Vondra se ve Štrasburku setkal se zástupci předsednického tria i s českými europoslanci

Sídlo Evropského parlamentu ve Štrasburku; zdroj: CreativeCommons, autor: Jan Beckendorf

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti včera vystoupil na konferenci pořádanou prestižní francouzskou univerzitou ENA (Ecole nationale d’administration) ve Štrasburku. Svůj pohled na společné předsednictví v Radě EU nabídli také ministři Francie a Švédska.

Souvislosti a témata:

Místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra společně s francouzským ministrem pro evropské záležitosti Jeanem-Pierrem Jouyetem a švédským ministrem pro evropské záležitosti Håkanem Jonssonem vystoupili se svými postoji k blížícímu se předsednictví v Radě EU. Francie převezme předsednictví od Slovinska v druhé polovině letošního roku. Od 1. ledna 2009 se pak žezla ujme Česká republika a ta jej v polovině roku 2009 předá Švédsku.

Všechny tři země spolu vedou dialog o podobě svých předsednictví v rámci tria, jehož smyslem je posílit kontinuitu agendy, které se po sobě jdoucí předsednictví věnují. Prvně se trojice ministrů sešla na podzim 2007 v Praze. Setkání v rámci trojky bude podle Vondry dále pokračovat – harmonogram některých setkání již existuje a rýsují se i schůzky na vyšší úrovni. Alexandr Vondra společně s předsedou vlády Mirkem Topolánkem navíc budou během druhé poloviny roku 2008 (tedy během francouzského předsednictví) v „těsném kontaktu“ s Francouzi. Místopředseda vlády to novinářům sdělil během tiskové konference.

Vondra se dále ve Štrasburku setkal s českými europoslanci napříč politickým spektrem. Cílem této schůzky podle něj bylo prohloubení vzájemných kontaktů během českého předsednictví. Lepší kontakty s evropskými poslanci by navíc měly podpořit pozitivní vnímání českého předsednictví. Komunikací se všemi zástupci ČR v Evropském parlamentu by Vondra rád evropskou agendu „vytáhl“ z politického zápasu na domácí politické scéně.

Vondra evropským poslancům také před nedávnem zaslal představu vlády o prioritách českého předsednictví a požádal je, aby se k těmto prioritám vyjádřili. S poslanci chce spolupracovat i při projednávání evropské legislativy předložené během francouzského předsednictví.

Místopředseda vlády po setkání s poslanci uvedl, že reakce poslanců byla vstřícná a vyjádřil své přesvědčení, že k žádnému neočekávanému „výbuchu“ nemusí vůbec dojít.

Stanoviska:

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean-Pierre Jouyet ve svém vystoupení zdůraznil, že každé předsednictví má na jedné straně své cíle, ovšem musí zároveň respektovat kontinuitu předsednické agendy. To by podle něj mělo být zřejmé všem státům, které se předsednictví ujímají.

V souvislosti s právě nastupujícím slovinským předsednictvím Jouyet upozornil, že v případě předsednictví nehraje žádnou roli, stojí-li v čele EU malá či velká země. Zároveň ovšem podotknul, že velmi často právě malé členské země zvládají malé země předsednictví lépe než velké státy.

Ministr dále připomněl, že období českého předsednictví bude velice specifické, přinejmenším proto, že v případě dokončení ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy během letošního roku to bude Česká republika, která bude muset nalézt nový „modus operandi“ nové podoby předsednictví. V případě, že bude smlouva ratifikována, přejde část agendy rotujícího předsednictví do pravomocí nově jmenovaného stálého předsedy Rady EU. Smyslem tohoto úřadu má být další posílení kontinuity předsednictví, zejména v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. ČR pak bude muset nalézt způsob vzájemné komunikace a vytvořit tak precedens spolupráce.

Jouyet dále uvedl, že Francie, ČR a Švédsko na koordinaci svých předsednictví spolupracují. Podotkl, že i přes řadu odlišností se podařilo identifikovat společná témata, na nichž se všechny tři země shodnou – jde o podporu hospodářského růstu a konkurenceschopnosti EU, implementaci Lisabonské smlouvy nebo energetiku. Na jiné otázky, jako jsou například klimatické změny, nejsou všechny země „stejně citlivé“ a v případě rozšíření EU jsou postoje zemí „odlišné“. Právě v tom ale francouzský ministr spatřuje bohatství Evropské unie a zdůraznil, že evropské zájmy je během předsednictví klást nad zájmy národní.

