V dostavbě Temelína má mít poslední slovo vláda

Elektrárna Temelín; zdroj: www.cez.cz.

Stát nemůže nechat výběr dodavatele jedné z největších energetických zakázek na světě pouze na ČEZu. Na včerejší veřejné diskusi k připravovanému tendru to uvedl čerstvě jmenovaný vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška. Dodal, že taková praxe je v Evropě zcela běžná a stát by měl do rozhodování vstoupit i v případě, že by v ČEZu neměl žádný podíl.

Projekt dostavby Temelína je závazek na 100 let dopředu a bez účasti státu se dobře a odpovědně zrealizovat nedá, říká v souvislosti s výběrem dodavatele nových reaktorů předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

„Je důležité, že se stát přihlásil. Ne proto, že by chtěl ovlivňovat trh, ale protože záruka bezpečnosti jde za státem,“ říká předsedkyně úřadu.

Předchozí vláda dostavbu Temelína označila za jednu ze svých priorit. Figuruje v aktualizované energetické koncepci ČR, kterou koncem roku 2009 představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (EurActiv 14.10.2009) a vláda Jana Fischera se k ní přihlásila také v rámci souboru „protikrizových“ opatření schválených v únoru 2010 na jednáních tripartity (EurActiv 3.2.2010). Na podpoře dostavbě Temelína se minulý týden ve středu (16. června) shodli i vyjednávači vznikající trojkoalice.

I přes deklarovanou podporu byla ovšem případná role státu ve výběrovém řízení nejasná. Situace se změnila v pondělí, kdy Fischerův kabinet v jednom ze svých posledních kroků v končícím funkčním období jmenoval vládního zmocněnce pro dostavbu Temelína. Stal se jím velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Jeho úkolem mimo jiné bude účastnit se jednání mezi ČEZem a třemi potenciálními dodavateli – francouzskou společností Areva, česko-ruským konsorciem vedeným firmou Škoda JS a americkým Westinghousem – a vládu o jejich průběhu informovat.

Smysl je jasný – stát, který má v ČEZu 70% podíl, nemá o tendru detailní informace a sám Bartuška vyslovil v minulosti obavy, aby zakázka nebyla, jak je v ČR běžné, předražená.

Energetická společnost ČEZ vyhlásila tendr na dostavbu Temelína vloni v srpnu (EurActiv 4.8.2009). Vítěz by měl kromě práva na dostavbu třetího a čtvrtého reaktoru jaderné elektrárny Temelín získat také opci na výstavbu dalších tří bloků v Dukovanech a v Jaslovských Bohunicích na Slovensku. Dva nové temelínské bloky by podle představ ČEZu měly být uvedeny do provozu do roku 2020.

Podmínky státu zatím ve hvězdách

Jak vyplývá i z výše zmíněných vyjádření, vláda by měla mít u podobných tendrů rozhodující slovo bez ohledu na to, zda v ČEZu stát drží podíl či nikoliv.

Stát musí jednak dohlížet na zajištění bezpečnosti, ale sleduje i další zájmy, jako jsou například dopady zakázky na český průmysl. Podle Bartušky má Česká republika v oblasti jaderné energetiky na co navazovat, ale dodává, že má-li tato země za 20 let „z čeho žít“, je třeba si toto know-how udržet a posilovat jej. Předávání nových technologií a vysoká míra participace českých subdodavatelů by proto měla být jednou z podmínek, kterou by ČEZ měl od účastníků tendru požadovat.

Zapojení českých firem dnes deklarují všichni tři zájemci o dostavbu Temelína, ale jak Bartuška upozorňuje, jedna věc jsou oficiální prohlášení a druhá realita. Zmocněnec očekává, že vyjednávání se všemi dodavateli budou v tomto ohledu komplikovaná a obává se, že se předávání svého know-how budou bránit.

Jakým způsobem by konkrétně stát měl do výběrového řízení vstoupit a jaká kritéria by přitom měl uplatnit, ale Bartuška zatím s poukazem na probíhající jednání o sestavení nové vlády nechtěl komentovat.

Jak již bylo řečeno, dostavba Temelína bude zřejmě jednou z největších energetických zakázek na světě. Ředitel investiční divize ČEZ Peter Bodnár včera potvrdil, že se hodnota celého kontraktu může pohybovat kolem 500 miliard korun (ten ovšem obsahuje jak reaktory pro Temelín, tak opci na dodávku dalších tří reaktorů). Radek Škoda z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze odhaduje, že cena jednoho reaktoru by se v závislosti na jeho výkonu mohla pohybovat v rozmezí 50 až 150 miliard korun.

Žádnou státní pomoc

Ekologové z Hnutí DUHA a sdružení Calla, kteří mají k výstavbě nových bloků Temelína dlouhodobě výhrady, se obávají, že cena dostavby může přesáhnout náklady alternativních řešení – zejména zvyšování energetické účinnosti a využití „reálného potenciálu obnovitelných zdrojů energie“. Sdružení krátce poté, co se budoucí koaliční partneři shodli na podpoře Temelínu, připomněli, že se stavba reaktorů může v průběhu realizace prodražit. Jako příklad uvádějí finskou elektrárnu Olkiluoto, která nabrala již tříleté zpoždění a náklady vyskočily z tří na 5,3 miliardy eur.

„Zkušenosti z devadesátých let ukazují, že ani Česká republika není imunní proti zdražování jaderných projektů, a jiné evropské státy potvrzují, že dodavatelé mají stejné problémy dodnes,“ říká k tomu Karel Polanecký z Hnutí DUHA.

Ekologové si zároveň stěžují, že budoucí koalice neřekla, v čem její podpora Temelínu spočívá a vyzvala ji, aby se jasně zřekla jakékoliv finanční pomoci tomuto „kontroverznímu“ projektu.

Zadávací dokumentace k tendru by měla být připravena do konce letošního roku a je tedy zatím stále možné do ní zanést jak podmínky ČEZu, tak státu jakožto majoritního vlastníka. Vítěz tendru by měl být známý v roce 2012.