Toxický kov ohrožující lidské zdraví, ale také nepostradatelná výbava myslivců a rybářů. Diskuse o omezení olověné munice opět ožívá. Ministr vnitra chce téma otevřít i na říjnové Radě EU.
Na začátku roku obletěla česká média zpráva o tom, že Evropská unie má v plánu zakázat olověné střelivo. Obavy pramenily ze zprávy Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), která v září roku 2018 skutečně doporučila olovo ve střelách a rybářských závažích omezit.
Paralelně s tím, v srpnu 2018, ECHA předala Evropské komisi návrh na zákaz olověné munice v mokřadech. Unijní exekutiva se tímto návrhem v současné době zabývá, v ČR by však kontroverze budit neměl. Česká legislativa totiž střelbu olověnou municí v mokřadech zakazovala již dříve, nezávazně na Evropské unii. S omezováním olova v mokřadech navíc souhlasí i Mezinárodní myslivecká organizace (FACE).
ECHA však ve své zprávě ze září 2018 doporučila, aby se omezení týkalo nejen využívání střeliva v mokřadech, ale i mimo ně.
Podle agentury ECHA používání olověné munice ohrožuje životní prostředí a také lidské zdraví. ECHA argumentuje tím, že ročně střelci zanechají v evropských lesích až 14 tisíc tun olova, u rybářů je to 2 až 6 tisíc tun.
Čekání na návrh
Evropská komise v návaznosti na doporučení v červenci letošního roku požádala agenturu, aby pokročila do druhé fáze – tedy aby doporučení dále rozpracovala a na základě zjištěných informací připravila návrh na omezení olova v munici a rybářských závažích, a to nejen v mokřadech, ale i mimo ně. Návrh zatím hotový není, samotné zadání ale v ČR znovu oživilo diskusi o tom, zda budou moci myslivci používat olověnou munici, či nikoli.
„Během procesu bude tento návrh ještě před případným přijetím konzultován s členskými státy,“ uvedlo pro redakci EURACTIV.cz Zastoupení Evropské komise v ČR.
O návrhu se má rozhodnout v rámci takzvané komitologie, to znamená, že Komise k přijetí návrhu potřebuje pozitivní ohlas výboru REACH (výbor pro registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek), ve kterém je zastoupena každá země EU.
Ještě před hlasováním výboru navíc mohou do návrhu promluvit zainteresované strany ze všech členských států. Připravovaná legislativa pak podléhá i kontrole ze strany Evropského parlamentu a Rady EU, které mohou proti návrhu vznést své námitky.
Cesta ke skutečnému zákazu olověné munici je tedy komplikovaná a záleží, jak se k němu postaví zástupci členských zemí EU.
Čeští politici zákaz olova nechtějí
Obavy ze zákazu olověné munice se v úterý 24. září dostaly i na program jednání české Poslanecké sněmovny. Poslankyně za ODS Jana Černochová přitom vyzvala, aby ČR začala proti možnému návrhu aktivně vystupovat. „Měli bychom vyslat jasný a srozumitelný signál již dnes,“ prohlásila Černochová.
Její výzva nezůstala bez odezvy. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) prohlásil, že chce téma otevřít na říjnové Radě ministrů EU v Lucemburku. „Pokusím se to téma otevřít tak, abych zjistil, jaké jsou postoje jednotlivých ministrů vnitra členských států Evropské unie. Jsem přesvědčen, že budou sdílet ten náš,“ uvedl ministr.
Zvláštní důraz přitom kladl na ozbrojené složky, v jejichž případě je podle jeho slov zákaz olověné munice neakceptovatelný. Evropská komise však ve své žádosti adresované agentuře ECHA uvedla, že případná legislativa by se měla munici využívané pro vojenské účely zcela vyhnout.
K věci se vyjádřil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), který zdůraznil, že olovo je toxický a lidskému zdraví nebezpečný kov. „Diskuse o jisté míře restrikce použití olova je proto legitimní, avšak je vždy nutné přihlédnout ke kontextu, ve kterém je olověná munice využívána, její funkčnosti,” vysvětlil.
Jak vyzdvihla poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09), u veškerých debat na evropské úrovni o případném legislativním návrhu budou přítomni i zástupci České republiky, a to jak poslanci Evropského parlamentu, tak i zástupci ministerstva životního prostředí.
„Jak jsem se opakovanými konzultacemi dozvěděla, je opravdu velmi nepravděpodobné, že by podobný návrh vlastně prošel, protože ten odpor je – nejenom, že tady bojujeme nějak z České republiky – ale je napříč Evropou,“ dodala poslankyně.
Proč (ne)zakázat olovo?
Agentura ECHA ve své studii zdůraznila negativní vliv olova na lidské zdraví a přírodu. Upozornila třeba na fakt, že Světová zdravotnická organizace řadí olovo mezi jednu z deseti látek, které nejvíce škodí lidskému zdraví. Nebezpečí se pak týká i zvířat. Každý rok například uhyne na otravu olovem jeden až dva miliony ptáků. Olověné náboje navíc mohou kontaminovat maso zastřelených zvířat.
ECHA ve své studii také předložila informace o tom, že dva evropské státy – Dánsko a Nizozemí – již olověnou munici zakázaly. Jak ale upozornil server zbrojnice.com, žádný stát zatím úplný zákaz olověného střeliva nepřijal. Dánsko i Nizozemí totiž v zákoně ponechaly výjimku pro jednotné střely.
Jak ale zdůrazňují myslivci a další zástupci střelecké komunity, k olověné munici zatím není dostupná vhodná alternativa. Ocel, kterou ECHA nabízí jako dostupnou náhradu, má odlišné a nevyhovující vlastnosti. Další alternativy, jako je například wolfram, jsou zase finančně velmi nákladné. Wolfram je navíc mnohem tvrdší než populární olovo.
Alternativy, socio-ekonomické dopady zákazu olova, ale i další aspekty by měla agentura ECHA při přípravě návrhu zohlednit. Evropská komise ji vyzvala k tomu, aby během své práce shromáždila veškeré relevantní informace, které by daly základ nejvhodnějšímu možnému řešení.