichž rodiny na Marxovo učení určitě nevzpomínají s láskou. Nahrál tím také na smeč řadě amatérských politologů, kteří tráví čas tím, že se snaží dokázat, že EU je skrz naskrz prolezlá děsivou ideologií zvanou „neomarxismus“ (což jsme ve 13. dílu #jasnovEU uvedli na pravou míru). Takže vedle EU „antisemitské“ tu ještě máme EU „neomarxistickou“.

Inu, každý chybný krok je potrestán. A je to koneckonců jedno. Protože:

5. Kdo chce EU bít, hůl si vždycky najde

Když chcete nenávidět EU, není to vůbec složité. Jako třeba když si chcete myslet, že Evropský parlament odhlasoval otevření hranic migrantům. I když to není pravda.

Nebo když si chcete myslet, že EU touží po vybíjení netypických domácích mazlíčků.

Anebo třeba že nás EU okrádá o naše poctivě vydělané peníze.

Mimochodem, odliv dividend / kapitálu, za který údajně může EU, je na sociálních sítích velmi oblíbené téma. Doporučujeme například vlákno pod tímto tweetem.

Panoptikum #jasnovEU

Jak jste si asi všimli, #jasnovEU by nemohlo fungovat bez Twitteru, kde jsme tento hashtag chtěli původně využít a poskytnout k propojování lidí, kteří chtějí o EU otevřeně debatovat a dozvědět se něco nového nebo poznat názory dalších lidí.

Během posledního půlroku jsme ovšem nasbírali hlavně fanoušky, kteří pod hashtagem vytvořili slušnou ukázku toho, jak z EU virtuálně udělat semeniště nejrůznějších špatných, popřípadě dost divných věcí. Děkujeme jim za to. Je to poučné a jsme si naštěstí celkem jistí, že většina lidí chápe, že tyhle věci nemají s Unií společného nic, nebo asi tolik, kolik má šmoulová zmrzlina společného se Šmouly.

Tak jsme se pobavili.

Náš seriál končí, ale k vyjasňování toho bude stále dost. Proto bychom na závěr rádi poděkovali všem, kdo o EU umí debatovat se zdravým rozumem a informovaně. Není jich málo a několik se jich najde i pod hashtagem #jasnovEU. Nechceme riskovat, že bychom na někoho zapomněli, a tak se jen rozloučíme přáním, aby takových lidí bylo čím dál víc. Abychom se v EU neztratili.