Analytici: Zemanův postoj vůči EU bude těžko předvídatelný

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Ondřej Žváček.

Komentátoři a politologové se obecně shodují na tom, že vztah Miloše Zemana k EU bude spíše pozitivní. Lze tak alespoň usuzovat z jeho předvolebních prohlášení. Jak konkrétně však bude na půdě EU vystupovat, jak moc bude aktivní a o co bude usilovat, jde ale jen těžko odhadovat. EurActiv se zabýval také tím, jak jsou vůbec vymezeny pravomoci prezidenta v tomto ohledu.

Oba kandidáti byli před druhým kolem prezidentských voleb považováni za politiky, kteří jsou nakloněni evropské integraci (EurActiv 14.1.2013), a podobně to vnímali i zahraniční analytici (EurActiv 23.1.2013). Od Miloše Zemana, který byl před týdnem zvolen prezidentem, se tak očekává, že vůči EU zaujme přinejmenším vstřícnější postoj než současná hlava státu Václav Klaus.

Konkrétní postup nového prezidenta je nicméně v tomto ohledu poměrně špatně předvídatelný. Potvrzuje to i politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Těžko odhadovat budoucí názory Miloše Zemana na zahraniční politiku, poněvadž on je velký pragmatik, který je schopen velkých názorových obratů, pokud mu to bude diktovat nějaký politický zájem,“ sdělil redakci EurActivu. „Takový obrat vždy zdůvodní svým oblíbeným bonmotem, že ‚jen blbec nikdy nemění své názory‘, dodal.

Je například otázkou, zda se Zeman bude chtít účastnit summitů EU, a vůbec, jak silně bude své názory na evropské otázky prosazovat.

Jednoznačný klíč neexistuje

V předvolebním rozhovoru pro EurActiv (EurActiv 10.12.2012) již Zeman naznačil, že se do evropské politiky vlády příliš vměšovat nechystá. „Nehodlám vnucovat vládě ani ministru zahraničí svoje eurofederalistické představy. Budu je trpělivě přesvědčovat o svých argumentech, aniž bych ale na toto téma pořádal veřejné tiskové konference nebo další ´disonanční´ akty,“ řekl.

Zemanovy zahraniční vize jsou však stále neprůhledné i analytikovi Petru Lebedovi z institutu Glopolis. Jednoznačný klíč k jeho evropské politice podle Lebedy neexistuje. „Bude se tvořit postupně až na základě politického vývoje v EU a zejména u nás doma,“ uvedl pro EurActiv.

Lebeda má tedy jen obecnou představu. „Poté, co byl vynesen na Hrad na silně nacionalistické vlně, mám obavy, že jeho evropská politika bude velmi chladná, opatrná, aby si nepopudil tuto výraznou část svých voličů.“ Bude podle něj také záležet na konkrétních tématech, Zeman navíc možná bude vydávat rozdílné signály vůči zahraničí a směrem dovnitř.

Mlejnek zase upozorňuje na to, že vztahy Miloše Zemana a vlády Petra Nečase budou dosti napjaté. „Toto napětí se bude přenášet i do zahraniční politiky. Jak se to ale projeví ve složení české delegace na summitech EU, si nyní netroufnu odhadovat,“ svěřil svůj názor redakci.

Prezidentské pravomoci

Dosavadní ústavní praxe nedává českému prezidentovi jasné instrukce, jak v otázkách EU vystupovat. „Podle ústavy je prezident neodpovědný, odpovídá za něj vláda, z čehož by měl vyplývat primát vlády i v zahraniční politice,“ vysvětluje Mlejnek.

„Prezident by neměl představovat nějaké paralelní mocenské centrum, kde se rodí nějaké zásadní zahraničněpolitické koncepce odlišné od vládní linie. Praxe však často bývala odlišná a lze očekávat pokračování tohoto trendu,“ dodává.

K tomu se připojuje i politoložka Vladimíra Dvořáková. Podle ní je sice náš prezident ústavně neodpovědný, ale zároveň jsou jeho kompetence definovány příliš nejasně a může se tedy dostávat do situace, kdy přijímá rozhodnutí, za které nenese odpovědnost. Podle Dvořákové totiž na základě předchozí praxe vzniknul nepřehledný prostor, kde není jasné, co prezident může a nemůže, a odvolává se proto na precedenty.

„Po dlouhou dobu se nevytvořil ústavní zvyk týkající se prezidentských pravomocí. Jak Václav Havel tak Václav Klaus se pohybovali na hraně a velmi často i za hranou ústavy,“ řekla Dvořáková na debatě k první přímé volbě českého prezidenta, kterou tento týden pořádala nadace Fridrich Ebert Stiftung s think-tankem CESTA.

Muž domácí politiky?

Dvořáková také upozornila na fakt, že přímá volba posiluje legitimitu prezidenta, aniž by se některé věci ohledně ústavních pravomocí zpřesnily. Nicméně Zeman se podle ní bude zabývat spíše vnitřní politikou. „Nemůžeme se navíc dostat do větší mezinárodní izolace, než jsme,“ glosovala.

Větší zaměření na domácí politiku očekává od Zemana i Vít Klepárník z think-tanku CESTA. „Na rozdíl od Václava Klause je Miloš Zeman muž domácí politiky,“ uvedl.

Politolog Jiří Pehe ale připomíná, že přestože Zeman chce být aktivistickým prezidentem v domácí politice, brzy zjistí, že tam nemá pravomoci. „Kde má skutečné pravomoci, protože nejsou jasně definovány v ústavě, to je v oblasti zahraniční politiky, tam má reálné pravomoci a tam si může na vládu došlápnout,“ řekl na zmíněné diskuzi.