Švédský ministr pro evropské záležitosti Håkan Jonsson se během svého vystoupení soustředil na některá úskalí, s kterými se členské státy musí vyrovnat aby jejich předsednictví bylo úspěšné. Podle něj je třeba se zaměřit na dosažení malého počtu hmatatelných výsledků. Je přitom nutné odsunout národní zájmy do pozadí a být připraven na to, že někdy mohou zvítězit ostatní. Zároveň by mělo předsednictví být schopné úspěšně vést jednání – předsedající ministři by měli mít dostatečně velké pravomoci tak, aby mohli v klíčovém okamžiku jednání sami rozhodnout a nemuseli se přitom spoléhat na stanovisko vlády.

Dobré předsednictví by mělo být na jedné straně dobře naplánováno, ale na druhé straně by mělo být dostatečně flexibilní pro případ neočekávaného vývoje, dodal Jonsson a jako pozitivní příklad nabídl rychlou reakci finského předsednictví během libanonské krize.

V otázce pohledu na společné předsednictví Francie, ČR a Švédska uvedl, že za výhodu považuje reformní náladu všech vlád. Kladně také vnímá fakt, že všechny tři země mají silný respekt k agendě „zděděné“ po předchozích předsednictvích. Zároveň však připomněl, že předsednictví České republiky a Švédska v roce 2009 nebude mít snadné vnější podmínky: na jedné straně se zřejmě budou obě země potýkat s implementací Lisabonské smlouvy, na druhé budou probíhat volby do EP a jmenování nové Evropské komise.

Předsednictví podle místopředsedy pro evropské záležitosti Alexandra Vondry představuje pro Českou republiku velkou výzvu. Na rozdíl od Francie či Švédska dosud ČR nemá s přípravou předsednictví žádné zkušenosti a členem EU je teprve krátce. Zároveň existují určitá úskalí daná vnějšími podmínkami období, v němž se ČR předsednictví ujme. Krom jiného bude probíhat předvolební kampaň do Evropského parlamentu a zároveň bude končit funkční období Komise. Je tedy pravděpodobné, že se reformní nadšení současné Komise vytratí.

Zároveň ovšem není jasné, jak dopadne ratifikační proces Lisabonské smlouvy. Důležitým slovem v tomto ohledu bude podle Vondry „f-word“, tedy flexibilita. Místopředseda ovšem podotkl, že je v tomto ohledu optimistou, neboť Češi mají z minulosti dobrou schopnost improvizace. Pokud ratifikační proces proběhne úspěšně, bude to právě ČR, která zahájí implementaci opatření vyplývajících z nové smlouvy a stanoví určitý precedens, zdůraznil.

V neposlední řadě pak budou na pořadu dne taková témata, jako je reforma společné zemědělské politiky, energetika nebo revize finanční perspektivy EU, což jsou témata, která by byla velkým soustem i pro daleko zkušenější členy Evropské unie.

Všechny tyto faktory můžeme brát jako břemeno nebo jako výzvu, řekl Vondra a dodal, že se je ČR rozhodla chápat jako výzvu.

Česká republika se podle místopředsedy vlády musí zaměřit na několik oblastí:

  • Rovnováha a jednota: V rámci jednání v Radách se musí soustředit na zajištění rovnováhy mezi předsedajícím a ostatními členskými státy. V případě implementace Lisabonské smlouvy by pak měla usilovat o účinnou komunikaci mezi rotujícím a permanentním předsednictvím.
  • Motivace politických elit: je třeba pamatovat na to, že předsednictví se prezentuje jak dovnitř členského státu tak v Evropské unii. Zároveň je nutné zajistit ministrům dostatečné pravomoci pro vykonávání jejich předsednické funkce a umožnit jim zviditelnit se.
  • Reformní agenda a kontinuita: v posledních letech se Evropská unie soustředila na institucionální reformy. To ovšem není jediná výzva, uvedl Vondra. Výzvu představuje i posilování konkurenceschopnosti a efektivnější fungování evropské administrativy vůči občanům.