Topolánek: Stanovovat pevný termín přijetí eura je nezodpovědné

Podle premiéra České republiky Mirka Topolánka i dalších zástupců vlády není v současné době politicky zodpovědné stanovat jakýkoliv pevný termín pro přijetí jednotné evropské měny. Premiér to v pátek uvedl na konferenci o zavedení eura v ČR, kterou uspořádaly Unie malých a středních podniků ČR a Hospodářská komora ČR.

Souvislosti:

Česká republika se při svém vstupu do Evropské unie společně s ostatními nově přijímanými zeměmi zavázala k přijetí jednotné evropské měny euro. Na rozdíl od Velké Británie, Švédska či Dánska, které si v minulosti vyjednaly výjimku a přijetí společné měny podmínili splněním specifických národních podmínek (podpora občanů v referendu či v případě Británie tzv. „Brownovy testy“), Česká republika euro přijmout musí bez jakýchkoliv zvláštních podmínek. Otázkou ovšem je, kdy se tak stane. Smlouva o přistoupení ČR k EU termín nestanovuje.

Sociálnědemokratické vlády předpokládaly přijetí společné měny v roce 2009 či 2010 a přestože termín nebyl nikdy stanoven jako závazný, konvergenční program z roku 2004 byl (zejména v oblasti snižování deficitu veřejných financí) koncipován tak, aby přijetí eura nejpozději v roce 2010 umožnil. Výdaje veřejných rozpočtů však navzdory konvergenčnímu plánu v posledním před parlamentními volbami vzrostly. Podzimní vláda Mirka Topolánka z tohoto důvodu v roce 2006 myšlenku přijmout euro do roku 2010 opustila.

Nový aktualizovaný konvergenční plán, který vláda zaslala do Bruselu letos v březnu již počítá s tím, že by deficit veřejných financí poklesl pod referenční úroveň 3%HDP (jejímž splnění EU přijetí eura podmiňuje) až v roce 2009 či 2010, tedy až o dva roky později, než předpokládal původní program. Konkrétní datum přijetí však vláda neurčila.

Neobsahuje jej ani nová strategie pro přijetí eura, jíž koncem srpna 2007 schválila vláda a která vznikla ve spolupráci s ČNB.

Témata a stanoviska:

Euro dříve nebo později?

Na otázku proč česká vláda dosud nestanovila žádný termín přijetí eura odpověděl předseda vlády ČR Mirek Topolánek výčtem kritérií, i potenciálních přínosů a rizik které je podle jeho názoru třeba vyhodnotit před tím, než dojde ke stanovení jakéhokoliv data. Kromě plnění Maastrichtských kritérií je podle premiéra zapotřebí vzít v úvahu i další otázky, jako je například míra reálné konvergence české ekonomiky vůči zemím eurozóny, flexibilita pracovního trhu, apod.

Z pohledu Maastrichtských kritérií se česká vláda podle Topolánka vydala správným směrem když usiluje o snižování deficitu veřejných financí. Premiér však přiznal, že cesta kupředu je díky obtížné situaci v Poslanecké sněmovně těžkopádná.

Není to ODS, kdo oddaluje přijetí společné měny, říká Topolánek. Termín přístupu k eurozóně záleží především na tom, jakým způsobem se stávající politická reprezentace postaví ke krokům vedoucím ke splnění Maastrichtských kritérií.

„Zodpovědný politik“ nemůže bez vyhodnocení všech relevantních otázek dát jasnou odpověď na termín přijetí eura, zdůraznil premiér.

Podle vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry otázkou není zda euro přijmout či nikoliv, ale kdy k tomu dojde. Vstup do eurozóny nelze zdržovat žádným referendem. Na druhé straně by ale ani nebylo dobré opakovat staré chyby – tj. stanovit termín a pak jej nesplnit.

Namísto toho Vondra doporučuje počkat jaký dopad budou mít změny v daňových zákonech na příjmy veřejných rozpočtů, či jak se bude vyvíjet inflace. Otázkou také je, jak moc nás eurozóna chce, uvedl vicepremiér v odkazu na Lotyšsko, které podle EU nesplňuje kritérium nízkého deficitu veřejných financí (země přitom toto kritérium neplní pouze v řádu desetin procentního bodu) a Slovensko, které se nyní nachází v ERM II.

