České kvóty na potraviny: Může být ignorace EU prospěšná?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© archiv MU

ČR je ze sobeckých předvolebních důvodů ochotna obětovat společná pravidla a ohrozit desítky let funkční principy, píše v komentáři o českých kvótách na potraviny politoložka a expertka na EU z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Markéta Pitrová.

Nemá smysl diskutovat pozitivní dopad zákona o kvótách a o podílu českých potravin na domácím trhu. Žádné zvýšení kvality, podporu spotřebitelů nebo dokonce ekologický koncept to nepřinese. Je také zbytečné domnívat se, že poslanci „nevědí, co činí“, a nerozumí správně mezinárodním závazkům, kterých jsme signatáři. Návrh se objevil již v roce 2019 a existuje k němu řada odborných reflexí, včetně analýz praktického dopadu a varovného negativního postoje Evropské komise. Je nepochybné, že nejenže legislativní návrh nedává smysl, ale je také v rozporu se základními principy vnitřního trhu. Je v konfliktu s ustanoveními kapitoly 3, Zákaz množstevních omezení mezi členskými státy konsolidované Smlouvy o EU. Vznik návrhu by vedl zcela logicky a správně k podání žaloby o neplnění povinností smlouvy dle článku 258, nebo 259 konsolidované Smlouvy o fungování EU. A dokonce se jeho předkladatelé ani nesnaží vymluvit na výjimky z volného pohybu definované navazujícím článkem 36. Nekompatibilita je jasná a rozpor s evropským právem deklarovali ostatně během samotného projednávání 20. ledna 2021 ve sněmovně i někteří poslanci.

Poslanci podpořili pokuty za prodej potravin dvojí kvality i kvóty na české potraviny

Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. V novele zákona o potravinách to dnes schválila Sněmovna. Původní vládní návrh však zmírnila. Poslanci dali zelenou také kvótám na české potraviny.

Chování Poslanecké sněmovny, hájené v podstatě i ministrem české vlády, je vyjádřením ignorace. Bez ohledu na pravidla hry, na skutečnou potřebu exportně zaměřené ekonomiky sevřené uvnitř EU, vytáhla vládní koalice doplněná o další aktéry protekcionistickou a nacionalistickou kartu. Líbivá tvrzení, která nemohou být naplněna a naplněna ani nebudou. Zákon neprojde přes řadu bariér počínaje Senátem a konče soudem v Lucemburku a silnou vymahatelností judikátů pod hrozbou pokuty. Celý zmiňovaný proces je ale delší, než je doba do voleb. Po celé toto období bude návrh sloužit jako doklad boje stávající koalice a dalších podporovatelů „českých zájmů“ za „zdravé a kvalitní potraviny“. Proti všem.

Možná je celá akce přínosem nejenom pro předkladatele. Ve svém důsledku může přinést mnoho pozitivního pro celou ČR. Ta se totiž ve vztahu k EU definitivně „odkopala“.  Sice je členskou zemí, ale svým partnerům nenaslouchá. Postoje okolních členských států naše poslance nezajímají. ČR je naopak ze sobeckých předvolebních důvodů ochotna obětovat společná pravidla a ohrozit desítky let funkční principy. Také mimo jiné potvrdila, že není schopná iniciovat kvalitní debatu. Protože schválení této legislativy nemůže být zahájením diskuse o tématu „From Farm to Fork“, jak krok vysvětlil poslanec Faltýnek (ANO) v ČT v den hlasování. ČR odmítla svým hlasováním ve sněmovně reciprocitu otevřenosti trhu a nepřímo deklarovala, že v rámci členství v EU přijímáme jen to, co je pro nás výhodné. V první řadě si užíváme pozici příjemce evropských zdrojů.

ČR v podstatě vyhlásila svým partnerům ve vnitřním trhu EU obchodní válku a udělala to dokonce bez toho, že by jí k tomu dali nějaký hmatatelný impuls. A řečeno ještě razantněji, tím, že člen exekutivy a zákonodárný sbor podpořili tento diskriminační postoj, postavila se Česká republika, byť v kategorii obchodních, a nikoliv politických pravidel, po bok Maďarska a Polska. Ke státům, proti kterým byl aktivován tzv. atomový článek sloužící k obraně základních hodnot EU. Jak jinak lze označit pohrdání stavebním kamenem integrace, základními pravidly vnitřního trhu? Pravidly, které sice formálně deklamujeme jako svá, zvláště když se nám hodí jako heslo pro předsednictví v Radě, ale které nemáme ve skutečnosti ochotu dodržovat. Chování ČR nezůstane bez odezvy. Pokud legislativu nakonec nepřijmeme, nebo ji vláda vzniklá na podzim 2021 zruší, politická pachuť tohoto kroku zůstane a silně ovlivní náš pobyt v EU minimálně během roku 2021. A právě tento krok může podpořit razantní a nekompromisní postoj evropských institucí a členských zemí k našim speciálním potřebám a krokům. Například v oblasti strukturálních fondů a argumentace při jejich použití.