Česká zahraniční politika – perspektivy změn po volbách 2010

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

Asociace pro mezinárodní otázky a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM představují paper, který se zabývá analýzou možné podoby zahraniční politiky nové vlády. Autoři se zaměřili na priority české zahraniční politiky (ČZP) v programech stran, na jejich programový průnik a na následnou kontinuitu koncepce ČZP v otázkách Evropské unie, transatlantických vztahů, Ruska, lidských práv a rozvojové spolupráce. V závěru paperu je nastíněno pravděpodobné rozdělení portfolií.

Úvod

Vydávat analýzu podoby zahraniční politiky nové vlády v době, kdy politické strany teprve jednají o jejím programu, se může zdát velmi předčasné, ba až troufalé. Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a Institut pro evropskou politiku Europeum, přední české zahraničněpolitické think-tanky, které se k tomuto kroku odvážily, tak nicméně činí s vírou v jistou předvídatelnost veřejné politiky s ohledem na programy a dlouhodobé postoje politických stran, které nyní sedí za jednacím stolem. Obě instituce analyzují již více než deset let českou zahraniční politiku a jsou uznávanými spolutvůrci českého diskursu o mezinárodních vztazích. Věříme, že tato analýza povzbudí veřejnou diskusi na téma, které ovlivňuje zásadním způsobem budoucnost České republiky, ačkoli nestojí v centru zájmu voličů ani většiny politiků.

Analýza je určena všem těm, kteří dnes přemýšlejí o tom, co od nové vlády očekávat. Naše závěry si můžete porovnávat s budoucí koaliční smlouvou, vládním prohlášením a především s reálnými výsledky nové vlády během následujícího volebního období.

Jsme si samozřejmě vědomi rizika, že ke shodě mezi stranami nedojde a zamýšlená koalice nevznikne – to však zcela jistě nebude vinou rozporů v oblasti zahraniční politiky. 

Zahraniční politika v programech stran budoucí koalice

Občanská demokratická strana (ODS) předkládá voličům program, který je dlouhodobě založený na pevné transatlantické vazbě a na pragmatické mezinárodní politice determinované ekonomickými zájmy. Posun ve vztahu k Evropské unii po odchodu Václava Klause byl dán jednak zmírněním ideologického přístupu k EU, přijetím členství v EU jako danosti a současně uvědoměním si ekonomické výhodnosti unijního členství s ohledem na pozici ČR jakožto čistého příjemce z evropského rozpočtu a exportní ekonomiky. Volební program pro volby 2010 definuje jako cíle žádoucí zahraniční politicky bezpečnost, prosperitu a svobodu. Z toho také vyplývá důraz na liberalizovaný mezinárodní obchod, odpor k protekcionismu a regulacím na evropské úrovni a podporu ekonomické diplomacie. Z bezpečnostního hlediska je pro ODS podstatné spojenectví s USA, ale program volá i po převzetí většího dílu zodpovědnosti za obranu evropskými státy v rámci NATO. ODS podporuje další rozšiřování Evropské unie jako prostoru svobody, stability a volného obchodu. Ve vztahu k Rusku program připomíná válku proti Gruzii a naši energetickou závislost a usiluje o snížení této závislosti a zabránění šíření vlivu Ruska ve střední Evropě.

TOP 09 předložila voličům program, jehož zahraničněpolitická část se opírá o autoritu předsedy Schwarzenberga a jeho priority ministra zahraničních věcí z let 2007-2009. Vychází z ekonomických a bezpečnostních zájmů České republiky, naplňování závazků vůči NATO a EU a principů podpory demokracie a lidských práv ve světě. TOP 09 podporuje rozšiřování NATO i Evropské unie, zejména v oblasti západního Balkánu. Strana deklaruje vstřícný postoj k EU fungující na základě Lisabonské smlouvy. Program se zmiňuje o energetické bezpečnosti, o níž chce usilovat diverzifikací zdrojů a přepravních tras a snahou o jednotný přístup na půdě EU. TOP 09 chce v zájmu kontinuity zahraniční politiky zapojit opozici do formulace dlouhodobé koncepce zahraniční politiky.

Věci veřejné (VV) prosazují zahraniční politiku založenou na rovnoprávnosti, dialogu a spolupráci. Chtějí jí realizovat jak v rámci Evropské unie, tak pomocí aktivního a loajálního spojenectví s USA a dalšími zeměmi NATO a přátelskými vztahy se sousedy ČR. VV se definují jako „proevropská“ strana a chtějí, aby se ČR aktivně podílela na hledání kompromisů při řešení problémů v rámci Unie. Strana požaduje narovnání postavení nových a starých zemí EU, především v oblasti zemědělství, dále liberalizaci unijního trhu, hlavně ve službách a zjednodušení čerpání peněz z fondů EU. Energetická bezpečnost by měla být zajištěna společným postupem zemí EU vůči velkým dodavatelům (např. Rusku) a vybudováním lepší infrastruktury. VV chtějí stanovit „odborně podložený“ termín přijetí eura. Strana výslovně odmítá členství Turecka v Unii, naopak je příznivcem vybudování „funkční evropské ozbrojené síly“. Strana chce plnit závazky směrem k NATO posílením zahraničních misí „za cenu dočasného snížení nákladů vynaložených na obranu v době ekonomické krize“. VV rovněž deklarují přesvědčení o univerzální platnosti lidských práv.

Srovnáním programů potenciálních koaličních partnerů nebyl nalezen žádný konflikt. Rozdíly jsou v důrazu či prioritách – především v oblasti evropské integrace. Některé požadavky strany VV (proti členství Turecka v EU, evropská armáda) neodpovídají programovým cílům ostatních stran, ale jejich řešení buď nebude téměř jistě na programu v tomto volebním období (evropská armáda), anebo je zbrzdění (např. přístupových rozhovorů s Tureckem) fatálně neohrozí.

Toto je pouze část textu, který je součástí paperu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.