Východní partnerství zůstává zahraničněpolitickou prioritou ČR

Zahájení projektu Východního partnerství patřilo k zahraničněpolitickým prioritám ČR během předsednictví v Radě EU v uplynulých šesti měsících. Vládní Výbor pro evropské záležitosti schválil materiál, dle nějž by ČR měla zůstat aktivní v této oblasti i po skončení předsednictví.

Východní partnerství bylo původně švédsko-polskou iniciativou. Komise představila návrh jeho podoby na začátku prosince minulého roku a Evropská rada projektu dala zelenou na svém jarním zasedání. Východní partnerství je součástí Evropské politiky sousedství a jeho cílem je posílit její východní dimenzi. Šesti postsovětským republikám (Ukrajina, Moldávie, Bělorusko, Arménie, Gruzie, Ázerbajdžán) nabízí nové smlouvy o spolupráci, vyšší finanční pomoc atd.

Rozvoj Východního partnerství má podpořit vznik čtyřech platforem, na nichž se zástupci postsovětských republik mohou scházet a vyměňovat si zkušenosti a informace. Tvoří tak jeden ze základních kamenů pro realizaci Východního partnerství. Jejich řízením je pověřena Komise. Členské státy ale mohou ovlivnit jak jednání, tak i obsah jednotlivých platforem. Jedná se o tyto čtyři platformy:

  • demokracie, řádná správa věcí veřejných a stabilita;
  • hospodářská integrace a sbližování s politikami EU;
  • energetická bezpečnost;
  • mezilidské kontakty

Nastartování Východního partnerství se stalo jednou ze zahraničněpolitických priorit šestiměsíčního českého předsednictví EU, proto je možné považovat zahajovací summit Východního partnerství, který se konal 7. května v Praze, za jeden z vrcholů českého předsednictví (EurActiv  11.05.2009).

Východní partnerství však i po skončení předsednictví v Radě EU zůstává prioritou české zahraniční politiky. Vyplývá to z materiálu, který v pondělí 13. července schválil vládní Výbor pro evropské záležitosti. Vztahy s východní Evropou jsou pro Česko významné jak z bilaterálního hlediska, tak i v rámci NATO a vnějších vztahů EU. Rozhodnutí Výboru vytváří podmínky k tomu, aby se iniciativy ve vztahu k Východnímu partnerství do budoucna koordinovaly jak na politické, tak pracovní úrovni a ČR tak mohla uplatnit svou vizi i po skončení předsednictví.

ČR chce být aktivní a hnát projekt Východního partnerství kupředu tak aby se mohlo stát protiváhou středomořské dimenze Evropské politiky sousedství. ČR chce také využít svého vlivu, který má v této oblasti i díky tomu, že je 4. největším přispěvatelem do Sousedského investičního nástroje, k lepšímu zapojení českých soukromých subjektů do celoevropských projektů, které se Východního partnerství týkají.