Zeman s Barrosem zítra na Hradě vyvěsí vlajku EU

Zdroj: Evropská komise.

Do České republiky dnes (2. dubna) přijíždí předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Do Prahy ho pozval nový prezident Miloš Zeman. Zítra spolu na Hradě vyvěsí vlajku EU, Zeman při této příležitosti také podepíše dodatek Lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik tzv. eurovalu. Oba akty mají čistě symbolický význam, můžou ale ovlivnit to, jak je Česká republika v EU vnímána.

Český prezident Miloš Zeman dnes večer na Pražském hradě přivítá jednoho z nejvyšších představitelů Evropské unie. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso přijal jeho pozvání a zúčastní se slavnostního vyvěšení evropské vlajky.

Ceremoniál se uskuteční zítra dopoledne. Jakmile pak na Hradě zavlaje vlajka EU, Zeman podepíše dodatek Lisabonské smlouvy, jenž dává prostor ke vzniku Evropského stabilizačního mechanismu (celým názvem rozhodnutí Evropské rady měnící článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, jde-li o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro).

Oba akty mají z politického hlediska hlavně symbolický význam. Miloš Zeman se na rozdíl od svého předchůdce Václava Klause totiž prezentuje jako stoupenec evropské integrace (EurActiv 1.2.2013).

Symbolické akty

„Z pohledu EU je postup prezidenta Zemana vítanou změnou, protože vysílá signál, že Česká republika chce pracovat na změně svého image,“ domnívá se politolog Petr Kaniok z Masarykovy univerzity. Dodává ale, že se jedná  pouze o symbolické vyjádření postoje, který nikoho nic nestojí. „Nelze z něj tedy usuzovat, že by se česká politika vůči EU stejně rychle změnila také v praxi,“ sdělil Kaniok redakci.

Symbolický charakter Zemanova zítřejšího programu potvrzuje i analytik Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky. Srovnává to s euroskeptickými výroky Václava Klause, které byly taktéž hlavně symbolické. Může to podle něj ale mít vliv na celkové vnímání České republiky v EU.

Zemanova evropská politika pak bude podle Dostála zajímavá, až získá celistvější podobu. „Zatím to zaměřoval na symboly, říkal, že vyvěsí vlajku nebo kritizoval evropskou legislativu ohledně úsporných žárovek. Kromě toho ale přidával návrhy na společnou armádu, což je věc, o které v současnosti nikdo neuvažuje,“ řekl Dostál redakci. Zeman se zaměřuje právě na zahraniční dimenzi evropské integrace, jako je opravdu fungující společná zahraniční a bezpečnostní politika EU.

Euroval

Vlajka je symbolem sama o sobě, reálný význam ale nemá ani podpis zmíněného dodatku Lisabonské smlouvy. Evropský stabilizační mechanismus, tzv. euroval, který slouží k podpoře států eurozóny v hospodářských problémech (EurActiv 17.12.2010) totiž už v současnosti plně funguje. 

„Dodatek vznikl proto, aby ústavní soudy nemohly existenci trvalého záchranného nástroje zakázat, protože primární právo vznik něčeho takového nedovolovalo, přestože to stojí mimo – je to mezinárodní smlouva,“ vysvětluje Dostál. Tu podepsalo 17 států eurozóny, vznikla ale obava, že ústavní soud některého ze členských zemí by ji mohl zrušit, byl proto vytvořen dodatek Lisabonské smlouvy, který vznik mechanismu explicitně povoluje.

Vzhledem k tomu, že se jedná o úpravu primárního práva, je třeba ratifikace všech členských států. Česká republika je posledním státem, kde k tomu ještě nedošlo. „Podpis je ale v současnosti v podstatě irelevantní,“ upřesňuje analytik. Irský Nejvyšší soud se totiž v listopadu obrátil s předběžnou otázkou na Soudní dvůr EU a ten ve svém vyjádření uvedl, že mechanismus může fungovat i bez dodatku.

Jak dodává Dostál, postoj Václava Klause, který na sebe upoutal pozornost, když euroval označil za „nesmyslnou a absurdní věc“, je v tomto ohledu také značně symbolická. Zpočátku se totiž Klaus k dodatku nevyjadřoval. Že ho nepodepíše, prohlásil až poté, co bylo zveřejněno zmíněné stanovisko Soudního dvora EU, a bylo tedy zřejmé, že fungování mechanismu to neohrozí. Větší význam má tak spíš diskuze, kterou vyvolal tím, že nepodepsal mezinárodní smlouvu, což je podle některých názorů v rozporu s ústavou. Je to i součástí obžaloby z vlastizrady, kterou na Klause podali senátoři.

Barrosa zítra přijme také předseda české vlády Petr Nečas. Tématem jejich jednání by měly být aktuální evropské otázky, jako je hospodářská a měnová unie nebo obnovení konkurenceschopnosti EU.