V institucích EU chybí „český pohled na věc“, Bruselu dominují úředníci z jižní Evropy

© EPA

Mezi úředníky v Bruselu pracují zejména národnosti ze „starých“ členských států EU, systém zvýhodňuje především země jižní Evropy. Naopak Češi nebo Bulhaři nemají dostatečnou reprezentaci, což je problém při prosazování zájmů.

Česká republika nemá uvnitř Evropské unie slabý hlas. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová si dokázala vybudovat dobré jméno. Češi jsou vidět i v Evropském parlamentu, kde měli ještě donedávna dva místopředsedy, dnes už tuto funkci zastává jen Dita Charanzová, zvolená za ANO.

Charanzová i Kolaja míří za obhajobou postů ve vedení EP. Pro ČR je to poprvé

Europoslanci se ještě nevzpamatovali ze smrti svého předsedy Davida Sassoliho a už je čekají velké změny, volí si totiž nové vedení. Česká republika má v předsednictvu europarlamentu silné zastoupení, a zřejmě to bude platit i nadále.

Politická úroveň však představuje pouze jednu stranu mince, stejně důležité je i to, jak vypadá situace „za oponou“, tedy mezi diplomaty a úředníky. A právě v této oblasti je vidět geografická nerovnováha.

Nová analýza společnosti European Democracy Consulting poukazuje na to, že země střední a východní Evropy dlouhodobě nemají uvnitř evropských institucí spravedlivé zastoupení. Čechy, Slováky, Bulhary nebo Rumuny v tomto ohledu „drtí“ úředníci a diplomaté ze západní a jižní Evropy. Ti totiž jen v letech 2019-2021 obsadili 70 procent nových vedoucích pozic v různých evropských institucích.

Sama EU si uvědomuje, že jde o systémový problém. Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) se proto zaměřuje na skupinu 17 států, které mají nedostatečné zastoupení. Kromě Česka sem patří třeba Švédsko, a překvapivě dokonce i Německo. Současné jazykové požadavky výběrových řízení totiž zvýhodňují především jihoevropské země.

Nedostatečná česká stopa

Nedostatek lidí na evropské úrovni trápí Česko dlouhodobě. Podle koordinátora české delegace v Evropském výboru regionů Petra Osvalda je situace z hlediska příležitostí možná ještě horší než dříve, protože po vstupu do EU mělo Česko na základě kvót k dispozici „volné sloty“ v unijních institucích, které mohlo obsadit svými úředníky. To už ale dnes neplatí.

Česká státní správa ví, že má v tomto ohledu problém. Proto také už v roce 2015 vznikla strategie zaměřená na podporu Čechů v institucích EU, která má situaci zlepšit a pomoct českým uchazečům dostat se na vlivná místa v Bruselu.

Sám Úřad vlády ČR uznává, že i když se počet českých úspěchů ve výběrových řízeních zvyšuje a daří se vysílat více expertů na dlouhodobější „stáže“, výraznější změny zaberou delší dobu.

Zlepšení by ale měla přijít i z druhé strany. Podle Terezy Kůnové z Úřadu vlády, která má tuto oblast na starosti, připravuje Evropská komise novou strategii. Její součástí jsou i bilaterální jednání s podzastoupenými státy včetně Česka, výsledkem by pak měly být akční plány na míru.

Proč na tom záleží

Přestože mají být úředníci v evropských institucích nestranní a všem „měřit stejně“, svůj původ zkrátka nezapřou. Aby byly vyvážené zákony, musí být tedy vyvážený i podíl národností.

„Pokud se na přípravě evropských návrhů podílejí úředníci pocházející z naší domoviny, mají možnost v textu přispět k zohlednění geografických, technických či ekonomických specifik Česka. Čím dříve se tato specifika v legislativním procesu otisknou, o to snáze se budou naše zájmy prosazovat české vládě a českým europoslancům,“ upozornila Alena Mastantuono z Hospodářské komory ČR, která v Bruselu bojuje za zájmy českých podnikatelů.

Podcast: Chci, aby ozelenění průmyslu bylo pro české firmy nejen výzvou, ale i příležitostí, říká Alena Mastantuono

Evropský průmysl čeká vzhledem ke klimatickým ambicím EU zelená a digitální revoluce. Vůle k transformaci ze strany podniků je, musíme být však realističtí a přizpůsobit ambiciózní plány aktuální koronavirové situaci, říká Alena Mastantuono.

Podobně mluví i Petr Osvald. „Vždycky je výhodné, když je v institucích člověk, který naše reálie a podmínky v České republice zná,“ podotkl.

Podle odborníka na fungování EU Jana Kováře z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze úředníci mohou zároveň občas sloužit jako most pro přenos informací do Česka, pokud s nimi stát systematicky buduje vztahy.

Důvody hledejme i sami u sebe

Nevhodně nastavený systém vybírání úředníků nemusí být jedinou příčinou českých problémů. Další může být menší množství zkušeností v porovnání se zeměmi, které jsou v Unii desítky let, i když tento argument s postupem času padá. Další chyby bychom měli hledat sami u sebe.

„U nás je to jistě dané vlažnějším postojem ke členství v EU, a tedy i vlažnější podporou ministerstev a Úřadu vlády pro Čechy, kteří se do institucí chtějí dostat. Zvlášť u vyšších pozic jsou lobbing a podpora ze strany státu důležitým faktorem, protože konkurence je veliká,“ poznamenal Jan Kovář.

Svou roli může ale sehrát také samotná nátura Čechů. „Máme určitou kulturní specifičnost, což možná platí o celé východní nebo střední Evropě. Náš školský systém nás vychovává k určité skromnosti. Naopak v Belgii nebo jinde v západní Evropě jsou vychovávaní k tomu, prosazovat se,“ myslí si Petr Blížkovský, generální tajemník Evropského výboru regionů, který patří mezi české matadory v unijních institucích.

Češi jsou skromní, proto je jich v institucích EU málo, říká český šéf ve Výboru regionů

Gró předsednictví je najít kompromis nad otevřenými tématy. Pro Česko to bude super příležitost, protože za našeho předsednictví se možná budou finalizovat některé důležité zelené balíčky, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Petr Blížkovský z Výboru regionů.

Česká želízka najdeme i v Evropské komisi, velké zkušenosti má například Irena Moozová, v současné době jedna z ředitelek na Generálním ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele. V agenturách EU vyčnívá jméno šéfa Evropské obranné agentury Jiřího Šedivého. V diplomacii pak zaujme například jméno Lucie Samcové-Hall Allen, která Unii reprezentuje na Islandu. Další Čechy najdeme v sekretariátech Rady a Evropského parlamentu nebo mezi pracovníky Účetního dvora EU.