Vlády špatně plánují úspory energie ve státní správě, tvrdí studie. Platí to i pro Česko

Budova ministerstva průmyslu a obchodu; zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Aktron

Jen menší část států EU dobře vypracovala plány pro energetické úspory ve vládních budovách, tvrdí nová studie. Země mají za úkol postupně renovovat budovy, které využívají státní instituce. Případně mohou zvolit jiné řešení, které by ušetřilo stejné množství prostředků na jejich vytápění nebo chlazení. Výpočty jsou ale v řadě případů neúplné, říká analýza. Kritika směřuje i na Česko.

Vlády členských zemí nezvládají dostatečně snižovat spotřebu energie ve státních budovách. Minimálně to nemají dobře naplánováno, tvrdí nová studie, která zkoumá plnění evropských předpisů v oblasti energetické účinnosti.

Už druhým rokem mají úřady unijních zemí postupně renovovat budovy, které vlastní a využívají. Povinnost platí i pro Česko. Týká se ministerstev, parlamentu nebo prezidentské kanceláře, ale také institucí jako vězeňská služba, akademie věd nebo regulační úřady.

Alternativa k renovaci: naučit se s energií zacházet.

Členské země a europoslanci se minulý rok shodli na tom, že stát by měl jít v úspoře energie příkladem ostatním majitelům domů. Navíc tak může šetřit prostředky nutné na provoz státní správy.

Z budov dýchá historie

Podle směrnice o energetické účinnost mají státy postupovat takovým tempem, aby každý rok zrenovovaly 3 % celkové podlahové plochy těchto budov.

Od začátku ledna 2014 se povinnost vztahuje na budovy s rozlohou větší než 500 metrů čtverečních, které nesplňují minimální požadavky na energetickou účinnost. Od letošního července bude platit i pro budovy s podlahovou plochou nad 250 metrů čtverečních.

Případně mohou státy zvolit alternativu. Buď zrenovují budov méně, ale důkladněji, anebo se zaměří na taková opatření, jako je změna chování při hospodaření s budovami.

Celkem 17 zemí z evropské osmadvacítky si vybralo alternativní scénář. Je mezi nimi i Česká republika, která se chce zaměřit právě na změnu chování při užívání státních budov. Ve druhém sledu se chce soustředit na opatření s ekonomickou návratností do 10 let. To je třeba rekonstrukce otopné soustavy. Až poté chce vláda přistoupit k náročnějším stavebním úpravám.

Je to mimo jiné proto, že ústřední vládní instituce v Česku často sídlí v historických budovách, ve kterých lze těžko počítat s komplexními renovacemi, vysvětluje ministerstvo průmyslu a obchodu v národním akčním plánu energetické účinnosti.

Seznam budov, kterých se povinnost v Česku týká, lze najít pod tímto odkazem.

Chybí údaje

Podobně jako v případě řady dalších zemí ale nejsou české plány připraveny kvalitně, tvrdí zmíněná studie evropské Koalice pro energetické úspory, která sdružuje firmy, místní úřady, odbory a občanské organizace.

Česko a Německo neposkytly údaje o tom, kolik energie chtějí uspořit.  

Mezi 11 zeměmi, které si vybraly základní scénář, prý zvládly plány renovací dobře vypracovat jen Lotyšsko a Slovinsko. V dokumentech dalších států často chybí důležité údaje o energetické náročnosti.

U zemí, které zvolily alternativní cestu, prý není jasné, jestli se podaří uspořit tolik energie jako při renovaci 3 % budov. Netýká se to jen Chorvatska, Itálie, Slovenska a Rakouska, které dodaly správné výpočty, tvrdí studie.

Česko a Německo přitom ani neposkytly údaje o tom, kolik energie chtějí vlastně ve vládních budovách uspořit, vytýká studie.

Autor: Adéla Denková s využitím EurActiv.com