Babiš se vrací z Bruselu spokojený. Rozpočtová krize je zažehnána a ČR prosadila své podmínky v ochraně klimatu

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© EPA-EFE/YVES HERMAN / POOL

Po 22 hodinách intenzivního vyjednávání se premiéři zemí Evropské unie shodli na dalším postupu v otázce rozpočtu a ochrany klimatu. Česká republika je s výsledkem prosincové Evropské rady spokojena, do závěrů summitu se jí podařilo prosadit hned několik bodů. Týkají se nového Modernizačního fondu, zemního plynu nebo kůrovcové kalamity. 

Kouzlo summitů v Bruselu spočívá v tom, že nikdo neodejde s prázdnou. Závěry Evropské rady musí odsouhlasit všechny členské státy, pokud je tedy jeden premiér nespokojený, jedná se až do té chvíle, než je nalezen kompromis.

Ještě na začátku týdne hrozilo, že Evropská unie nenajde shodu ohledně víceletého finančního rámce a fondu obnovy. Sporným bodem byl mechanismus ochrany vlády práva, proti kterému se ohradilo Polsko a Maďarsko. V Evropě se proto začalo spekulovat o rozpočtovém provizoriu a vytvoření fondu obnovy s rozpočtem 750 miliard eur bez účasti dvou zmíněných států.

V polovině týdne se objevil kompromisní návrh z pera německého předsednictví EU. Ten spočíval v ujištění Polska a Maďarska, že sporný mechanismus bude muset být nejprve posvěcen Soudním dvorem EU, což pochopitelně znamená odklad jeho účinnosti o několik měsíců.

Čtvrteční večer přinesl dohodu. Lídři evropských států nakonec potvrdili německý kompromisní návrh obsahující ústupek Maďarsku a Polsku. Viktor Orbán i Mateusz Morawiecki tak mohli oslavit před domácím publikem vítězství. Radovat se mohli i ostatní, odblokování unijního rozpočtu pro období 2021-2027 totiž znamená, že už v příštím roce budou moci z unijního rozpočtu čerpat mimořádně vysoké sumy.

Spokojená ČR

Vítězství oslavila i Česká republika, a to nejen díky dohodě na novém unijním rozpočtu. Českou prioritou totiž byla klimatická agenda, respektive nové emisní cíle pro rok 2030.

Premiéři zemí EU se shodli, že EU by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Česká republika sice ambicióznější cíle pro rok 2030 několik měsíců odmítala, nakonec se ale rozhodla jej podpořit. Ke změně názoru došlo již před říjnovým summitem, kdy premiér Andrej Babiš uznal, že pokud bude cíl závazný pro celou EU, a nikoli pro jednotlivé státy, nemělo by to ČR poškodit. ČR si navíc v říjnu nastavila jasné podmínky, za kterých by 55procentní cíl podpořila. A právě tyto podmínky se promítly i do závěrů prosincové Evropské rady.

Česká vláda je připravena podpořit 55procentní snížení emisí, má však podmínky

Předseda české vlády Andrej Babiš dnes odlétá do Bruselu na další summit Evropské rady. Tématem jednání bude kromě brexitu také ochrana klimatu a cíle Evropské unie pro rok 2030. Česká vláda navyšování ambicí dlouho odmítala, nyní ale nasadila smířlivější tón.

První důležitou podmínkou, za kterou ČR bojovala, bylo uznání zemního plynu jako přechodné technologie na cestě k dosažení evropských emisních cílů. ČR by to mohlo usnadnit financování plynových elektráren a dalšího využívání plynu při dekarbonizaci české ekonomiky z fondů EU.

„Evropská rada uznává, že je třeba zajistit propojenost, energetickou bezpečnost pro všechny členské státy, energii za cenu dostupnou jak pro domácnosti, tak i pro podniky, a respektovat právo členských států rozhodnout o vlastní skladbě zdrojů energie a zvolit si nejvhodnější technologie v zájmu kolektivního dosažení klimatického cíle pro rok 2030, včetně přechodných technologií, jako je plyn.“

Právě tak zní věta závěrů Evropské rady, bez které by ČR dokument nepodpořila. Klíčové je nejen uznání plynu jako přechodné technologie, ale také důraz na kolektivní dosažení klimatického cíle. Zatímco na kolektivním cíli panovala mezi členskými státy shoda od počátku, plyn své místo v závěrech Evropské rady jisté neměl a objevil se v nich až v pokročilejší fázi jednání.

Druhým českým klimatickým úspěchem je zohlednění role lesů při plnění klimatických cílů. České lesy již totiž nejsou tradičním „lapačem“ emisí, ale naopak, v důsledku kůrovcové kalamity se stávají emitentem. A právě na to by měla EU brát při přípravě nové legislativy ohled. ČR by navíc měla mít možnost využít evropské finance na výsadbu nových lesů.

Ze dřeva vyrobme raději housle než topivo, vyzývají odborníci. EU chystá lesnickou strategii

Z Evropy se má stát první klimaticky neutrální kontinent. Tato ambice však má svou cenu, například nutnost změnit společný přístup k lesům, které zadržují emise oxidu uhličitého.

Dalším českým zápisem do závěrů Evropské rady je plánovaná úprava nově vznikajícího Modernizačního fondu. Ten by měl pomoci chudším členským státům právě se snižováním emisí. Z jeho rozpočtu bude možné financovat obnovitelné zdroje nebo také zateplování budov či elektrifikaci dopravy. Původně prosazované zdvojnásobení prostředků v Modernizačním fondu se sice nepodařilo, nové evropské předpisy by ale měly brát ohled na to, že česká dekarbonizace bude finančně nákladná a že bude potřebovat také vyšší finanční podporu z unijních zdrojů. Jakou částku bude moci ČR z fondu čerpat, však zatím není jasné a bude také předmětem dalších jednání.

ČR porcuje Modernizační fond. Ministerstvo chce při čerpání zvýhodnit energetické společnosti

Vláda v nejbližších dnech rozhodne o rozdělení peněz z nového Modernizačního fondu. Fond je financován z evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a České republice má pomoci s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Na druhou stranu, ČR dlouho trvala na schválení 55procentního cíle jen za předpokladu, že bude mít k dispozici podrobné posouzení jeho dopadů. Evropská komise sice základní analýzu zveřejnila, podle ČR však nebyla dostatečně podrobná. Přesto se Andrej Babiš na prosincovém summitu rozhodl 55procentní cíl podpořit. Evropská rada ve svých závěrech vyzvala Komisi k předložení podrobného posouzení dopadů na úrovni členských států, a to s přihlédnutím k jejich plánům v oblasti energetiky a klimatu. Podle zástupců českého průmyslu však měla vláda nejprve počkat na analýzu a až poté případně 55procentní cíl podpořit.

ČR vznesla také požadavek týkající se nařízení o sdíleném úsilí, jehož cílem je snížení emisí v sektorech mimo evropský systém obchodování s povolenkami (EU ETS), tedy například v dopravě, stavebnictví či zemědělství. V současné době nařízení stanovuje cíle pro snižování emisí v těchto sektorech na základě hrubého domácího produktu dané země, chudší země tedy mají nižší cíle. ČR chtěla do závěrů prosadit větu, na základě které by tento systém měl být zachován i v následujících letech. To se jí však nepodařilo.