Podle ankety, kterou mezi podnikateli provedly společně Unie malých a středních podniků ČR a Hospodářská komora ČR, podporují zhruba tři čtvrtiny podnikatelů rychlé přijetí eura. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana je za tímto voláním zejména rychlé zhodnocování koruny, které snižuje konkurenceschopnost českých vývozů. Ministr pochybuje, zda si podnikatelé uvědomují, že zhodnocování koruny má jiné příčiny, které přijetím eura nezmizí. Pokud se ztratí kurzový kanál, projeví se to díky rostoucím cenám dovozů a nízké flexibilitě mezd v podobě vyšší inflace, varuje Říman.

Podle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy se na pozitiva, která nám poskytuje koruna, nelze spoléhat. Je pravda, že nám kurz koruny pomáhá k levnějším dovozům, zejména ropy, ale vývoj měnového kursu může být také opačný, připomněl guvernér.

Splnění Maastrichtských kritérií je podle Tůmy podmínka nutná, nikoliv postačující – stejně tak je zapotřebí věnovat pozornost reálné konvergenci české ekonomiky. Guvernér varoval před plněním kritérií za každou cenu a přijímání krátkodobých opatření, které sice formálně Maastrichtská kritéria umožní splnit, v delším časovém horizontu s sebou ale nesou vysoké náklady jako například ztrátu důvěry firem a domácností v udržitelnost nízké inflace.

Tůma upozornil, že přijetím eura, které je spojené se zafixováním nominálního směnného kursu, nezmizí tlak na konkurenceschopnost domácích firem – reálná konvergence bude probíhat i nadále, projeví se však jinde, zejména v růstu cenové hladiny.

Česká národní banka je podle guvernéra proti co nejrychlejšímu přijetí eura, které by bylo spojené s přijímáním krátkodobých opatření. Nejprve je zapotřebí provést reformy, teprve pak můžeme do eurozóny vstoupit, říká Tůma.

Prezident Hospodářské komory ČR (HKČR) Jaromír Drábek podotkl, že přijetí jednotné měny je pro členskou zemi vizitkou ekonomické vyspělosti a známkou toho, že země dokáže dostát všem kritériím a je schopna a ochotná stát se členem eurozóny s veškerými přínosy i dočasnými nevýhodami.

Hospodářská komora podporuje pevný termín přijetí eura z několika důvodů. V první řadě proto, že je zapotřebí provést reformy (zejména důchodovou a zdravotní) a je třeba mít nějaký cíl, který by nás do jejich provádění „tlačil“. Neochotou vyslovit konkrétní datum naproti tomu dáváme najevo, že nemáme jistotu o české ekonomice a proto nejsme ani schopni říci, kdy bude ČR na euro připravena, zdůraznil Drábek.

Podnikatelé požadují termín přijetí eura také kvůli nákladům, které budou mít s přechodem na novou měnu. Podniky musí mít dostatek času, aby se na změnu připravily.

Předseda Unie malých a středních podniků David Šeich uvedl, že z průzkumu mezi malými a středními podniky (MSP) vyplynulo, že si podnikatelé přejí přijmout euro v co možná nejkratší době. Zároveň je však zajímá, jaký bude mít euro vliv na růst mezd a nebudou-li náklady přijetí vyšší, než kursové riziko, proti němuž se musí zajišťovat v dnešní době.

Podnikatelé jsou dále přesvědčeni, že jsou na přijetí eura připraveny a překážky brzkému vstupu do eurozóny vidí spíše na straně státní správy.

Šeich uvedl, že Unie malých a středních podniků spíše nepodporuje konkrétní datum a to s ohledem na situaci, kdy má politická reprezentace potíže při nacházení shody. Nesplnění termínu by podle něj mohlo Českou republiku diskreditovat. Na druhou stranu ale potřebujeme „cestovní mapu“, která nám poskytne konkrétní milníky a data tak, abychom se na přijetí eura mohli včas připravit, uzavřel Šeich.

