´Visegrádská nálepka´ má stále větší váhu, říká analytik

Ministři zahraničí tzv. Visegrádské čtyřky (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) společně se svými rumunskými a bulharskými kolegy zavítali na začátku týdne mezi lidovecké poslance Evropského parlamentu. První setkání tohoto druhu bylo neformální a jeho účastníci našli společnou řeč v celé řadě témat – od energetické bezpečnosti po diplomatickou službu EU.

Pravidelné schůzky představitelů čtveřice středoevropských zemí se již nebudou konat pouze na nejvyšších úrovních, ale přesunou se i blíže k evropským občanům – tedy do instituce, která v Evropské unii hájí jejich zájmy – Evropského parlamentu. 

Ministři zahraničí tzv. Visegrádské čtyřky (V4), která seskupuje středoevropské země – Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko, mají v těchto dnech v Bruselu velmi napilno. Kromě neformálního setkání (tzv. Gymnich), které se protáhlo až do víkendu (EurActiv 10.9.2010), absolvovali na začátku týdne Radu pro obecné záležitosti (EurActiv 14.9.2010) a mezi to ještě vtěsnali návštěvu europarlamentu. 

Tam na ně a jejich kolegy z Rumunska a Bulharska čekala pětice poslanců z Evropské lidové strany (EPP). Ani jeden ze dvou českých europoslanců, Jan Březina a Zuzana Roithová, se ale schůzky nezúčastnil. „Žádný z českých europoslanců není členem zahraničního výboru EPP,“ vysvětlil EurActivu Marek Hannibal z tiskového oddělení Evropské lidové strany. 

Musíme táhnout za jeden provaz 

A jaká témata byla na schůzce vlastně diskutována? Rozhovory se točily především kolem iniciativy Východního partnerství, energetické bezpečnosti, problematiky západního Balkánu a došlo samozřejmě i na otázky spojené s vytvářením Evropské služby pro vnější činnost (EEAS).

A není se čemu divit. V současné době totiž vrcholí výběr kandidátů na důležité pozice v nové diplomatické službě EU. Zejména nové členské státy EU (ty, které přistoupily v letech 2004 a 2007) děsí představa, že nejlukrativnější místa nakonec získají diplomaté a úředníci ze západních států. Země Visegrádu se proto v minulosti proti takovému postupu několikrát ohradily (EurActiv 25.3.2010). 

Stalo se tak i nyní. Ministři se s europoslanci navíc shodli na tom, že pokud nepotáhnou za jeden provaz, jejich šance na získání těchto míst se výrazně sníží.  

Ještě více spolupráce 

O tom, že formou podobných iniciativ lze konkrétních výsledků skutečně dosáhnout, je přesvědčen i analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál. „´Visegrádská nálepka´ má v unijních negociacích formální i neformální váhu. Státy V4 mají například stejnou sílu ve vážených hlasech v Radě jako Francie a Německo dohromady,“ sdělil Dostál EurActivu a dodal: „Určité regionální partnerství dodává každé iniciativě na symbolickém významu.“ 

Jelikož nás po skončení belgického předsednictví (vyprší na konci prosince) čekají předsednictví Maďarska a Polska, dá se očekávat, že vzájemná spolupráce zemí V4 ještě vzroste, říká Dostál.  

„Během obou předsednictví by spolupráce měla narůstat. Právě vytváření formalizovaných kanálů spolupráce, jako v případě iniciativy poslanců z EPP, je k tomu dobrou cestou,“ předpovídá analytik. „Větši spolupráci lze očekávat i díky podobným názorům šéfů vlád ve čtyřech středoevropských metropolích.“