Úspory energie v podnicích: odpadní teplo i žárovky pro zaměstnance

zdroj: Shutterstock; autor: nostal6ie

Tento článek je součástí Special reportu: ČR a Evropský semestr

V Česku funguje řada programů, které podporují energetickou účinnost v budovách. Průmysl ale doufá, že se peníze ve státním rozpočtu i evropských fondech najdou také na podporu úspor v podnicích. Budoucnost má například kombinovaná výroba elektřiny a tepla. Firmy ale mohou hledat i jiné cesty, jak uspořit energii.

Co může dělat Česká republika pro to, aby její hospodářství lépe obstálo v konkurenci evropských a světových ekonomik? Podobně jako ostatním členským státům se v tom Česku každoročně snaží radit Evropská komise.

Podle ní by mohla Česká republika mimo jiné zapracovat na zvyšování energetické účinnosti. I když už v tom totiž Česko podniká řadu kroků, pořád prý má pro úspory značný potenciál.

Zvyšování efektivity neznamená jen snižování spotřeby energie. Může spočívat v tom, že se energie využívá ve správnou chvíli.

Souvisí to nejen s konkurenceschopností, ale třeba i se zajišťováním energetické bezpečnosti.

„Evropa může pracovat s energetickou účinností, což je velký zdroj energie,“ řekl EurActivu v nedávném rozhovoru ministr zahraničí Lubomír Zaorálek k tomu, jak se Evropa může vypořádat se závislostí na dodávkách surovin z Ruska.

Budovy versus průmysl

Aktivní je česká vláda hlavně v podpoře energetických úspor v budovách. Podporuje je z národních programů Nová zelená úsporám, Panel a Efekt. Peníze se ale dají najít i v evropských fondech.

V dlouhodobém výhledu by mělo v Česku dojít k postupné renovaci všech budov, které pomohou šetřit energií. Vláda kvůli tomu vypracovala strategii, kterou po ní žádá nová evropská směrnice o energetické účinnosti.

Česko je ovšem nejprůmyslovější zemí Evropy, a tak musí také řešit otázku, jak hledat úspory energie v průmyslových podnicích. Ty ke zvyšování účinnosti tlačí především vysoké ceny energie a konkurence z ostatních zemí.

„Pro každou rozumnou firmu je to důležitá věc. Firmy, které tady byly už před revolucí, musely ujít velký kus cesty, aby se transformovaly, a snaží se dál. Nové firmy instalují technologie, které budou s ohledem na budoucnost co nejvíce konkurenceschopné,“ řekl EurActivu člen představenstva hutní firmy ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj.

Dlouhodobý horizont

Někdy ovšem podniky s investicí do zvyšování úspor váhají. Stěžují si například na to, že v porovnání s firmami v jiných zemích mají vyšší ceny elektřiny kvůli poplatkům na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Často se hovoří o tom, že pro podniky je zásadní, aby se investice do účinnosti ekonomicky vyplatila. Pro některé z nich však prý mohou mít investice do úspor příliš dlouhou návratnost. Podle analytika think tanku Glopolis Petra Patočky ale potíž některých podniků spočívá v tom, že se na úspory nedívají z dlouhodobé perspektivy.

„Pokud by se podniky na úspory dívaly v horizontu patnácti nebo dvaceti let, pak by se v jejich analýzách zápočet úspor projevil výrazněji,“ říká v dnešním rozhovoru pro EurActiv.

Jak šetřit energií?

Jednou z cest, jak může průmysl přispívat ke zvyšování energetické účinnosti, je například využívání odpadní energie, která vzniká při průmyslové výrobě.

V tom má podle Jana Rafaje velký prostor energeticky náročný průmysl. „Energie, která se generuje při výrobě, je poměrně dost. Věřím, že v dalším programovacím období evropských fondů budou prostředky využity i tímto směrem,“ řekl redakci.

Podle Petra Patočky se na západ od České republiky rozvíjí ještě další model. Podle něj není pro zvyšování energetické efektivity nutné přímo snižovat spotřebu energie. Důležité ale je využívat ji ve správnou chvíli.

Ve výrobě elektřiny totiž začínají hrát větší roli vítr a slunce, které vyrábějí energii pouze v určitých chvílích.

„V současné době se s touto elektřinou mimo jiné obchoduje i na takzvaném spotovém trhu. Když se podíváte například na cenu elektřiny v Německu, odráží se podle toho, jak svítí slunce nebo fouká vítr,“ řekl EurActivu.

Firmy mohou k úsporám energie motivovat i své zaměstnance. Například tím, že jim zaplatí nákup úsporných žárovek.

V některých momentech pak může být cena elektřiny velmi nízká a zároveň nastávají přebytky energie v síti. To jsou právě chvíle, ve kterých mohou podniky zvýšit svůj výkon a spotřebovat více levné elektřiny.

Pokud budou zároveň na evropském trhu účinně fungovat poplatky za vypouštění emisí CO2, bude se takový model vázat i na ochranu klimatu.

„Když budou podniky schopné flexibilně reagovat, budou snižovat spotřebu právě ve chvílích, kdy se bude elektřina vyrábět z fosilních zdrojů. Jejich cena bude zohledňovat veškeré náklady, a budou tedy výrazně dražší než obnovitelné zdroje,“ vysvětlil Patočka.

Motivovat zaměstnance

Existují ovšem i další cesty, kterými mohou podniky podporovat energetickou účinnost, aniž by musely hledat řešení ve svých výrobních procesech.

Podle českého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy mohou třeba motivovat své vlastní zaměstnance, aby energií šetřili ve svých domácnostech.

„Příkladem mohou být případy ze Skandinávie, kde zaměstnavatelé zaměstnancům například financují výměnu běžných žárovek za úsporné. Když to udělá firma s pěti tisíci zaměstnanci, má to už na snižování spotřeby energie nějaký efekt,“ řekl redakci.

Autor: Adéla Denková