Vládní koalice se shodla na pravidlech pro zemědělské dotace, odpor velkých zemědělců trvá

© Pixabay

Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy, zůstane na úrovni 23 procent z celkové částky na přímé platby. Návrh už v lednu vyvolal protesty hlavně větších zemědělských podniků. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce získat další dvě až tři miliardy navíc pro malé a střední firmy z národních dotací nebo formou daňových úlev. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Návrh Strategického plánu společné zemědělské politiky nastavuje pravidla vyplácení dotací na období od roku 2023 do roku 2027. Vláda návrh odeslala Evropské komisi (EK) v lednu a koncem dubna dostala od Komise odpověď s připomínkami. Už od ledna návrh na výši redistributivní platby kritizuje hlavně Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, kteří varují před tím, že nastavení dotací povede k dalšímu růstu cen potravin a omezení produkce.

„Postup při schvalování a vypořádání připomínek Evropské komise ke Strategickému plánu společné zemědělské politiky řešili experti na zemědělství všech stran vládní koalice. V rámci redistributivní platby potvrdili návrh 23 procent na prvních 150 hektarů,“ řekl Nekula.

Nekula chce usilovat o další podporu malých a středních podniků, které se věnují hlavně živočišné výrobě nebo pěstování ovoce, zeleniny, chmele či brambor. „Podporu budeme hledat v oblastech národních dotací, daňových úlev nebo plateb sociálního a zdravotního pojištění,“ doplnil Nekula.

Ministerstvo už dříve navýšilo spolufinancování Programu rozvoje venkova ze státního rozpočtu o pět miliard korun. Podle Nekuly by tak mělo do zemědělství od příštího roku směřovat o sedm až osm miliard korun více než doposud. Další finanční podpora má zajistit dostatek potravin i při současné výši ochrany přírody, dodal. Na společnou zemědělskou politiku bude podle ministerstva směřovat od příštího roku 40 miliard korun ročně.

Agrární komora a Zemědělský svaz kvůli změnám v dotacích spustily v dubnu kampaň nazvanou Zastavme vládní agrohazard, ve které varují před tím, že nastavení dotací může poškodit tisíce středně velkých podniků. Podle nich také nastane omezení hlavně živočišné výroby. Minulý týden také předali vládě petici, která žádala hlavně úpravu výše redistiributivní platby. Podepsalo ji 18.900 lidí.

V Česku v letošním prvním čtvrtletí podle českého statistického úřadu po roce a tři čtvrtě klesla výroba masa. Snížila se meziročně o 1,5 procenta na 111.669 tun. Nejvýrazněji klesla u hovězího, méně bylo také drůbežího a vepřového. Na dlouhodobém minimu zůstávají ceny jatečných prasat. 

Výkup mléka se meziročně zvýšil o 2,2 procenta na téměř 771 milionů litrů. V chovech v prvním čtvrtletí meziročně přibylo skotu, méně bylo drůbeže, ovcí, koz a zejména prasat, kterých zemědělci chovali nejméně od počátku sledování v roce 1921.

Podcast: Na předsednictví se těším, říká Nekula. Horkým tématem bude paradoxně rybolov

Nová zemědělská politika odstartuje v roce 2023. Jak ji promění dopady války na Ukrajině? A jak se propíše do českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku? V podcastu serveru EURACTIV.cz odpovídá ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).