Zbrojovky z Česka a Slovenska zkoušely obejít zákaz vývozu, píše EUobserver

© Pixabay

Tři zbrojařské firmy sídlící v Evropské unii, včetně České zbrojovky a slovenské firmy XXeurope, jsou podezřelé, že se pokoušely přes Moldavsko propašovat zbraně a náboje do Běloruska a Ruska navzdory embargu, nařízenému Evropskou unií v letech 2011 a 2014, napsal dnes server EUobserver. Případ odhalený v Moldavsku může podle portálu představovat jen vrcholek ledovce mnohem většího černého trhu se zbraněmi. Mluvčí České zbrojovky Radek Hauerland dnes na dotaz ČTK uvedl, že se informace v článku nezakládají na pravdě.

„Česká firma Česká zbrojovka se v roce 2020 pokusila přes Moldavsko vyvézt do Ruska více než stovku pušek a pistolí,“ napsal server s odvoláním na moldavský dokument, který viděl. Dodávka podle něj zahrnovala odstřelovačské pušky CZ TSR, které mohou být použity pro sportovní i odstřelovačské účely například zvláštními policejními jednotkami. Maďarská firma De Fango a slovenská XXeuropa se ve stejné době pokusily přes Moldavsko vyvézt statisíce nábojů do Běloruska. Moldavsko zásilku munice z Maďarska minulý týden zabavilo.

Česká zbrojovka porušení embarga odmítla. „Informace v článku se nezakládají na pravdě. Export České zbrojovky se striktně řídí pravidly a předpisy České republiky, Evropské unie a OSN, včetně platných omezení vývozu vojenského materiálu do Ruska,“ uvedl Hauerland.

Moldavský styčný důstojník podle serveru v červenci sdílel informace v podobě dvanáctistránkové prezentace v PowerPointu, vytvořené moldavskými úřady, s diplomatem EU v Kišiněvu, aby na případ upozornil.

V údajném plánu, jak obejít unijní sankce, figuruje rovněž moldavská firma Cartus, ruská společnost Alliance a běloruská společnost Outdoor Team.

„Jaké jsou dokumenty vyžadované v unijních zemích k vývozu (vojenského zboží) do zemí, které nejsou členy EU? Je obcházení (unijního) embarga přes státy (jako je Moldavsko), které neratifikovaly embargo, trestným činem, anebo s sebou nese pouze peněžitou odpovědnost?“ ptá se moldavský dokument.

Sankce EU: Účinná zbraň nebo prázdné gesto?

Co spojuje Rusko, Turecko, Venezuelu a Severní Koreu? Evropská unie vůči nim uplatňuje sankce, které alespoň oficiálně patří mezi důležitý pilíř unijní zahraniční a bezpečnostní politiky. Jaký dopad ale ve skutečnosti mají?

Moldavské ministerstvo zahraničí potvrdilo EUobserveru jeden z uvedených případů, kdy moldavská vláda zmařila pokus vyvézt náboje do Běloruska. Střelivo zkonfiskovala a justiční orgány zahájily vyšetřování, které vedlo minulý týden k několika domovním prohlídkám. Náboje byly dovezeny z Maďarska, ale původně byly vyrobeny ve Finsku a Švýcarsku, což podle serveru rozšiřuje seznam možných viníků. Ministerstvo ujistilo, že Moldavsko je otevřené spolupráci s jakýmikoliv unijními institucemi či agenturami členských států při vyšetřování tohoto případu.

Slovensko podle serveru zaznamenalo podezřelé dění kolem XXeurope: „Můžeme potvrdit, že společnost XXeurope v dubnu 2020 požádala o vývozní licenci pro náboje s konečným uživatelem v Moldavsku. Po pečlivém posouzení žádosti se slovenské ministerstvo zahraničí rozhodlo exportní povolení neudělit,“ sdělilo ministerstvo a dodalo, že Slovensko striktně kontroluje vývoz zbraní.

Také české ministerstvo zahraničí sdělilo EUobserveru, že Česko plně uplatňuje zbrojní embarga EU či OSN. Obdobné bylo i vyjádření maďarské diplomacie.

Maďarská zbrojní firma De Fango uvedla, že nedodává zboží do Ruska a Běloruska a že všechny dodávky společnosti se uskutečňují se svolením kompetentních maďarských úřadů a při dodržování všech maďarských zákonů a unijních předpisů.

EU a vnější bezpečnost: Obrana, diplomacie a role Unie ve světě

Pro státy Evropské unie je výhodné využívat společnou platformu ke spolupráci v otázkách vnější bezpečnosti. Na jaké oblasti se EU zaměřuje? A co plánuje do budoucna?

Moldavská firma Cartus na otázky serveru neodpověděla. Firma XXeurope, sídlící v Žilině, nemá uvedený kontaktní e-mail ani telefon. Běloruský Outdoor Team neodpověděl. „Nemáme žádný zájem hovořit o této problematice. Je tu příliš emocí, nepotřebujeme komunikovat,“ prohlásil muž, který zvedl telefon v petrohradské firmě Alliance a který se nepředstavil.

Zahraniční služba EU podle portálu nedávno požádala Bratislavu, Budapešť a Prahu, aby záležitost vysvětlily v Radě EU, kde se scházejí členské státy. Ale zdržela se odpovědi na otázku, zda záležitost vyšetřuje. Podle interních dokumentů, které server viděl, byla o informaci moldavských úřadů ohledně možných případů porušení zbrojního embarga vývozem munice a zbraní z Maďarska, Česka a Slovenska přes Moldavsko do Ruska a Běloruska informována také Evropská komise a policejní agentura Europol.

Odhalení moldavského schématu podle EUobserver nastolilo otázku, zda existuje větší černý trh s vývozem zbraní z EU do „zakázaných“ států – a i podle unijní diplomacie ukázalo možnou mezeru v pravidlech pro vývoz zbraní přes třetí země. Nicméně podle českého ministerstva zahraničí dosavadní pravidla fungují dobře, žádná mezera v unijním embargu není a případný reexport ze třetích zemí by představoval jasné porušení unijních předpisů, poznamenal server.

Připomněl však, že i dříve se v Bělorusku objevily zbraně a výbava pro potlačování nepokojů z EU, jak svědčily zprávy německé televize ZDF o německých pistolích běloruských policistů či zábleskových granátech české výroby, o kterých informovalo americké středisko Atlantic Council.

Česká firma Zeveta loni popřela, že by při zásahu běloruské policie proti demonstrantům mohly být použity zásahové výbušky, které vyrábí.