Velké země chtějí zmrazit rozpočty EU po roce 2013, ČR je proti

zdroj: Rada EU.

Trojice členských zemí EU v čele s Velkou Británií bude usilovat o to, aby příští rozpočty EU nepřesáhly svým objemem financí úroveň roku 2013. Po skončení pátečního summitu to triumfálně prohlásil britský premiér David Cameron. České republice se návrh nelíbí, strachuje se o snížený příjem prostředků z unijní kohezní politiky.

Velká Británie, Francie a Německo, tři velké členské země EU, požadují, aby Unie po roce 2013 zmrazila výdaje ve svých rozpočtech. Plán britského premiéra Davida Camerona, se kterým se novinářům svěřil krátce po skončení pátečního dvoudenního summitu (17. prosince), počítá s tím, že by podíl financování unijního rozpočtu klesl postupně ze současného 1 % HND (hrubého národního důchodu) na 0,8 % HND EU v roce 2020. Rozpočty EU po roce 2013 by se tedy zvyšovaly o méně než inflaci. 

Jak prozradil britský premiér, smyslem návrhu je přesvědčit Brusel, aby v době utahování opasků i jeho rozpočet reflektoval podobná úsporná opatření, k nimž přistoupila celá řada národních vlád. 

Kromě francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a německé kancléřky Angely Merkel podporu dopisu, který britský premiér hodlá doručit unijním institucím, vyjádřil i premiér Nizozemska Mark Rutte a podpis přislíbila přiložit například i finská vláda. 

Podpora, ale zatím ne velká

I přesto, že britský ministerský předseda Cameron září radostí, zdaleka nemůže tvrdit, že má podporu všech členských států EU. Bloggeři z Financial Times kritiky jeho návrhu rozdělují hned do dvou skupin. První z nich představují „euronadšenci“ a druhou jsou země, které z unijního rozpočtu více čerpají, než do něj přispívají. 

„Euronadšenci“, mezi nimiž najdeme předsedu Evropské komise José Manuela Barrosa nebo stálého předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuyho, požadují, aby Unie měla na financování svých politik a realizaci ambicí rok od roku větší míru finančních prostředků. To ale podle bloggerů není nic nového, tento požadavek z úst euronadšenců zaznívá po celou dobu evropské integrace. 

Na druhou stranu tzv. čistí příjemci z rozpočtu EU, tedy vesměs země ležící ve střední a východní Evropě (mezi nimi i Česká republika) nebo některé státy rozprostírající se na pobřeží Středozemního moře, mají obavy z toho, že zastropování budoucích rozpočtů na úroveň roku 2013 přinese škrty v unijní kohezní politice, kterou známe spíše jako „evropské fondy“. Jsou to právě tyto země, které z kohezní politiky EU čerpají nejvíce peněz. 

ČR dopis nepodpoří 

„Česká republika se opravdu nepřipojí a nepřipojila k dopisu (o zmrazení výdajů v rozpočtu EU),“ prohlásil na bruselské tiskové konferenci český premiér Petr Nečas.  

„Je skutečností, že by to zvýšilo tlak na omezení prostředků, které jsou vydávány na kohezní politiku. To je něco, co je pro Českou republiku velmi nevýhodné,“ vysvětlil premiér. 

Podle Nečase bude česká vláda usilovat o to, aby byl budoucí rozpočet EU zachován na úrovni zhruba 1 %  HND. „Považujeme to za optimální variantu,“ sdělil premiér. 

Oficiální debata o podobě budoucí sedmileté finanční perspektivy EU odstartuje v polovině příštího roku návrhem Evropské komise.