Belgické předsednictví v Radě EU

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

AMO - Asociace pro mezinárodní otázky

Belgie se od 1. července 2010 ujme v pořadí svého již 12. předsednictví. Dokáže se země vyrovnat s náročnou rolí v kontextu domácí politické krize i nové reality Evropské unie dané Lisabonskou smlouvou? Briefing paper 7/2010 shrnuje klíčové informací týkajících se belgického předsednictví 2010 a analyzuje největší výzvy, kterým musí předsednictví čelit.

Pohled do historie belgických předsednictví

Belgie patří k zakládajícím zemím Evropských společenství a byla to právě Belgie, která se jako historicky první země ujala předsednictví v Radě Evropského hospodářského společenství v roce 1958. Od té doby si předsednickou roli vyzkoušela už celkem jedenáctkrát. Zejména dvě poslední předsednictví – v letech 1993 a 2001 – pak byla z hlediska mezinárodních i evropských událostí velmi náročná.

Belgický předsednický půlrok v roce 1993 se nesl ve znamení spekulativních útoků na Evropský měnový systém, vstupu Maastrichtské smlouvy v platnost a napětí kolem blížícího se konce jednání o reformě zemědělské politiky v rámci Uruguayského kola Všeobecné dohody o clech a obchodu.

V roce 2001 pak došlo k naprostému politickému zvratu v necelé polovině předsednictví. Po teroristických útocích na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001 byly původní priority zcela opuštěny a předsednictví se pod vedením premiéra Guye Verhofstadta a ministra zahraničí Louise Michela soustředilo na rychlé řešení otázek jako je definice terorismu, evropský zatykač nebo bezpečnost v letecké dopravě. Samotný závěr předsednictví pak patřil Laekenské deklaraci a zahájení dlouhého reformního procesu Evropské unie, který byl po neúspěchu tzv. Evropské ústavní smlouvy završen koncem loňského roku vstupem Lisabonské smlouvy v platnost.

Evropský kontext: Lisabonská realita a trio

Nadcházející předsednictví Belgie se od těch předchozích bude na evropské úrovni lišit ve dvou podstatných aspektech:

Rotující předsednictví se od konce roku 2009 musí vyrovnat s výrazně menším manévrovací prostorem kvůli změnám, které přinesla Lisabonská smlouva, zejména ustavení funkce Vysokého představitele pro vnější vztahy a stálého předsedy Evropské rady. Španělské předsednictví v první polovině roku 2010 bylo prvním, které toto rozložení sil prakticky testovalo. Také belgické předsednictví by se mělo odehrávat ve znamení konsolidace institucionální architektury a nastavování modu vivendi v nové realitě EU. V procesu hledání rovnováhy mezi rotujícím a stálým vedením Unie tak očekávané slabé belgické předsednictví logicky napomůže dalšímu posílení předsednictví stálého. (European Voice 29.4.2010)

Belgické předsednictví je programově zakotveno v rámci předsednického tria Španělsko – Belgie – Maďarsko. Společný 18-ti měsíční strategický program přijaly partnerské země v prosinci 2009. V historii pokusů o koordinaci po sobě jdoucích předsednictví se jedná o jednu z nejintenzivnějších ukázek praktické spolupráce, která je založena nejen na shodě v základních tématech a prioritách, ale také společné prezentace tria.

Toto je pouze část textu, který je součástí paperu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).