V EU se chystá petice proti neplaceným stážím

Zdroj: Evropská komise.

Pokud mladí lidé absolvují neplacenou stáž, měli by za ní také dostat zaplaceno. To je hlavní poselství petice, která nyní za podpory evropských mládežnických organizací vzniká na půdě poradního orgánu institucí EU zastupujícího zájmy zaměstnavatelů, odborů a neziskových organizací. Placené stáže chtějí jejich zastánci prosadit pomocí tzv. občanské iniciativy.

„Hledám možné cesty k vytvoření řádné právní normy, která by upravovala stáže,“ říká místopředsedkyně Hospodářského a sociálního výboru (EESC) Anna Marie Darmanin. „A jedním z těch nástrojů je občanská iniciativa,“ dodává.

Hospodářský a sociální výbor, ve kterém zasedají zástupci zaměstnavatelů, odborů a občanské společnosti, je poradním orgánem evropských institucí a jeho názor není pro Komisi, Parlament ani Radu právně závazný.

Po přijetí Lisabonské smlouvy došlo ale k posílení některých jeho pravomocí. EESC může v rámci tzv. „občanské iniciativy“ odstartovat petiční akce. Pokud se pod peticí sejde milion podpisů z celé Evropy, musí se jí Evropská komise zabývat, a iniciativa tak může vést až ke změně evropské legislativy či vzniku nové právní normy. Rozhodnutí, zda návrh předloží či nikoli, je však na Komisi.

„Měli bychom zneužívání stáží zastavit. Pokud k nim dochází mimo formální vzdělávací program, měly by být řádně placené,“ prohlásila Darmanin na maltské konferenci, která se věnovala participaci mládeže v ekonomice a politice.

Stáže se za posledních deset let staly v Evropě běžnou praxí a mnoha mladým lidem usnadnily vstup na pracovní trh.

Podle kritiků ale dochází také k jejich zneužívání. Řada firem podle nich neplacené stážisty pouze využívá na práci, kterou by jinak museli vykonávat běžní zaměstnanci na smlouvu. Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost je v Evropě stále na vzestupu, riziko ztráty sociálních práv podle nich rovněž roste.

Nezaměstnanost mládeže tradičně nad průměrem

Podle údajů Eurostatu se dnes nezaměstnanost mladých pohybuje těsně nad hranicí 20 %, což je více než dvojnásobek nezaměstnanosti v celé populaci.

Hospodářská krize navíc v mnoha zemích vedla ke zhoršení sociálních podmínek mládeže, a Evropa je tak v poslední době svědkem spontánního zakládání mládežnických organizací protestujících proti současné situaci. Tento trend se projevuje zejména v zemích, které krize zasáhla nejsilněji, konkrétně například ve Španělsku, kde se podle údajů z dubna nezaměstnanost mladých vyšplhala na 44,4 %.

Někteří obhájci práv mládeže navíc poukazují na nízkou míru zastoupení mladých v řídících orgánech ve veřejném i soukromém sektoru a požadují zavedení kvót, které by tuto nerovnováhu napravily.

Charta práv stážistů

Návrh Evropského hospodářského a sociálního výboru kopíruje do značné míry iniciativu Evropského fóra mládeže (EYF), které zastupuje 98 mládežnických organizací z celé Evropy, a které vypracovalo tzv. chartu kvalitní stáže. „Stáže, k nimž dochází mimo formální vzdělávání, by měly být založeny na právně závazné smlouvě, v níž bude uvedena délka stáže a odměna,“ píše se v dokumentu.

EYF spustilo nedávno internetový dotazník, kde se mladí lidé mohou k pracovnímu návrhu charty vyjádřit. Jakmile bude příprava dokumentu u konce, hodlá jej EYF odeslat Evropské komisi a iniciovat tím veřejnou konzultaci.

Komisař pro sociální otázky László Andor začátkem června představil seznam doporučení ke zlepšení hospodářských a sociálních podmínek v členských zemích EU. Jedno z nich se týkalo i nezaměstnanosti mladých. Andor navrhuje zaměřit se na smlouvy, které prý často mladým lidem neposkytují dostatečné jistoty.

Komisařka pro vzdělávání Androulla Vassiliou, do jejíhož portfolia spadá i mládež, je ale k návrhu, který by zaváděl všeobecnou povinnost placených stáží opatrná. „Proti jakékoliv formě zneužívání (stážistů) se musíme postavit, ale nemůžeme zároveň zaměstnavatele odrazovat od toho, aby mladým lidem dávali příležitost,“ uvedl mluvčí komisařky Dennis Abbot.

Volební právo už od šestnácti?

Evropské fórum mládeže má v záloze ještě jeden projekt, který by podle něj mohl zlepšit zapojení mladých do politického života. Malou účast ve volbách by podle něj pomohlo vyřešit rozšíření hlasovacího práva na 16 let.

Od šestnácti mohou lidé volit pouze v Rakousku a v některých spolkových zemí v Německu (tam se to ovšem týká pouze voleb do místních zastupitelstev). Obecně ale v Evropě občané získávají hlasovací právo až od 18 let.

„Právo volit představuje klíčový prvek participace na demokratických procesech. Pokud mladým lidem dáte reálný vliv, přiměje je to k účasti na rozhodovacích procesech,“ říká Letizia Gambini z EYF. Cílem fóra je podle ní rozšířit hlasovací právo na šestnáctileté už od příštích voleb do Evropského parlamentu v roce 2014.

Přestože se takový cíl může zdát možná přehnaně ambiciózní, některá ustanovení obsažená v Lisabonské smlouvě mohou mladým dodat argumenty. Článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie totiž stanovuje, že „činnost Unie je zaměřena na (…) podporu účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy“.