Tance kolem eurokomisaře můžou ČR připravit o dobrý post

zdroj: Shutterstock.com

Sobotkova vláda si možná zadělává na první velké selhání v evropské politice. Její neschopnost se shodnout na českém kandidátovi do Evropské komise totiž může přinést fatální důsledky pro výběr jeho působnosti. Vláda chce konečné jméno najít do 11. srpna, v tu ale chvíli už ale můžou být všechny lepší posty rozebrané.

Kvůli půtkám vládní koalice o jméno českého kandidáta můžou v Evropské komisi na Českou republiku zbýt pouze nevýznamné posty. Příští úterý totiž Evropský parlament pravděpodobně schválí Jean-Claude Junckera jako budoucího předsedu Komise.

A na středečním setkáním hlav států se už potom podle zdroje EurActivu bude tvrdě bojovat o jednotlivá místa. „Ti, na které nezbydou nejdůležitější posty, se na Junckera vrhnou, aby jim přidělil co nejlepší portfolio. Měli bychom být v druhé řadě, kde se bude hrát o další místa,“ řekl EurActivu nejmenovaný český úředník.

Souhlasí s ním i lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. „Česko musí mít 16. července jasné stanovisko. Klidně mějme tři lidi, musíme ale vědět, kdo to je a jaké portfolio pro každého z nich chceme,“ řekl EurActivu.

V srpnu bude pozdě

Jenže česká vláda s největší pravděpodobností pojede do Bruselu s prázdnýma rukama. Ministr vnitra Milan Chovanec totiž za konečný termín výběru komisaře označil až konec července, vláda dokonce 11. srpen.

Česká republika je ve srovnání s ostatními zeměmi při výběru kandidátů jedna z nejopozdilejších. „Kolegové z jiných zemí za mnou chodí se životopisy svých kandidátů, my nemáme nic, popsal Zdechovský situaci v Evropském parlamentu, který složení budoucí Komise bude schvalovat.

Za evropské záležitosti je na Úřadu vlády odpovědný státní tajemník Tomáš Prouza. Na výběr komisaře podle něj ještě pozdě není. „Otázky jednotlivých postů se na summitu příští týden ještě určitě probírat nebudou, debaty o kandidátech vedou i všichni ostatní,“ řekl Prouza EurActivu. Podle listu European Voice má jediného a definitivního kandidáta do Komise 11 zemí.

Institucionální agenda?

„Když jsem slyšel, že bychom se mohli ucházet i o post komisaře pro institucionální agendu, tak mě omylo,“ popsal svoje pocity europoslanec Zdechovský. „Význam té pozice v Komisi je na poslední místě. Česká republika přitom může při svém zlepšené pozici získat i poměrně zásadní místa.“ Zdechovský sám by preferoval ekonomické portfolium.

ČSSD a ANO alespoň navenek trvají na svých kandidátech. Pavel Telička, kterého prosazuje Babišova strana, má ovšem vroubky kvůli své minulosti tabákového lobbisty. A to je v souvislosti s kauzou bývalého komisaře Dalliho a současným vyšetřováním Komise ombudsmankou Emily O´Reilyovou dost citlivé téma, takže by Telička mohl mít problémy i při schvalování Evropským parlamentem.

Personální prázdnota

Vlastního uchazeče, ředitele ekonomického odboru Rady EU Petra Blížkovského, představila i KDU-ČSL. „Snažíme se velkým stranám nabídnout pomocnou ruku v personální prázdnotě,“ řekl EurActivu předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík z KDU-ČSL.

Blížkovského ale zřejmě lidovci vybrali dost narychlo a dokázali se překvapit i uvnitř strany. „Vůbec ho neznám, v životě jsem o něm neslyšel, mělo to s námi být více zkonzultováno,“ uvedl europoslanec Zdechovský.

Může zůstat Füle

Vláda je tak v patové situaci a spekuluje se o třech dalších jménech. Pokračovat by mohl současný komisař pro rozšíření Štefan Füle. Ten by podle zákulisních informací případnou nominaci zvažoval v případě, že by mohla být ohrožena pozice ČR při vyjednávání o komisních postech. V tom by mu pomohla dosavadní zkušenost, komisaři z minulých období se totiž v případě nominace často posouvají na prestižnější posty.

Objevuje se také jméno současného velvyslance ČR při EU Martina Povejšila. Toho ale podle informací týdeníku Respekt nechtějí sociální demokraté kvůli napojení na bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

Lidovci: Chtěli jsme to řešit dřív

Ve hře také ještě může být lidovecký europoslanec Pavel Svoboda, který jako lídr kandidátky letos obhájil svůj post a stal se předsedou výboru pro právní záležitosti. O jeho nominaci se mluvilo už v květnu, nakonec dostala přednost Zuzana Roithová, která ale kandidaturu odmítla.

„Ta záležitost se měla řešit podstatně dříve, bavit se o portfoliu, to by snad usnadnilo i diskuzi o jménu“ řekl EurActivu předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti Benešík. „Jedna věc je proevropskou politiku deklarovat a druhá ji opravdu dělat.“ Lidovci prý chtěli s jednáním o jméně o evropského komisaře začít už po uzavření koaliční smlouvy, jejich partneři ale měli jiné priority.

Autor: Jan Pavec