Vraťme Evropu do středu dění, hřímá belgické předsednictví

Trvale udržitelný růst, sociální koheze, zaměstnanost, zelená ekonomika a posílená globální role Evropské unie, tak zní priority belgického předsednictví, které odstartuje již za několik málo dní (1. července).

„Evropská unie, naše Unie, čelí celé řadě výzev.“ Touto větou začíná program předsednictví Belgie, která bude následujícího půlroku stát v čele Evropské unie. A je to věta více než pravdivá.

Hospodářství Evropské unie v současné době prochází nejhorší krizí posledních padesáti let, finanční trhy se otřásají ve svých základech, nezaměstnanost roste závratnou rychlostí a konkurenceschopnost Unie na světových trzích a mezinárodní scéně není tím, co bývala. Recept, který představuje belgické předsednictví, proto zní: „silnější, soudržnější a odhodlanější Evropa“. 

Belgická vláda, kterou vede dočasný premiér Yves Leterme, ve svém programu představila několik priorit, na nichž budě během příštích šesti měsíců intenzivně pracovat. Ve světle hospodářské krize zcela nepřekvapivě první místo obsadil důraz na trvale udržitelný rozvoj a posílení unijní konkurenceschopnosti, za kterým následuje zajištění sociální koheze, přechod k zelené ekonomice, konsolidace a dokončení Evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva a posílení globální role EU. Podívejme se na ty nejdůležitější z nich. 

Konkurenceschopnost a znalostní ekonomika, zároveň však sociální soudržnost 

Aby se co nejlépe vypořádala s důsledky ekonomické krize, musí „Evropa mobilizovat veškeré síly, které má k dispozici,“ píše se v textu.  

Podle belgického předsednictví cesta vede přes implementaci ekonomické strategie Evropské komise, kterou známe pod názvem EU 2020 a od níž si EU slibuje zvýšení zaměstnanosti, větší podporu členských států vzdělání a inovacím, ambiciózní závazky v oblasti boje s klimatickou změnou a v neposlední řadě posílení sociální koheze.  

Právě zvýšení počtu pracovních míst bude tématem číslo jedna. „Investice do lidského kapitálu a vytváření nových pracovních míst je základním stavebním kamenem evropského socio-ekonomického modelu,“ nabízí vysvětlení program. S restrukturalizací pracovního trhu jde ruku v ruce také boj proti diskriminaci v zaměstnání a úsilí o rovné platové podmínky pro muže a ženy. 

Aby se neopakovala situace, kdy záchrana jednotné měny euro na dlouhou dobu odváděla pozornost politiků od dalších důležitých otázek, má belgické předsednictví v úmyslu jít ve stopách nedávné Evropské rady, kde se politice shodli na zpřísnění rozpočtových pravidel pro členské státy (EurActiv 18.6.2010), a postupně zavést dohled na chodem finančních trhů. Zároveň program předsednictví obsahuje příslib na posílení Paktu stability a růstu a jeho efektivní vymáhání.  

Do zorného pole Belgie se v průběhu příštího půlroku zcela jistě také dostane inovační politika a oblast vědy a výzkumu. Problematika bude diskutována na říjnovém summitu. 

Zelená Evropa

Za největší výzvu, se kterou se bude muset Evropská unie v budoucnosti vypořádat, označuje program belgického předsednictví klimatickou změnu. Jako jediné řešení pak vidí přechod k zelené (nízkouhlíkové) energetice, která je šetrná k životnímu prostředí. 

Co se týče konkrétnějších cílů, pozornost Belgie se v tomto ohledu upíná k mezinárodní klimatické konferenci, která je naplánovaná na listopad letošního roku do mexického Cancúnu. Letermova vláda proto hodlá napnout veškeré síly a přimět členské státy, aby se konečně shodly a formulovaly společné (a ambiciózní) cíle. „Hlas Evropské unie musí být slyšet,“ uvádí se v programu. 

Za hranici Lisabonu nepůjdeme 

Program belgického předsednictví má i svou zahraničněpolitickou dimenzi, kterou představuje „vlajková loď“ EU, Evropská služba pro vnější činnost (EEAS), a její uvádění v praxi.  

Je to totiž jen několik dnů, co se vysoké představitelce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton podařilo se zástupci dalších evropských institucí vyjednat kompromis o vzezření a fungování budoucí diplomatické služby (EurActiv 22.6.2010). Diplomatický sbor EU by měl zahájit svou činnost již na podzim letošního roku, nechala se po schůzce slyšet unijní „ministryně zahraničí“.  

Vedle spolupráce s Ashton Belgie přislíbila podporu i nositeli další funkce, kterou zřídila Lisabonská smlouva, tj. stálému předsedovi Evropské rady Hermanu Van Rompuymu

„Jsme připraveni omezit svou roli rotujícího předsednictví, protože jedině tak dáme prostor Hermanu Van Rompuymu a Catherine Ashton, aby uplatňovali své pravomoci,“ prohlásil belgický premiér Yves Leterme.  

Podle Leterma to ale v žádném případě neznamená, že Belgie ustoupí do pozadí. „Belgie bude implementovat Lisabonskou smlouvu, celou Lisabonskou smlouvou a nic než Lisabonskou smlouvu.“ 

Během následujících šesti měsíců se Belgie bude také věnovat rozšíření EU (EurActiv 23.6.2010), posilování vztahů se třetími zeměmi nebo liberalizaci světového obchodu.