Výbor regionů jako druhá komora europarlamentu? Nereálné, posílit hlas českých měst a krajů ale jde

© Pixabay

Evropané si přejí, aby jejich regionální a lokální lídři měli v EU silnější hlas. Zástupci českých regionů v Bruselu mají řadu nápadů, jak toho docílit. Většina z nich nicméně závisí na dostatku peněz.

Evropská unie stojí alespoň formálně na principu víceúrovňového vládnutí, kdy mají mezi sebe rozdělené kompetence evropská, národní, regionální a lokální úroveň. Více než dvě třetiny Evropanů mají nicméně zato, že jejich lokální a regionální zástupci nemají dostatečně velký vliv na přijímání rozhodnutí na úrovni EU. Jasná většina respondentů nedávného průzkumu si myslí, že zvýšení tohoto vlivu by mělo pozitivní dopad na schopnost Evropské unie řešit problémy.

Důvěra Čechů v Babišův kabinet je stejně nízká jako jejich důvěra v Evropskou unii

Češi, podobně jako další Evropané, věří svým lokálním a regionálním lídrům více než národním vládám. Česká důvěra v Babišův kabinet je stejně nízká jako důvěra v Evropskou unii.

Otázkou je, jakými kanály by bylo možné tento vliv zvýšit. Jako první se přirozeně nabízí již existující Evropský výbor regionů, poradní orgán EU, který regionální aktéry ze členských zemí EU v legislativním procesu reprezentuje. Podle jednoho z jeho českých členů, Radima Sršně (EPP), význam této instituce sílí, stále však ne dostatečně.

„Byl bych rád, aby se veškerá projednávaná témata přenášela i dovnitř do České republiky, ať už je to skrze Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv nebo Asociaci krajů. Myslím si, že to zatím příliš dobře nefunguje,“ řekl během on-line diskuse serveru EURACTIV.cz Sršeň, starosta obce Dolní Studénky a radní Olomouckého kraje. Pouze komunikací oběma směry je podle něj možné zajistit prosazení zájmů, které české obce, města a kraje mají.

Ředitelka Zastoupení Jihomoravského kraje při EU Vendula Nováčková vidí velký význam ve vytváření mezinárodních sítí regionálních zastoupení a organizací. „Jeden osamocený region nemá takovou možnost zasahovat do rozhodování, proto těchto sítí hodně využíváme,“ vysvětlila Nováčková. Právě to je podle ní způsob, jak hlas regionů zvýšit.

Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR) je podle svých slov přesvědčená, že formální i neformální vliv regionů je v EU v současné době „naprosto dostatečný“, není ho tedy potřeba posilovat. Dominantní role národních států by podle ní měla zůstat zachována i do budoucna.

Druhá komora Parlamentu?

Vliv regionů na legislativní proces EU je omezený, mají pouze poradní roli. Podle Radima Sršně před lety vznikla myšlenka, že by se Výbor regionů mohl stát druhou komorou Evropského parlamentu, kde by tak vedle občanů byly přímo reprezentovány i samosprávy.

„Myslím si, že by tato vize měla být naplněna. I v tuto těžkou dobu, kdy hledáme legitimitu Evropské unie, kdy občan cítí, že je daleko od ,Bruselu‘. Proč nevyužít lidi z regionů lépe a do celého procesu je nevtáhnou?“ navrhoval Sršeň.

Vláda v časech krize nechápe potřeby krajů a měst, stěžují si jejich zástupci

Malé pravomoci, ale velká zodpovědnost. I tak by se dala v krátkosti charakterizovat role hejtmanů a starostů během koronavirové krize. Regionálním lídrům by usnadnilo práci, kdyby jim vláda v následujících náročných týdnech a měsících poskytla alespoň trochu jistoty.

Veronika Vrecionová před podobnými kroky naopak varovala. „Musíme mít neustále na paměti, že Evropský parlament není skutečný parlament, jako je ten náš národní. Velmi často se tam mění procedury podle toho, jak se to hodí většině. Občas je to taková až hra na demokracii, přitom neustále dochází k posilování role EP,“ podělila se o svůj pohled europoslankyně, která má zkušenosti i s komunální politikou.

Jak na debatě připomněl koordinátor mezinárodní spolupráce Plzeňského kraje v rámci EU Zbyněk Prokop, politická realita v Bruselu stejně nedovoluje významné změny ve struktuře institucí. Cestu posílení regionů nicméně vidí jinde.

