Zemanovi i EU jde o totéž: zvýšit účast v eurovolbách

Zdroj: Evropský parlament.

Příští volby do Evropského parlamentu se pravděpodobně budou konat v květnu 2014, přestože správně by občané EU měli europoslance vybírat až v červnu. O posunutí termínu voleb bude dnes jednat parlamentní Výbor pro ústavní záležitosti. Případné posunutí usnadní prezidentu Miloši Zemanovi uskutečnit plán na sjednocení termínu voleb do Poslanecké sněmovny s těmi evropskými.

Podle aktu z roku 1976, jímž byla zavedena všeobecná přímá volba do Evropského parlamentu, by se další volby měly uskutečnit mezi 5. a 8. červnem 2014. Předpis nicméně umožňuje posunutí termínu voleb v rozmezí dvou měsíců, pokud se na tom rok před jejich konáním jednomyslně shodne Rada EU. Evropský parlament přitom musí být konzultován, dnes je proto takový návrh na pořadu jednání Výboru pro ústavní záležitosti.

Pracovní skupina Rady přišla s návrhem na změnu termínu už v březnu tohoto roku, volby by se podle něj měly konat ve dnech 22. – 25. května. Europoslanci by tak měli získat víc času na organizaci volby předsedy Evropské komise. Původní červnový termín navíc v některých zemích koliduje se školními prázdninami, během nichž lidé odjíždějí na dovolené. Cílem návrhu je tedy také zvýšit účast v evropských volbách.

Ta je ve většině zemí EU tradičně velmi nízká, naposledy (v roce 2009) to bylo v průměru 43 %. V České republice se k volbám do Evropského parlamentu dostavilo dokonce jen 27,5 % občanů. Právě to chce údajně napravit prezident Miloš Zeman tím, že sjednotí termín evropských voleb s těmi do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Tento záměr Zeman ohlásil již na konci března. „Až nastane ona ústavní povinnost prezidenta vypsat termín voleb do Poslanecké sněmovny, pak, za předpokladu, že volby nebudou předčasné, vypíši tento termín tak, aby se shodoval s termínem evropských voleb,“ řekl český prezident. Pokud Rada EU schválí současný návrh na posun, konaly by se oboje volby nejspíš v pátek a sobotu 23. a 24. května 2014.

Vyšší účast a finanční úspory

Politologové nápad na spojení termínu sněmovních a evropských voleb v zásadě vítají. Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity to považuje za velmi rozumný krok, a to hned z několika důvodů. „Je zjevné, že pokud by se evropské volby konaly několik týdnů po sněmovních, účast by mohla být ještě nižší než obvykle,“ vysvětlil redakci.

Kopeček také připomíná, že evropské volby jsou nejen v českých poměrech chápány voliči jako druhořadé volby. V případě spojení se sněmovními volbami se podle něj dá čekat zvýšení účasti na 60-70 %. Dalším přínosem je podle Kopečka finanční úspora veřejných peněz a také nákladů stran na kampaň. Právě to je i jedním z hlavních argumentů Miloše Zemana. „Důležitý je i psychologický moment – působí absurdně konat dvoje volby v tak krátkém časovém rozmezí,“ dodává Kopeček.

Jako logický krok vidí spojení termínů i politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. Záleží podle něj sice hlavně na zvládnutí technických procedur, obecně to ale vítá. „Oddělení voleb by mělo negativní vliv zejména na evropské volby,“ upřesnil EurActivu.

Šaradín také souhlasí s argumentem vyšší účasti. „Patrně bychom zaznamenali značné procento voličů, kteří by volili pouze ve sněmovních volbách, a zvýšené procento neplatných hlasů, ale je prokázáno, že souběh výši volební účasti pozitivně ovlivňuje,“ dokládá.

Bude evropská tématika potlačena?

Negativním aspektem by podle Šaradína mohla být jedině kampaň, ve které by byla evropská tematika pravděpodobně naprosto upozaděna. To se podle něj ale dělo již v roce 2009, kdy na sebe velké politické strany útočily vnitrostátními tématy a tematiku EU rozvíjely spíše menší strany.

Anna Matušková z Masarykovy univerzity, která se zabývá politickým marketingem, upozorňuje právě na to, že dojde k překrytí témat „Evropská tématika, která je veřejností přecházena a v kampaních není příliš akcentována, bude úplně potlačena,“ sdělila redakci. Kampaně se podle ní budou soustředit především na lokální témata a národní problematiku.

Vyšší volební účast by podle návrhu EU měla přispět ke zvýšení legitimity Evropského parlamentu. „V souvislosti s klesající účastí v evropských volbách a s narůstajícím euroskepticismem je důležité, aby byla posílena legitimita Evropského parlamentu větší volební účastí,“ vysvětlil před časem liberální europoslanec Guy Verhofstadt.

Pokud ale v České republice dojde ke zvýšení účasti pouhým spojením voleb, podle Viery Knutelské z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy to skutečnou příčinu nízké účasti nevyřeší. Tou je totiž fakt, že voliči pravomoci Evropského parlamentu a jeho práci přesněji neznají. „Kampaně před evropskými volbami se často dotýkají hlavně domácích otázek a spojení s parlamentními volbami by to mohlo ještě umocnit,“ dodává Knutelská.