Analýza příležitostí lobbyingu v Evropském výzkumném prostoru

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Česká republika se stala přidruženým členem Evropských společenství, a tím i evropské vědeckovýzkumné spolupráce v roce 1995. Řádnými účastníky Rámcových programů pro výzkum a vývoj – tedy účastníky soutěžícími jako všichni ostatní o financování z unijních prostředků – se české týmy staly v roce 1999 (5. rámcový program).

Úspěšnost českých výzkumníků zatím není významná, byť záleýí na tom, jaký parametr analyzujeme. V každém případě je nezbytné posílit další úspěšné zapojení českých týmů formou podpory jejich schopnosti přípravy kvalitních projektů Rámcových programů, a také schopnost českých organizací VaV participovat aktivně na výběru jednotlivých témat Pracovních programů. Možnost ovlivňovat témata Pracovních programů Rámcových programů podle potřeb a odbornosti českých uchazečů se manažerům českých institucí otevírá díky jejich hlubší znalosti problematiky Rámcových programů, principu jejich fungování, jejich nadnárodní koordinace a vyjednávání, a zejména pak každoroční přípravy plánů témat a financování na následující rok.

V českém prostředí se zatím neobjevila publikace, která by českému čtenáři nabídla ucelený pohled na to, jak je vědecko-výzkumná politika v Bruselu koncipována, kde vznikají témata Pracovních programů a výzkumných agend a jak je možné je ovlivňovat a tím i zvyšovat pravděpodobnost úspěšnosti českých týmů v soutěži o evropské finanční prostředky. Publikace přináší základní přehled, zaměřený na české manažery organizací VaV a na možnosti lobbyingu ve prospěch české vědecko-výzkumné komunity.

Text je proto členěn do následujících logických celků: po krátkém přehledu vývoje evropské vědeckovýzkumné politiky a nástinu hlavních charakteristik současného 7. rámcového programu pro výzkum a vývoj následuje sekce popisující proces tvorby evropské vědeckovýzkumné politiky s orientací na 7.RP, poté následuje představení a charakterizace hlavních aktérů zapojených do přípravy vědeckovýzkumné politiky. Klíčovou kapitolou je pak nástin možností lobbyingu akademických subjektů a publikace končí několika paragrafy, které se týkají hlavních zásad úspěšné intervence. Analýza a šíření dobré etické praxe v lobbyingu VaV je jedním z cílů této publikace. (…)

1. Lobbying v rámci Evropského výzkumného prostoru

1.1 Evropeizace věcí veřejných

Proces prohlubování evropské integrace (evropeizace) zasahuje do všech úrovní společnosti, včetně oblasti výzkumu a vývoje (VaV). Tento specifický segment lidské činnosti patří mezi to nejdůležitější, co může Evropská unie podporovat pro udržitelný růst. Tím povyšuje společné snahy na poli vědy mezi to, co ospravedlňuje celý proces evropské integrace i v očích nemalé skupiny europesimistů. Druhým významným důvodem pro koordinovanou podporu vědecké činnosti je schopnost nabízet expertní podklady pro soukromou sféru, která je na znalostních výstupech výzkumu zcela závislá. Tyto dvě skutečnosti jsou klíčovými motivátory téměř každé lobbyistické akce ze strany výzkumné obce, a to na jakékoli úrovni.

Evropský výzkumný prostor (ERA) byl koncipován s cílem zvýšit soudržnost a účinnost výzkumu realizovaného v rámci EU. Cílem ERA je usměrňovat celoevropské aktivity v oblasti výzkumu a inovační politiky, a zajišťovat tak příznivou budoucnost pro ekonomiku a konkurenceschopnost členských států Unie. V zakládacím dokumentu nazvaném ‚Směrem k evropskému výzkumnému prostoru‘ je uvedeno několik konkrétních úkolů, které je nezbytné naplnit. Tento dokument vznikl za vydatné podpory evropské „VaV lobby“, kdy sama Evropská komise v rámci otevřené konzultace vyžadovala expertní podkladové materiály. Můžeme tedy přepokládat, že Evropská komise tuto aktivitu povaţuje za žádanou a praktické aktivity ze strany akademické obce jsou vítány.

Toto je pouze část textu. Celou analýzu si můžete přečíst zde