Tento článek je součástí Special reportu: ČR a Evropský semestr
Evropská komise každý rok doporučuje členským státům, jak by měly reformovat své hospodářské politiky. Letošní doporučení jsou zaměřená na obnovu evropských ekonomik, které zasáhla koronavirová krize. Jaká doporučení udělila Komise Česku?
Česko musí zajistit odolný systém zdravotní péče a zajistit dostatečný počet zdravotníků. Mělo by také podporovat malé a střední podniky, ubrat byrokratickou zátěž, kterou na ně klade, a zlepšit svou elektronickou veřejnou správu. Česko by mělo investovat zejména do čistých zdrojů energie, elektromobility nebo digitální transformace.
Právě tak zní doporučení, která Evropská komise dnes adresovala Česku v rámci evropského semestru, každoročního cyklu koordinace hospodářských politik zemí EU. Letošní „ročník“ se oproti předchozím značně liší – bere totiž v potaz koronavirovou krizi.
„Koronavirová pandemie a nezbytná opatření proti jejímu šíření zasáhla evropské ekonomiky velmi tvrdě. Předkládaná doporučení k této bezprecedentní situaci přihlížejí,“ komentoval zveřejnění dokumentu evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. Komise připravuje každé zemi specifická doporučení, letos však mají společného jmenovatele.
„Dnešní prioritou je posílit systémy zdravotní péče, podporovat pracovníky a ochránit podniky v Unii. Nezmizely však ani problémy, kterým jsme čelili před touto krizí. Díváme‑li se proto do budoucna, musejí se naše investice a reformy nadále soustředit na úspěšnou ekologickou a digitální transformaci a sociální spravedlnost,“ upřesnil Gentiloni.
Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis zdůraznil, že doporučení vydaná v rámci evropského semestru budou sloužit jako klíč, díky kterému si mohou členské státy sáhnout na finanční podporu z unijního záchranného programu.
Česko musí odbourat byrokratickou zátěž
Evropská komise si v dnes zveřejněném dokumentu všímá, že česká forma podpory podnikatelů v koronavirové krizi je pomalá a zatížená nadměrnou byrokracií. Upozorňují na to totiž zástupci českého byznysu. Poukázala i na problematické programy COVID I a COVID II, které byly během krátké doby po spuštění přehlceny žádostmi.
„Rychle se měnící legislativa a komplexní administrativní procedury jsou podle podnikatelského sektoru překážkou pro investice. Administrativní zátěž je s ohledem na udělování licencí a povolení problematická zejména pro start-upy,“ upozornila Komise.
Česko by se podle unijní exekutivy mělo zaměřit na digitalizaci veřejné správy, která by mohla nadměrnou byrokracii odbourat.
Úroveň elektronizace české veřejné správy otestoval zejména nouzový stav, kvůli kterému musela většina občanů ČR řešit své pracovní i další povinnosti on-line. Na nedostatky digitalizace v ČR poukazovala Komise již dříve, a to nejen prostřednictvím evropského semestru, ale také v rámci Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI). V žebříčku elektronizace veřejné správy se ČR již několik let umisťuje okolo 20. místa.
Elektronizaci by si podle Komise zasloužilo také české zdravotnictví. Česká vláda sice má svou Národní strategii elektronického zdravotnictví, pokrok ale zatím není moc patrný.
Nezaměstnanost poroste
Česká republika se musí připravit na rostoucí nezaměstnanost, se kterou v posledních letech neměla problémy. Komise nicméně podotýká, že nárůst nebude tak razantní. Českou ekonomiku dosud trápil spíše nedostatek pracovních sil.
Koronavirová krize také ukázala, že české firmy by měly svým zaměstnancům nabízet flexibilnější pracovní úvazky. Na tento problém Evropská komise poukazovala již dříve, a to zejména v souvislosti se zaměstnáním žen na mateřské dovolené. Podle exekutivy jsou ale flexibilní formy zaměstnávání s ohledem na pandemii ještě více žádoucí než předtím.
Česko dostalo opakovanou výtku za to, že úroveň digitálních dovedností je v zemi na nízké úrovni. V budoucnu by se to tuzemské ekonomice mohlo vymstít. Pokračující digitalizace a robotizace společnosti totiž povede k proměně většiny pracovních míst a Česko by na tuto změnu mělo své občany připravit.
Je na čase investovat do čisté energie
Evropská komise letos neopomenula ani oblast zelené transformace, ve které Česko dlouhodobě zaostává. „Dopady klimatické krize jsou již nyní viditelné v podobě sucha a záplav, které způsobují značné ekonomické ztráty. Trvalým problémem je také znečištění ovzduší,“ zdůraznila Komise s tím, že daně spojené se znečišťováním zůstávají stále velmi nízké.
Odklon od uhlí bude mít podle Komise rozsáhlé sociální a ekonomické dopady. Na druhou stranu ale Česko jeví jen velmi malý zájem o investice do nízkoemisních či bezemisních technologií. Rozvoj obnovitelných zdrojů je stále pomalý, sektoru totiž podle Komise chybí institucionální a legislativní rámec, který by jej urychlil. Stejné je to u elektromobility, na jejíž rozvoj Komise již dlouhodobě apeluje.
