Ústavní soud znovu projedná stížnost na Lisabonskou smlouvu

Pozornost Evropy se bude zítra opět upínat do Brna. Ústavní soudci se zde po týdnu znovu sejdou a budou diskutovat o stížnosti sedmnácti senátorů, především z řad ODS, podle kterých Lisabonská smlouva není v souladu s českým ústavním pořádkem.

Senátoři minulý pátek již napotřetí doplnili svou stížnost a nechali se slyšet, že v případě neúspěchu u Ústavního soudu hodlají napadnout celý proces rozhodování o Lisabonské smlouvě u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ještě nedávno přitom prohlásili, že pokud Ústavní soud jejich stížnost zamítne, nebudou již klást další překážky.

Česká republika minulý týden v Bruselu úspěšně vyjednala trvalou výjimku z Listiny základních práv EU. Tento požadavek vznesl „na poslední chvíli“ český prezident Václav Klaus a podmínil jím svůj podpis Lisabonu. Důvodem, jehož váhu však zpochybňovala většina právníků, byla Klausova obava z případných majetkových nároků sudetských Němců.

Česko je stále poslední zemí sedmadvacítky, kde ještě nedošlo k ratifikaci smlouvy. Naděje na uspíšení podpisu dokumentu, která svitla minulý týden při akceptování české výjimky, byla však ještě v pátek zastíněna prohášením senátorů:

„Zvažujeme, že bychom se obrátili na soud ve Štrasburku, protože by se věc dala kvalifikovat tak, že se nám nedostalo spravedlivého procesu,“ řekl senátor Jiří Oberfalzer (ODS). „Nemělo by to však být ve vztahu k Lisabonské smlouvě, ale k českému Ústavnímu soudu, jak to někteří mylně interpretují,“ upřesnil senátor.

Vláda již jednou označila senátorský návrh za neopodstatněný, neboť Ústavní soud již jednou soulad Lisabonské smlouvy (resp. některých jejích ustanovení) s ústavním pořádkem České republiky posuzoval a nesoulad neshledal.

Hlavním argumentem senátorů je, že se Ústavní soud při rozhodování řídí „eurokonformním“ výkladem české ústavy. Jednání soudu předešlé úterý bylo ve znamení půtek a zasedání se přeložilo na tento týden. V pátek navíc senátoři Ústavnímu soudu zaslali další, již třetí doplnění své stížnosti.

Na rozhodnutí Ústavního soudu závisí i proces jmenování nových eurokomisařů. Švédské předsednictví v pátek na summitu Evropské rady o termínu, v kterém by se o složení nové Komise mělo jednat, s ohledem na nedokončenou ratifikaci v České republice ještě oficiálně nehovořilo. Očekává se ale, že pokud zítra Ústavní soud shledá Lisabonskou smlouvu konformní s českým ústavním pořádkem, mohl by prezident Klaus dokument podepsat v nejbližších dnech. Unie by pak podle neoficiálních informací mohla o podobě nové Komise jednat 13. listopadu 2009.

Stávající Komisi vypršelo 31. října funkční období a nyní se čeká, jak dopadne ratifikace. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso trvá na tom, že by noví komisaři měli být vybráni až poté, co bude jasný právní základ, podle kterého se bude nová Komise formovat. Pokud by totiž dokument nakonec schválen nebyl, řídil by se počet komisařů podle starých pravidel, což by mohlo znamenat, že některá členská země ztratí svého eurokomisaře. Pokud by smlouva v Česku prošla a vešla tak v platnost, měly by členské země po jednom zástupci.

Barroso již poslal jednotlivým vládám dopis, ve kterém urguje nominaci kandidátů na eurokomisaře. Český premiér Jan Fischer doufal, že se politické strany shodnou na jednom kandidátovi. Ty zatím navrhly pět jmen: Vladimír Špidla, Alexandr Vondra, Jan Švejnar, Vladimír Remek a Pavel Svoboda. Pokud by ke shodě nedošlo, což se prozatím jeví jako nejpravděpodobnější scénář, vláda by vybrala jméno sama. V této souvislosti se spekuluje o současném šéfovi investiční banky Goldman Sachs pro střední Evropu Vladimíru Dlouhém.