Záměr vyhlásit referendum k fiskální dohodě budí kritiku

Zdroj: WikimediaCommons.org, autor: Packa.

Za alibismus označili komentátoři a někteří politici včerejší usnesení vlády Petra Nečase, podle kterého by o připojení Česka k nové fiskální dohodě měli rozhodnout občané v referendu. ODS a Věci veřejné jej proti názoru TOP 09 hodlají prosazovat v případě, že by text dohody znamenal přesun pravomocí do Bruselu.

Za „populistickou hru“ a „útěk před politickou odpovědností“ označil rozhodnutí vlády europoslanec za KDU-ČSL Jan Březina.

Úmysl vlády postavit občany před rozhodování, zda by se Česká republika měla připojit ke vznikající fiskální dohodě, jíž na prosincovém summitu evropských státníků řekla jasné ne pouze Velká Británie, kritizovali včera také sociálně demokratičtí europoslanci. Návrh ODS a Věcí veřejných o uspořádání referenda považují za „nesmyslný“. Občanské demokraty navíc obvinili z toho, že se snaží přenést odpovědnost za rozhodnutí o důležité mezivládní dohodě na občany.

Doma však kritika socialistů už tak ostrá nebyla. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka prohlásil, že jeho strana se „v žádné důležité otázce referendu nebrání“. ČSSD ale bude usilovat o přijetí ústavního zákona o obecném referendu, která by umožnila vyhlašování referend „nejen, když si na to vzpomene premiér Nečas nebo vláda,“ citovala Sobotku ČTK.

Pokračuje čekání na konečný text

Jednání o konečné podobě fiskální dohody, na jejímž vytvoření mimo rámec evropských smluv se po dramatickém prosincovém evropském summitu dohodly země eurozóny a několik dalších členů EU (EurActiv 12.12.2011), ještě ale není u konce. Na přípravě textu, který má po členech měnové unie požadovat uzákonění vyrovnaných rozpočtů a počítá se zavedením automatičtějších sankcí za jejich porušování, stále ještě pracují diplomaté všech členských zemí.

Podle Nečasova státního tajemníka pro evropské záležitosti Vojtěcha Bellinga je v této chvíli mezi státy shoda na přibližně 90 % fiskální dohody. Belling včera ale Českému rozhlasu sdělil, že návrh stále obsahuje některá ustanovení, která prý posilují kompetence Bruselu. Jmenoval konkrétně pasáže související se zaváděním automatických sankcí.

Premiér Petr Nečas včera po zasedání vlády zopakoval evergreen posledních týdnů: vláda k dokumentu zatím stanovisko nezaujala a čeká na jeho konkrétní znění. ODS a Věci veřejné proti vůli ministrů za TOP 09 ale nakonec prosadili usnesení, podle nějž by v případě, že by smlouvou došlo k přenosu pravomocí na unijní orgány, vláda situaci řešila referendem. Nečas uvedl, že kabinet je v této věci vázán programovým prohlášením.

Podle europoslance Březiny je ale taková argumentace lichá. „Koaliční smlouva hovoří o tom, že referendem bude potvrzován přesun dalších pravomocí z České republiky na EU v případě zásadních institucionálních změn EU vyžadujících úpravu primárního práva,“ připomíná poslanec. K ničemu takovému ale nyní nedochází, neboť fiskální dohoda primární právo vůbec nemění. Namísto toho jde o „klasickou mezivládní smlouvu, která stojí mimo primární právo“, říká Březina. 

Ke změně primárního práva dochází 

Premiér Nečas ale s tímto názorem nesouhlasí. Dnes ráno na setkání s poslanci Výboru pro evropské záležitosti uvedl, že i přesto, že se jedná o mezinárodní dohodu, jež stojí mimo architekturu zakládajících smluv EU, tak bude mít na unijní primární právo vliv. Především proto, že prý představuje „první krok na cestě k fiskální a hospodářské federaci“, tedy oblast, kterou upravují právě normy primárního práva. 

„Primární právo EU je definováno jako soubor mezinárodních smluv upravujících fungování EU a jejích institucí, a to je to, co tato smlouva bezpochyby činí,“ uvedl Nečas. „Kdyby Velká Británie na prosincovém summitu neřekla ne původně zamýšleným úpravám zakládacích smluv EU, tedy řešení za účasti všech 27 členských států, které Česká republika upřednostňovala, uvědomme si, že bychom tu nyní projednávali změnu Lisabonské smlouvy,“ dodal. 

