Podle vlády se ČR výrazně zlepšila v transpozici směrnic

Zdroj: Evropská komise

Na včerejší (9. ledna) schůzi vláda schválila dokument, který upozorňuje na výrazné zlepšení Česká republiky v počtu transponovaných směrnic v oblasti vnitřního trhu. Podle odborníků však není tolik klíčový počet implementovaných směrnic, ale způsob, jak tento proces probíhá. V tomto měřítku je totiž Česká republika mezi nejhoršími státy Unie.

Vláda včera (9. ledna) schválila Zprávu vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2012. Předložil ji ministr a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna.

Pravidelný každoroční dokument upozorňuje především na zlepšení výsledků transpozice směrnic v oblasti vnitřního trhu, kterého dosáhla Česká republika v průběhu loňského roku. Odvolává se na pravidelné hodnocení Evropské komise, podle kterého dosáhla Česká republika za posledních šest měsíců ze všech členských států největšího zlepšení a posunula se v pomyslném žebříčku z 23. pozice na desáté místo.

Komise ocenila především českou implementační metodiku. Upozornila například na existenci lhůt pro zajištění včasné transpozice či povinnost o stavu implementace evropského práva pravidelně informovat vládu.

Podle údajů Komise se během sledovaného období podařilo české legislativě snížit počet netransponovaných směrnic týkajících se vnitřního trhu z 26 na 8, čímž snížila transpoziční deficit z 1,9 % na 0,6 %, tedy pod požadovanou hranici jednoho procenta.

Zpráva vlády navíc informuje, že situace se od října 2012, kde hodnocení Komise proběhlo, dále zlepšuje, protože počet direktiv vnitřního trhu, které zatím nebyly do českého právního řádu implementovány, se do konce listopadu 2012 snížil na tři.

Kvalita vs. kvantita

Přestože se Česká republika v počtu transponovaných směrnic značně zlepšila, odborníci upozorňují na to, že česká legislativa se během tohoto procesu potýká především s tím, jakým způsobem k transpozici dochází.

Při implementaci směrnic je totiž národními orgány často rozšiřován jejich obsah způsobem, který přináší novou regulatorní zátěž. Podle Evropské unie tvoří podíl těchto „přílepků“ v České republice 25-33 %, čímž se podle tohoto měřítka nachází mezi nejméně úspěšnými státy.

Tento proces, který je nazýván gold-plating, tak může přinášet novou administrativní zátěž a snižovat konkurenceschopnost českých firem (EurActiv 19.11.2012).