Vláda v časech krize nechápe potřeby krajů a měst, stěžují si jejich zástupci

© VitVit, Wikimedia Commons

Malé pravomoci, ale velká zodpovědnost. I tak by se dala v krátkosti charakterizovat role hejtmanů a starostů během koronavirové krize. Regionálním lídrům by usnadnilo práci, kdyby jim vláda v následujících náročných týdnech a měsících poskytla alespoň trochu jistoty.

Českou republikou otřásá druhá vlna pandemie koronaviru a vláda každým týdnem zpřísňuje opatření, která mají vážný dopad na životy lidí v celé zemi. Pomyslným polštářem mezi vládními nařízeními a občany jsou místní samosprávy, tedy kraje a města. Na rozhodnutí vlády v krizových časech sice nemají téměř vliv, mohou ale opatření „tlumočit“ svým občanům.

„Legislativní a informační chaos byl jedním z největších problémů jarní vlny, ale dalo se to zvládnout. Bohužel v rámci podzimní vlny jsme svědky něčeho podobného. Lidé nevědí, jak se mají chovat,“ upozornila výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková během on-line diskuse serveru EURACTIV.cz.

Video: Od vlády potřebujeme srozumitelná a předvídatelná pravidla, volají zástupci krajů a měst

Malé pravomoci, ale velká zodpovědnost. I tak by se dala v krátkosti charakterizovat role hejtmanů a starostů během koronavirové krize. Regionálním lídrům by usnadnilo práci, kdyby jim vláda poskytla alespoň trochu jistoty. Sledujte záznam z debaty serveru EURACTIV.cz.

Jakákoli restriktivní opatření zaměřená proti šíření covid-19 podle ní musí být vymahatelná, jednoznačná a srozumitelná. Občané i zástupci místních samospráv by pak uvítali především předvídatelnost, s čímž souhlasí i primátor města Olomouc Miroslav Žbánek (ANO).

„Trneme nad tím, co dalšího vláda nebo poslanecká sněmovna schválí,“ uvedl primátor. Vláda se podle něj ocitla v nezáviděníhodné situaci a je otázkou, zda by v jiném složení krizi zvládla lépe.

V současných vládních nařízeních je podle Žbánka skrytý alibismus. „Jistou míru odpovědnosti přenáší na nás samosprávy. Máme implementovat rozhodnutí, která se týkají například omezení úředních hodin úřadů, ale zároveň nám říká, že nemáme ohrožovat práva občanů,“ podotkl primátor.

Starostové tak často čelí odpovědnosti za provádění rozhodnutí, která nemohli nijak ovlivnit, nebo jim připadají nesmyslná.

„Větší pravomoci by neškodily, naopak by prospěly,“ uvedl během debaty bývalý starosta Kladna a nově zastupitel Středočeského kraje Dan Jiránek (ODS).

Infografika: Jak Češi důvěřují národním a evropským autoritám?

Průzkum společnosti Kantar pro Evropský výbor regionů se zaměřil na důvěru Evropanů v regionální a národní autority a v Evropskou unii. Průzkumu veřejného mínění se v září 2020 účastnilo 26 381 lidí, z toho 1 021 Čechů.

Jaro bylo o logistice, nyní čelíme krizi

Na jarní koronavirovou krizi nebyl nikdo připraven, přesto se ji podařilo České republice zvládnout. Pro podzimní vlnu už to neplatí, ČR se potýká s vysokými počty nakažených, což se projevuje především na kapacitě zdravotního systému.

„Jaro bylo hodně o logistice a schopnosti zajistit ochranné pomůcky. Současný stav vnímám jako naprostou krizi, která se týká především zdravotnictví. Tlak je enormně velký,“ uvedl během debaty hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Koronavirová krize však zatěžuje nejen zdravotnický systém, ale také rozpočet. Jak ale podotýkají zástupci samospráv, zatímco vláda si může finance zajistit prodejem dluhopisů, města ani kraje takovou možnost nemají. „Obce nemají informace o tom, jak bude vypadat ekonomika v příštím roce. Neví, na jakých základech mají rozpočtovat,“ prohlásila Vladyková.

Na peníze z EU nejsme připraveni

Do českých regionů by měly v následujících letech přitéct miliony korun z evropských strukturálních fondů. Kromě klasických kohezních fondů pak vznikají na úrovni EU nové zdroje, které mají členským státům pomoci s ekonomickou obnovou. Státy ale musejí využít finance v souladu s evropskými prioritami, tedy zelenou a digitální transformací. Mezi novými zdroji je tzv. fond obnovy s rozpočtem 20 bilionu korun nebo Fond spravedlivé transformace zaměřený na proměnu uhelných regionů.

Jak ale podotkl Petr Osvald (ČSSD) z kanceláře primátora města Plzně, projekty, do kterých by peníze z fondů měly přitéct, nejsou připravené. „Ve všech nově vzniklých fondech se prezentují jedny a ty samé projekty, které se budou vzájemně kanibalizovat,“ upozornil Osvald. Místní samosprávy by navíc měly na projekty přispět i ze svého rozpočtu, což pro řadu z nich bude vzhledem k ekonomické krizi problematické.

Zástupci krajů a měst navíc nejsou spokojení s tím, jakým způsobem jednotlivá ministerstva čerpání peněz z evropských fondů plánují. Jiránek upozornil, že plán čerpání z fondu obnovy obsahuje pouze požadavky jednotlivých ministerstev. Peníze ze záchranného fondu tak mají putovat například na digitalizaci justice.

Dalším nepovedeným příkladem je podle zástupců samospráv rozdělení peněz z nástroje REACT-EU. Více než 4 miliardy korun dle návrhu ministerstva pro místní rozvoj mělo jít na budování kabin pro sportovce, což zvedlo ze židle české hejtmany i starosty.

Vláda chce poslat peníze z nástroje REACT-EU na kabiny pro sportovce. Hejtmani se bouří

Více než 4 miliardy korun z mimořádného nástroje REACT-EU chce česká vláda využít na „kabiny pro sportovce“. Rozhodnutí vlády nyní čelí kritice ze strany krajských hejtmanů.

„Nerozumím, jakým způsobem se využívání evropských zdrojů ve vládě řeší. Místo toho, aby se nastavil vhodný proces a zpracovávala data, objeví se bez projednání s územními partnery tento nápad,“ prohlásil Půta k vládnímu rozhodnutí investovat 4 miliardy korun do sportovních kabin. „Obávám se, že to není jednorázový příklad, ale obecně nepochopení ze strany vlády směrem k samosprávám,“ dodal hejtman.

Podle olomouckého primátora by měla vláda začít uvažovat a plánovat strategicky, a to i s ohledem na obce a kraje. „Kdyby nám vláda dala jistotu, s jakou částkou můžeme počítat stůj co stůj, tak odpadne spousta problémů,“ uzavřel Žbánek.