Zkomplikuje Praha Chorvatsku vstup do EU?

Lisabonská smlouva; zdroj: Evropská komise.

Teoreticky ano. Premiér Petr Nečas (ODS) totiž počítá s tím, že český parlament bude společně s přístupovou smlouvu Chorvatska hlasovat i o výjimce z Listiny základních práv EU, kterou si Česko na podzim roku 2009 vyjednalo s evropskými institucemi. Opoziční sociální demokracie, která ovládá Senát, hrozí, že jakékoliv smluvní zakotvení výjimky odmítne.

Lisabonská smlouva, kterou se v současné době řídí Evropská unie, vstoupila v platnost před rokem a půl. Všichni mají proto ještě v živé paměti zdlouhavé ratifikační kolečko, které tomu předcházelo – odstartovalo podpisem hlav členských států a vlád v prosinci 2007 v hlavním městě Portugalska. 

Nemalý podíl na onom zdržení nesl i český prezident Václav Klaus, který svůj dlouho odkládaný podpis podmínil odsouhlasením výjimky z Listiny základních práv EU, která je součástí klíčového evropského dokumentu.

Prezident svůj odmítavý postoj zdůvodňoval obavami ze sudetských Němců, kterým listina zaručuje právo, podle něhož by mohli před evropskými soudy vznést nároky na majetek, který byl jejich rodinám po druhé světové válce zabaven na základě Benešových dekretů. I přesto, že někteří právníci Klausův argument zpochybnili, prezident na něm trval. 

Summit EU ale vyšel Klausovi vstříc a český požadavek zanesl do protokolu Lisabonské smlouvy. Lídři EU se také dohodli na tom, že výjimka projde ratifikačním procesem při nejbližší možné příležitosti – pravděpodobně při uzavření přístupové smlouvy s Chorvatskem (EurActiv 30.10.2009). 

Kámen úrazu

A to by mohl být kámen úrazu, alespoň v České republice. Premiér Petr Nečas totiž dnes (22. června) sdělil poslancům ve výboru pro evropské záležitosti, že počítá s tím, že parlament bude o výjimce hlasovat společně s přístupovou smlouvou Záhřebu.  

Ta by podle posledních informací měla být podepsána v průběhu polského předsednictví, tj. ve druhé polovině letošního roku, a aby vstoupila v platnost, musí ji ratifikovat všech sedmadvacet členských zemí EU. Členem EU by se tato jadranská země mohla stát v polovině roku 2013 (EurActiv 13.6.2011). 

Opoziční sociální demokracie se ale již nechala slyšet, že jakékoliv smluvní zakotvení Klausovy výjimky odmítne. Problém by proto mohlo představovat hlasování v horní komoře parlamentu, kde má ČSSD většinu. 

Například místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) se nechala slyšet, že s českou výjimkou nesouhlasí. Podle ní by měli Češi nižší právní ochranu než ostatní občané zemí EU. 

Proti výjimce se v minulosti postavily i odbory, a naopak podporu si získala především u členů ODS.