„Když se teď schvaloval víceletý finanční rámec, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru se podařilo získat pravomoc povinné konzultace při schvalování projektů z nového plánu obnovy. Kdyby se něco podobného ve spojitosti s plánem obnovy nebo s čerpáním strukturálních fondů podařilo právě Výboru regionů, tak by to byl velký posun v pozici našich oficiálních regionálních zástupců,“ uvedl Prokop.

S dalším návrhem přišel místostarosta obce Rádlo v Libereckém kraji a další z českých členů ve Výboru regionů Pavel Branda (ECR). I když je podle něj role VR poměrně velká v úvodní fázi legislativního procesu, kdy je možné připomínkovat návrhy Evropské komise, ze schvalovací fáze v tzv. trialozích však výbor úplně vypadává.

„My už dlouhou dobu usilujeme o to, aby tam byl zástupce Výboru regionů alespoň jako pozorovatel,“ řekl Branda. Regionům by podle něj také velmi pomohlo, kdyby se při vytváření legislativy posuzovaly územní dopady. Dodal, že existuje celá řada dalších dílčích věcí, které se dají změnit i bez reformy primárního práva EU a široké debaty.

Výbor regionů: Jedna z cest, jak být v EU slyšet

České zájmy v EU nereprezentují jen vláda nebo europoslanci, také zástupci regionů mají možnost do jisté míry ovlivnit podobu evropské legislativy. Starostové nebo primátoři mají šanci podělit se o svůj pohled v tzv. Evropském výboru regionů.

Vše je o penězích

Zbyněk Prokop zmínil další možný krok ke zvýšení vlivu českých regionů, konkrétně Plzeňského kraje. Nabízí se podle něj model, jako má například město Vídeň, kde v Bruselu na jednom místě společně sedí jak byrokratické zastoupení magistrátu města Vídně, tak jejich kolegové z hospodářské komory města. Ti se věnují ekonomické diplomacii a spolupráce s magistrátem jim podle Prokopa funguje výborně.

„To je něco, co bych teď pro nové vedení kraje rád otevřel jako téma. Je nutné rozšiřovat možnosti pro efektivní zastupování tady v Bruselu, tu potřebu cítím z vícero stran,“ poznamenal Prokop.

Představitelé regionů v debatě upozornili také na to, že regionální zastoupení a organizace často bojují s nedostatkem peněz a personálních kapacit, což omezuje jejich schopnost věnovat se veškeré evropské agendě. Zmiňovali mimo jiné velmi vysoké nájmy v Bruselu, které si často nemohou dovolit ani organizace zastupující tisíce subjektů. Sami se prý musí zasadit o to, aby dokázali přesvědčit své nadřízené „doma“, že investovat do reprezentace regionů při EU se vyplatí.

Zlepšit pozici českých regionů je podle Radima Sršně také v zájmu české vlády, protože by se tak posílil hlas celé České republiky. Se Zbyňkem Prokopem se shodli na tom, že vládní podpora skrze pokrytí pronájmu prostorů by českým regionálním zástupcům velmi pomohla. Ještě před pandemií podle Prokopa existovala šance, že v rámci nadcházejícího českého předsednictví Rady EU v roce 2022 dojde k obnovení „českého domu“ v Bruselu, kde v minulosti seděly pospolu všechny české instituce. Tato šance je však vzhledem k úsporným plánům české vlády pryč.

Stálé zastoupení při EU vede nová velvyslankyně, Dürra nahradila Hrdá

Novou českou velvyslankyní při EU se dnes stala diplomatka Edita Hrdá. Její předchůdce Jakub Dürr končí předčasně, v minulosti se dostal do sporu s premiérem Andrejem Babišem kvůli rozpočtu na české předsednictví v roce 2022, považoval ho za příliš nízký.

Více pro posílení evropských regionů může podle hostů debaty dělat i sama Evropská unie, a to například přesměrováním peněz, které se „vyhazují“ za různé konference. Podle Venduly Nováčkové neumí EU správně komunikovat směrem k občanům, co se na evropské úrovni děje. „Je potřeba najít správný kanál nebo jazyk, jak k lidem tyto informace dostat a vzbudit v nich zájem,“ uzavřela Nováčková s tím, že v Jihomoravském kraji se o Unii mnoho lidí nezajímá.