Co s českou evropskou politikou?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

AMO - Asociace pro mezinárodní otázky

Diskurz o EU v ČR přináší občanům zprimitizovanou ideologickou verzi demokratické debaty o stavu věcí. Ten nedává občanům prostor ke kvalifikovanému formování názorů a má silnou tendenci k populistickým zjednodušením. V době politické krize EU je to stav velmi riskantní a dlouhodobě nebezpečný. Věcná a racionální debata nebyla nikdy více potřebná, uvádí ve svém policy paperu Výzkumné centrum Asociace pro mezinárodní otázky.

Ve svém projektu „Challenging the Czech Tales on European Policies“ se Asociace pro mezinárodní otázky po celý rok 2012 věnovala české evropské politice a snažila se identifikovat hlavní příběhy, které česká evropská politika vypráví a kterými žije. Jedním z výstupů projektu je závěrečný policy paper. Autoři Vít Dostál a Arnošt Marks v něm vymezují dvě základní pozice, v nichž se aktéři české evropské politiky pohybují.

První rovina vyprávění by se dala identifikovat jako silně ideologizovaná a přehnaně politizovaná. Podle analytiků vděčí za svoji existenci především silnému a zakořeněnému českému euroskepticismu. Na jedné straně v debatě stojí především představitelé tvrdě euroskeptického křídla ODS, se schematickým leč detailně propracovaným seznamem hesel či idejí, kteří čerpají z myšlenek Václava Klause a kombinují je s veskrze destruktivním přístupem britských konzervativců, k nimž se upínají.

Tato rétorika je často doplňována antisocialistickým slovníkem a hledáním paralel mezi centrálně plánovanou ekonomikou sovětského typu a současným modelem evropské hospodářské integrace. Je nutno dodat, že často mlhavá a svým způsobem nejistá stanoviska hlavní opoziční politické síly, která se hlásí k podpoře současného modelu evropské integrace, ČSSD, nenapomáhají k rozbití této ideologizované a negativní argumentace. Spíše nabízejí fragmentované antiteze často podobně ideologizovaného či zjednodušeného formátu, které upozorňují na nekompetentnost vládních představitelů, špatnou koordinaci a vládní rozpory v evropských záležitostech a v obecné rovině upozorňují na potřebu držet se jádra EU, píšou autoři policy paperu.

Druhou rovinu vyprávění lze pak podle nich označit jako procesní, úřednickou a technickou. Jejími zástupci jsou především státní úředníci, pohybující se v evropských agendách, a reprezentanti partikulárních soukromých i veřejných zájmů, které mají přesahy do sektorových evropských záležitostí. Jakkoli lze tuto argumentaci ve vybraných evropských otázkách vyzdvihnout jako kvalifikovanou a precizně vypracovanou, kvůli úzkému a sektorovému záběru ji nelze označit jako odpověď nebo protiklad ideologizované a politizované rovině.

Tyto dvě roviny příběhu o české evropské politice probíhají paralelně bez zásadnějších vzájemných interakcí a souvislostí. Jinými slovy skutečná debata není věcná, ale primitivně ideologická, upozorňují Dostál a Marks.

Plný text policy paperu je k dipozici na stránkách Asociace pro mezinárodní otázky pod tímto odkazem. AMO vydala také závěrečnou publikaci, která shrnuje výstupy projektu Challenging the Czech Tales on European Policies.