V EU roste podpora populismu, ten se netýká jen krajních stran

Marine Le Penová; zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Antoine Bayet

Populistická hnutí by měla v nadcházejících evropských volbách v Evropském parlamentu výrazně posílit. Jejich popularitu by mohla podle odborníků omezit například intenzivnější spolupráce národních a evropských stran. Odborná veřejnost upozorňuje na to, že populismus by neměl být spojován jen s krajními stranami, ale do určité míry lze za populisty označit například i Angelu Merkelovou či Radosłava Sikorského.

„Populismus a nacionalismus nemohou dát odpovědi na výzvy naší doby,“ prohlásil stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy ve svém berlínském projevu na konci loňského roku.

Pravdou nicméně je, že podle průzkumů veřejného mínění by krajní populistické strany měly získat během jarních evropských voleb jednu čtvrtinu až jednu třetinu křesel. Vysoké preference má například krajně pravicová francouzská Národní fronta Marine Le Penové.

Nárůst podpory těchto uskupení je daný především ekonomickou krizí a kroky, které jsou spojené s jejím řešením.

„Evropské volby se obecně odehrají v kontextu oslabování proevropského konsensu,“ uvedla Agata Gostyńská z Polského institutu pro mezinárodní otázky (PISM) na konferenci „Popular or Populist Democracy in Central Europe?“ organizované Ústavem mezinárodních vztahů ve spolupráci s Friedrich-Ebert-Stiftung e.V., zastoupením v České republice.

Najít lídra s vlastní vizí

Dá se vůbec populistickým tendencím zabránit? Podle Josefa Janninga z Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP) je klíčové najít silného lídra, který jasně řekne, co je třeba udělat, a určí směřování Unie.

Jak dodal Janning, takové osobnosti v evropské politice najdeme těžko. Podle něj se totiž za populistické politiky dají považovat například i bývalý britský premiér Tony Blair či současná německá kancléřka Angela Merkelová. Ti totiž podle Janninga neprezentovali vlastní postup, jak by měly být problémy EU řešeny, ale vyzývali „pouze“ ostatní, aby společně hledali správná řešení.

Pro-integrační populisté

To, že se populismus netýká pouze krajních stran a kritiků integrace, potvrzuje i Vladimír Bilčík ze Slovenské společnosti pro zahraniční politiku. Podle něj existuje také skupina lidí, které lze nazvat „pro-integrační populisté“.

Ti si podle Bilčíka uvědomují, že se Evropská unie musí vypořádat se složitými a komplexními otázkami. Východiskem je podle nich posílení evropského leadershipu a přenesení řešení problémů na evropskou úroveň, a tedy i větší zapojení unijních orgánů.

Do této skupiny lidí podle něj patří například polský ministr zahraničí Radosłav Sikorski, slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič, v České republice pak první náměstek ministra zahraničí Petr Drulák.

Personalizace prostřednictvím voleb?

Důležitým bodem k větší personalizaci evropské politiky by podle představ některých unijních představitelů měly být letošní volby. Prakticky všechny evropské strany totiž zvolily lídra pro tyto volby, který by měl být zároveň kandidátem strany na šéfa Komise.

Gostyńská nicméně zdůrazňuje, že tento krok má i svá „proti“. Vedl by k větší politizaci Evropské komise, která by byla závislejší na Evropském parlamentu.

Podle Gostyńské by proto populistickým protiintegrační uskupením z okraje politického spektra spíše uškodilo, pokud by národní politické strany začaly více spolupracovat s těmi evropskými. Tento krok by totiž mohl vést i k větší europeizaci populistických stran.

Autor: Anna Kuznická