Podle Jana Mládka, ekonomického experta ČSSD a zároveň bývalého ministra zemědělství, by bylo vhodné euro přijmout co nejdříve. Na jedné straně by jeho zavedením odpadly transakční náklady pro firmy, hlavní výhodu však představuje zajištění se proti „těkavosti globálních trhů“, kdy euro může oproti koruně poskytnout lepší ochranu proti výkyvům na světových trzích.

Obavy ze ztráty vlastní měnové politiky nejsou oprávněné – nižší úroková míra podle Mládka není oproti zemím eurozóny dlouhodobě udržitelná. Ani deficit veřejných financí nepředstavuje velký problém– také ČSSD stojí o jeho snížení v horizontu sedmi let, říká Mládek

ČNB a část ODS nechce v současné době podle Mládka euro zejména z ideologických důvodů – proto se ohání argumenty o reálné konvergenci.

Petr Očko, koordinátor projektů EU za Telefónica O2 Czech Republic a bývalý národní koordinátor zavedení eura, je přesvědčen, že termín přijetí eura je třeba stanovit, ale není samospasitelný. Zkušenosti jiných zemí však ukazují, že stanovení termínu má disciplinující vliv na veřejné finance. Pokud nějaký projekt nemá termín, vůle k jeho realizaci je nulová, varuje Očko.

Termín je rovněž důležitý pro podnikatele a to zejména v případě ČR, která je silně zaměřená na export. Podnikový sektor potřebuje jistotu, říká Očko.

Pavel Sobíšek, hlavní ekonom HVB Bank Czech Republic, kritizoval strategii pro přijetí eura, kterou vláda schválila letos v srpnu. Strategie je podle něj spíše „přešlápnutím na místě“ než krokem kupředu. Hlavním problémem je podle něj nekonkrétnost. Strategie zmiňuje problémy, neuvádí však, jak je řešit. Z logických důvodů zde pak chybí datum. Proč má vláda nízké ambice? Nevěří si, že se jí podaří reformy prosadit nebo jsou za tím ideologické důvody?, ptá se Sobíšek.

Není zapotřebí si vedle Maastrichtských kritérií stanovovat ještě nějaká jiná dodatečná kritéria. Flexibilita na trhu práce je sice důležitá, ale neměla by být kritériem, myslí si Sobíšek. Také argument, že je dobré využívat posilování české koruny neobstojí. Část svého potenciálu k posilování již koruna vyčerpala a časem z toho může zbýt jen nežádoucí volatilita.

Jak bude probíhat přechod na novou měnu?

Česká republika v první polovině letošního roku představila tzv. Národní plán zavedení eura v ČR. Tento dokument dává v hrubých obrysech odpověď na otázku, jakým způsobem bude probíhat přechod k nové měně po technické stránce. Oldřich Dědek, národní koordinátor zavedení eura v ČR, uvedl, že Ministerstvo financí pracuje v současné době na přípravě konkrétních metodických úkolů. Pracuje se také na přípravě nového zákona o zavedení eura. Ten je podle Dědka zatím ve fázi „základních mezí a okruhů“.

Technický přechod k nové měně musí splňovat několik podmínek, říká koordinátor. Přijetí eura by nemělo vést k růstu cen – bude proto třeba klást důraz na ochranu spotřebitele. Náklady přechodu na novou měnu by dále měly být co nejnižší. Zároveň s tím musí být zajištěna právní kontinuita – zavedení eura nesmí znamenat pozměnění právních závazků.

Dědek uvedl, že z průzkumů v zemích, které již společnou měnou platí, vyplývá, že navzdory obecnému přesvědčení, že euro vedlo k vyššímu růstu cen, statistická šetření ukazují, že tempo růstu cen se po vstupu do eurozóny příliš nelišilo od doby před vstupem. Aby skutečně k neoprávněnému zdražování nedocházelo, je podle Dědka zapotřebí striktně aplikovat přepočet korunových částek na euro tak, aby nedocházelo ke skrytému zdražování. Z tohoto důvodu budou mít obchodníci povinnost dvojího označování cen. Systém dvojích cen by podle představ Ministerstva financí měl platit alespoň půl roku před zavedením nové měny a rok po něm.