Vystoupení z EU by Česko ohrozilo, řekl Babiš na poradě s velvyslanci

© European Union, 2018

Pro českou budoucnost by byl odchod z EU hrozbou, řekl dnes premiér Andrej Babiš velvyslancům. Zmínil ekonomický význam členství, ale zároveň upozornil na nutnost zajistit bezpečnost kontinentu. V otázkách migrace je podle něj nutné hledat celoevropské řešení.

„Jsme pevnou součástí Západu, jsme členy v EU a jsme spojencem v rámci NATO, a to nikdo nemůže zpochybnit,“ řekl na dnešní výroční poradě s velvyslanci český premiér Andrej Babiš (ANO). „Pokud někdo mluví o czexitu, tak ohrožuje naši budoucnost,“ uvedl. Připomněl, že do EU míří 83 procent českého exportu a že za dobu členství v unii Česko mělo z evropských fondů čistý příjem 700 miliard korun. Za dobu členství v EU vzrostl český hrubý domácí produkt o 37 procent.

Na poradě vystoupil i ministr zahraniční Jan Hamáček (ČSSD) a také ten zdůraznil důležitost členství ve zmíněných organizacích. „Jsme sice malá země, ale můžeme věci ovlivňovat ať už ve spolupráci s našimi sousedy, s partnery v Evropské unii nebo Severoatlantické alianci a na půdě mezinárodních organizací“, připomněl.

Vidina czexitu podle průzkumu znepokojuje většinu firem působících na tuzemském trhu, čtvrtinu těch zahraničních by tento krok pravděpodobně donutil Česko opustit. Z českých parlamentních stran prosazuje vystoupení z unie SPD Tomia Okamury, členství v NATO zpochybňují zase komunisté. Právě o hlasy KSČM se opírá současná Babišova vláda.

V případě referenda o EU by k czexitu nedošlo, ukazuje výzkum

Češi jsou největšími euroskeptiky ve střední Evropě. Výzkum však ukázal, že většina Čechů je pro setrvání v EU. Czexitu jsou nejvíce naklonění lidé ve věku 36 – 50 let a také lidé nižším vzděláním.

Babiš prohlásil, že vláda vystupuje k EU kriticky v situaci, kdy prosazuje české národní zájmy, to ale podle něj neznamená, že by měla protievropský postoj. „Evropská unie by se měla vrátit ke své podstatě, k původnímu poslání. To znamená bezpečný a prosperující kontinent založený na vnitřním trhu,“ řekl. Očekává, že nová Evropská komise, která vznikne příští rok po evropských volbách, se zaměří na dokončení vnitřního trhu.

Premiér se v projevu k velvyslancům věnoval také migraci, v níž je podle něj třeba hledat celoevropské řešení. To podle něj spočívá v hledání dohody o vracení uprchlíků se severoafrickými státy po vzoru smlouvy, kterou EU uzavřela s Tureckem a která omezila proud migrantů po takzvané balkánské cestě. Babiš také jednoznačně odmítl kvóty na přerozdělování migrantů mezi členské země unie. „Pokud mluvím o tom, že nechci přijmout ani jednoho migranta, tak to je určitý symbol,“ řekl.

Vláda v tomto ohledu pokračuje ve stejném přístupu, který Česko zastává už od roku 2015. Premiérovy výroky na Twitteru stihl okomentovat Miroslav Kalousek z TOP09. „Ano, Andrej Babiš má pravdu, je to symbol. Symbol sobectví, vyčůranosti a neschopnosti být věrohodným partnerem ve společenství EU. Ostatní země si bez nás jistě poradí. Nám zbude nulový mezinárodní respekt, hanba a opovržení…,“ podělil se o svůj názor poslanec.

EU nepodlehla tlaku V4, ke změně přístupu k migraci postupně dospěla, tvrdí europoslanci

EU jde při řešení migrace konečně směrem, který už dlouho prosazujeme, zaznívá ze strany V4. Dvojice českých europoslanců ale upozorňuje, že zásluhy mohou být omezené. Za proměnou migrační politiky EU vidí spíše postupný vývoj.

Babiš rovněž prohlásil, že by se při debatě o výši příspěvků na obranu, která se vede v rámci Severoatlantické aliance, nemělo přihlížet pouze k podílu těchto výdajů na HDP, ale i k jejich absolutní výši. Podle dohody, kterou státy NATO potvrdily na summitu ve Walesu v roce 2014, by měla každá země aliance dávat na obranu přinejmenším dvě procenta HDP. Na tento cíl opakovaně apeluje i americký prezident Donald Trump. Česko v současnosti na obranu vydává 1,1 procenta HDP, podle vládního plánu by dvou procent měla dosáhnout v roce 2024.

Obranný fond má pomoci proti plýtvání peněz na rozvoj evropských armád

Evropský parlament odsouhlasil první část finančního programu, který má za cíl podpořit evropský obranný průmysl a umožnit efektivnější koordinaci vojenských zakázek. Někteří experti ale fond kritizují, protože například přímo nezakazuje vývoj autonomních zbrojních systémů.