„Pokud jde o obsahovou stránku smlouvy, domnívám se, že v principu se jedná o opatření, která jsou pro stabilizaci eurozóny a zvýšení její důvěryhodnosti nezbytná. V tomto směru je důležité říci, že Česká republika podporuje, a vždy podporovala, rozumná opatření respektující princip subsidiarity a rozpočtové suverenity členských států, která vedou k posílení fiskální disciplíny,“ řekl také Nečas. Českou republiku podle jeho slov ale znepokojují některé procedurální aspekty posilování role (např. změna hlasovacích práv) unijních institucí (zejména Evropské komise a Soudního dvora EU), které mohou působit jako obcházení práva EU. 

Cesta jak zamítnout euro?

Vzhledem k tomu, že přísnější pravidla mají platit hlavně pro členy měnové unie, ODS zjevně v měnících se pravidlech eurozóny vidí šanci, jak by se Česko mohlo vyhnout svému závazku podepsanému při vstupu do EU, kdy se v přístupové dohodě zavázalo k přijetí společné měny. Občanští demokraté proto také případné referendum o nové fiskální dohodě spojují s otázkou přistoupení k euru.

Nečas v této souvislosti včera uvedl, že případné referendum „neznamená nutně (…) referendum o této (fiskální) dohodě“. „Osobně preferuji hlasování, které by se (…) týkalo celého komplexu dohod, ke kterým budeme muset přistoupit v souvislosti se vstupem do eurozóny“, řekl premiér. Konkrétně pak zmínil mezivládní dohodu o trvalém záchranném mechanismu ESM nebo o dočasném záchranném fondu EFSF.  

V rozhodování bude nutné podle Nečase rovněž zohlednit i postoj prezidenta republiky Václava Klause, který v minulých dnech zdůraznil, že jeho úřad smlouvu nepodpoří. Podle čl. 63 Ústavy je to totiž prezident republiky, kdo „sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy“ či „jejich sjednávání přenáší na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy“. Nečas v této souvislosti upozornil na to, že bez prezidentova výslovného zmocnění nemůže vláda smlouvu podepsat. 

Hrozí nám místo na periferii?

Váhání vlády, zda se Česká republika nakonec připojí k fiskální dohodě, sklízí už od prosincového summitu kritiku. Přestože panuje všeobecná shoda na tom, že dokument stále neřeší hlavní problémy současné dluhové krize v eurozóně, mnozí v čele s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a jeho TOP 09 prohlašují, že Česko si nemůže dovolit stát mimo hlavní evropský proud.

„Nevěřím, že fiskální dohoda vyřeší problémy eurozóny, nerovnováhy na běžných účtech nebo v obchodních bilancích. Nikoho ale ani nijak nepoškodí,“ uvedl včera během diskuse Britské obchodní komory k situaci v eurozóně komentátor Respektu Jan Macháček.

Novinář dal najevo i výhrady k případnému referendu. To by podle něj s největší pravděpodobností skončilo s negativním výsledkem. „Důsledkem by bylo, že by Česká republika přestala být součástí jádra evropské integrace. (…) Vzniklo by tu navíc geopolitické vakuum a země by byla více vystavená nepředvídatelnému Rusku,“ varoval.

Za „alibistické“ označil rozhodnutí uspořádat k fiskální dohodě referendum také ekonom České spořitelny Petr Zahradník, který rovněž o negativním výsledku případného plebiscitu nepochybuje. „Česká republika by se dostala ve vznikající vícerychlostní EU na periferii,“ obává se. Ekonom upozornil, že by země neměla usilovat o to, aby se „vyřadila z klíčových rozhodovacích procesů“.

Výhrady k případnému referendu naopak nemá předseda Strany svobodných občanů a bývalý šéf klausovského think-tanku CEP Petr Mach. Fiskální dohoda je podle něj na rozdíl od komplikované Lisabonské smlouvy jednoduchým desetistránkovým dokumentem, který by si před hlasováním „občané mohli projít“. Dal bych ale přednost, kdyby se referendum neuskutečnilo a vláda by sama dříve mezivládní dohodu odmítla, dodal Mach.