Z kvót na potraviny by mohl těžit premiér Babiš, píše německý deník

© EPA

Český premiér Andrej Babiš by mohl mít prospěch z novely, podle které by české prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. Píše to dnes přední německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), který se záležitosti podrobně věnuje.

„Profitovat by z toho mohl premiér Andrej Babiš, majitel největšího agrárního koncernu v zemi,“ píše FAZ v článku s titulkem Žádné německé mléko v české kávě.

Novela, kterou tento týden schválila Poslanecká sněmovna, vyvolává v Česku podle německého listu spory. Například prezident Svaz obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza deníku řekl, že ministr zemědělství Miroslav Toman a premiér Babiš mají v agrárním byznysu své ekonomické zájmy a chtějí si zajistit dodatečné příjmy – na úkor spotřebitelů, pro něž by se zvedly ceny.

Poslanci podpořili pokuty za prodej potravin dvojí kvality i kvóty na české potraviny

Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. V novele zákona o potravinách to dnes schválila Sněmovna. Původní vládní návrh však zmírnila. Poslanci dali zelenou také kvótám na české potraviny.

FAZ připomíná, že už na začátku prosince zveřejnil dopis velvyslanců osmi unijních států, včetně Německa a Polska, které varovaly české poslance před porušením práva EU a svobod na společném vnitřním trhu.

FAZ píše, že na pobočky zahraničních potravinářských řetězců, proti nimž je podle listu zákon namířen, připadá více než polovina obratu obchodu s potravinami v Česku.

V roce 2019 dovezla Česká republika z Německa potraviny v hodnotě 6,9 miliard eur (zhruba 180 miliard korun) a mezi největší diskontní řetězce patří ty, které spadají pod německé firmy Lidl, Kaufland, Rewe nebo Metro.

FAZ cituje mimo jiné i šéfa Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) Bernarda Bauera, podle něhož čtyři pětiny českého exportu směřují do EU. „Nemůže být v českém zájmu, aby národní kvóty u určitých druhů výrobků omezily svobody vnitřního trhu, a už vůbec ne v zájmu spotřebitelů,“ řekl Bauer.

„Rozhodnutí parlamentu vyvolává pozvednutí obočí i proto, že jedním z potenciálních prospěchářů iniciativy ‚buy local‘ by mohl být šéf vlády Andrej Babiš,“ píše FAZ, který připomíná také spory a vyšetřování kolem údajně nepřípustných unijních dotací pro koncern Agrofert.

Babiš podle FAZ opakovaně vystupuje proti zahraničním produktům v českých obchodech, i prostřednictvím videí na portálu YouTube. Při samotném hlasování Babiš chyběl a tvrdí, že zákon odmítá, ale poslanci hnutí ANO až na jednoho hlasovali pro novelu, všiml si FAZ.

Nová povinnost se má vztahovat například na vejce, med, květák, zelí, česnek, čerstvé a chlazené hovězí, vepřové a skopové maso. Kvóta se dál má týkat i řepkového a slunečnicového oleje, mléka, sýrů nebo tvarohu. „Já s tím samozřejmě nesouhlasím, není to reálné a je to v rozporu s evropským právem,“ řekl i dnes Babiš novinářům.

České kvóty na potraviny: Může být ignorace EU prospěšná?

ČR je ze sobeckých předvolebních důvodů ochotna obětovat společná pravidla a ohrozit desítky let funkční principy, píše v komentáři o českých kvótách na potraviny politoložka a expertka na EU z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Markéta Pitrová.