Vláda má jasno: Česko chce podepsat fiskální pakt EU

zdroj: čssd

Kabinet Bohuslava Sobotky se dnes shodl na tom, že Česká republika bude chtít přistoupit k fiskálnímu paktu EU. Rozhodnutí musí ústavní většinou schválit obě komory Parlamentu. Česko pak bude muset zavést opatření pro hlídání rozpočtové kázně. Pravidla ale začnou platit až poté, co Česká republika přijme euro.

Česká vláda dnes okolo poledne schválila přistoupení k fiskálnímu paktu EU. Česko tak do své legislativy zavede evropské předpisy pro hlídání rozpočtové kázně.

Rozpočtová omezení ale budou účinná až poté, co Česká republika přijme euro. A to se v současném volebním období pravděpodobně nestane.

„Nebude to tedy mít v nejbližší době žádné hospodářské dopady. Vnímám to jako výraz změny evropského kurzu a snahy účastnit se všech diskusí o podobě evropské integrace,“ řekl už v únoru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Se smlouvou souhlasí i prezident Miloš Zeman.

Vláda debatu o přistoupení země k fiskálnímu paktu zahájila už 19. února. Jednání ale přerušila kvůli nejasnostem, jak by měla být smlouva v souladu s ústavou schválena. Nakonec bude nutné, aby dohodu schválily obě parlamentní komory ústavní většinou.

Poslední Británie

Fiskální kompakt požaduje, aby státy, které se k němu připojí, během jednoho roku od vstupu smlouvy v platnost přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 % HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 % HDP, budou muset snižovat jeho výši minimálně o 5 % ročně.

Na to, zda země pravidlo ukotvily v domácím právu, bude dohlížet soudní dvůr EU. Provinilé zemi by mohl udělit pokutu do výše 0,1 % HDP. V případě České republiky má letos činit strukturální deficit přibližně 2,5 % HDP.

Česko dosud bylo společně s Velkou Británií jedinou zemí EU, která fiskální pakt ještě nepodepsala. Smlouva v minulých letech budila na české politické scéně konflikty.

ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura. Bohuslav Sobotka jako předseda hlavní opoziční strany však tvrdil, že jediným účelem finanční ústavy je snaha odpoutat pozornost od veřejného dluhu bilion korun, který podle něho přibyl za vlád Mirka Topolánka (ODS), Jana Fischera a Petra Nečase (ODS).

Autor: Adéla Denková/ČTK