Summitu EU–Pákistán má vévodit boj s terorismem

Dnes se v Bruselu uskuteční historicky první bilaterální summit Evropská unie – Pákistán. Hlavními tématy summitu, který za české předsednictví povede prezident Václav Klaus, bude boj proti terorismu a prohlubování vzájemného obchodu.

Vztahy Evropské unie a Pákistánu byly dosud postaveny především na spolupráci v otázkách vzájemného obchodu. Pákistánská vláda o intenzivnější dialog s Unií příliš nestála. Nyní se ale situace mění a společný summit, který se dnes uskuteční v Bruselu předznamená hlubší spolupráci v celé řadě oblastí. Přední místa nabité agendy zaujímá spolupráce v boji proti terorismu, otázky vnitřní bezpečnosti, podpora demokracie, rozvojová spolupráce a (pro pákistánskou stranu velmi důležitá) podpora vzájemného obchodu.

Evropská unie dlouhodobě upozorňuje na strategický význam Pákistánu pro bezpečnost regionu i Evropy. Po pádu talibanského režimu v sousedním Afghánistánu nalezli islámští fundamentalisté útočiště na severozápadě Pákistánu, v oblastech, které s Afgánistánem sousedí. Vedle Hnutí Taliban operuje v oblasti také teroristická organizace Al Kajda a další fundamentalisté. Osoby zadržené v Evropě v rámci boje proti terorismu prošly výcvikovými tábory, které se nachází právě na území Pákistánu. Evropa je proto ke spolupráci hnána i obavou o svou vlastní bezpečnost.

Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana ve svém článku určeném pákistánským médiím zdůrazňuje, že pro Pákistán i Evropu je bezpečnost a stabilita země zcela zásadní. „Dokud budou extrémisté z Al Kajdy a Talibanu pokračovat v operacích po obou stranách hranice, bude stabilizace Afghánistánu velice náročná a těžko půjde zabránit přelití této nestability do Pákistánu“.

Podle agentury AFP, které se podařilo získat předběžné závěry summitu, Evropská unie hodlá ocenit nasazení pákistánské vlády v boji proti terorismu a oběti, které pákistánské ozbrojené síly i civilní obyvatelstvo utrpěly během nedávných bojů s fundamentalisty v údolí řeky Svát na severozápadě země. Islámábádu se sice území podařilo získat zpět, ale důsledkem bojů jsou i zhruba dva miliony uprchlíků, o které se vláda není schopná postarat. Fundamentalisté se navíc vrátili ke své tradiční formě boje, k teroristickým útokům.

Jak informovala AFP, návrh společného usnesení předpokládá zahájení „strategického dialogu“ v oblastech jako je „rozvojová pomoc, vzdělávání, věda a technologie, bezpečnost, boj proti terorismu, podpora demokracie, lidská práva a podpora obchodu“.

Konkrétně hodlá Unie Pákistánu nabídnout například pomoc při obnově údolí Svátu nebo pomoc s výcvikem bezpečnostních sil. Podle Solany se Evropská unie rozhodla do roku 2013 Pákistánu poskytnout finanční pomoc v rozsahu 485 milionů eur. Většina z těchto peněz má směřovat do vzdělávání, které je „nejdůležitějším zdrojem prosperity budoucích generací“, říká šéf evropské diplomacie.

Pokud jde o vzájemný obchod, Pákistán usiluje o zlepšení přístupu na evropské trhy. Obchod s Evropskou unií se na pákistánském zahraničním obchodu podílí z 20%. Evropská unie podle Solany v dlouhodobém horizontu počítá s uzavřením dohody o volném obchodu.

Podle AFP má EU prozatím prozkoumat, co by Pákistánu přineslo zařazení do preferenčního celního režimu, který poskytuje partnerským zemím určité celní výhody výměnou za to, že tyto země respektují principy v oblastech jako jsou práva zaměstnanců nebo ochrana životního prostředí.

Pákistán také doufá, že by mu evropská diplomacie mohla pomoci obnovit zablokovaný dialog s Indií. Agentuře Associated Press of Pakistan to sdělil pákistánský velvyslanec v Bruselu Šafkat Sajíd.

Na straně Evropské unie summit vede český prezident Václav Klaus, předseda Evropské komise José Manuel Barroso a generální tajemník Rady EU Javier Solana. Pákistánskou delegaci vede prezident Ásif Alí Zardárí.