Summit žije spekulacemi o pomoci španělské ekonomice

José Luis Rodriguez Zapatero, zdroj: Consilium.europa.eu.

Přestože evropští politici popírají, že by se na dnešním evropském summitu mělo kromě oficiálního programu jednat také o údajné pomoci Španělsku, spekulace o tom, že pátá největší evropská ekonomika bude nucena požádat o záchranný balíček podobný řeckému se množí.

„Takové zprávy mohu rozhodně popřít,“ prohlásil včera podle agentury AFP tiskový mluvčí komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna. Informace o tom, že měla Evropská komise údajně do Španělska vyslat tým, aby o případné pomoci jednal, jsou podle jeho slov „nesmysl“.

Mluvčí tím reagoval na zprávu, kterou včera zveřejnil španělský deník El Economista. Podle něj Evropská unie ve spolupráci se Spojenými státy a Mezinárodním měnovým fondem připravují pro Španělsko pomoc, jejíž objem by se mohl vyšplhat až na 250 miliard eur (tedy více než dvojnásobek toho, co Unie ve spolupráci s MMF poskytla Řecku).

Druhé Řecko?

Situace páté největší evropské ekonomiky není nejrůžovější. V loňském roce se propadla o 3,64 % a ještě pro letošní rok hovoří oficiální odhady o poklesu v rozsahu 0,4 %. K mírnému růstu 1,3 % by se měla vrátit až v roce 2011. Jde ovšem pouze o odhady – realita nakonec může být docela jiná a důvodů k obavám je dost.

Sektor služeb, který tvoří dvě třetiny španělské ekonomiky, se potýká s nízkou domácí poptávkou, realitní bublina splaskla a nezaměstnanost podle oficiálních čísel přesahuje 20 %. Situaci na trhu práce komplikuje navíc rigidní pracovní právo, který zaručuje stávajícím zaměstnancům vysokou úroveň ochrany a tím zároveň komplikuje přijímání nových zaměstnanců.

Nedosti na tom, finanční trhy se děsí situace na španělském bankovním trhu. Obavy z velkého objemu špatných úvěrů z dob realitního boomu měl tento týden za následek rekordní růst ceny, za kterou si španělská vláda může na finančním trhu půjčovat. Riziková prémie, kterou investoři od španělské vlády požadují, nyní převyšuje německé bondy o 223 bazických bodů. Dluh vlády přitom není ani zdaleka tak hrozivý jako v případě Řecka. Španělsko se dnes s dluhem 53,2 % HDP stále pohodlně vejde do 60% kritéria Paktu stability a růstu.

Problémem jsou ale již zmíněné dluhy bankovního sektoru a také deficit veřejných financí, který by měl v letošním roce přesáhnout 11 % HDP. Logika věci tedy velí šetřit. Vláda socialistické premiéra Josého Luise Rodrigueze Zapatera proto nedávno přišla s návrhy, které by v souhrnu měly během následujících tří let ušetřit 65 miliard euro. Počítá se s propouštěním, omezováním sociálních dávek, snižováním mezd ve veřejném sektoru nebo zmražením důchodů.

Španělské reformy

Úspory jsou ovšem pouze jednou stránkou věci. Španělská ekonomika potřebuje především znovu nastartovat hospodářský růst a získat důvěru finančních trhů, že je své dluhy schopná financovat. V opačném případě může čelit dalšímu a dalšímu zvyšování nákladů na financování svého dluhu a postupně se tak dostat do dluhové pasti podobné té, v které uvízlo Řecko.

V tomto směru lze také chápat opatření, která Zapaterův kabinet přijal jen několik hodin před začátkem dnešního summitu. Jedná se o reformy, které by měly firmám usnadnit propouštění a přijímání zaměstnanců.

Španělsko také oznámilo svůj úmysl zveřejnit výsledky tzv. „zátěžového testu“ bank (stress test), čímž by se na veřejnost dostaly informace o skutečné míře zadlužení bankovního sektoru.

Opatření přijatá španělskou vládou včera ocenila také německá kancléřka Angela Merkel. „Španělsko učinilo důležitý příspěvek k posílení konkurenceschopnosti celé Evropy,“ uvedla a dodala, že unijní lídři musí dát Španělsku najevo, že jde o „krok správným směrem“.

Pochybnosti přetrvávají

Vedle již citovaného zástupce Evropské komise odmítají spekulace španělského deníku i další politici. Španělský ministr hospodářství a rozpočtu Carlos Ocana například říká, že jeho země „pracuje na tom, aby dokázala, že podobné spekulace jsou nepodložené“, a ministryně financí Elena Salgado ve stejném článku připraveném agenturou AFP rozčileně dodává: „Už nevím, jak Vám mám vysvětlit, že (žádný záchranný plán) nechystáme“.

Spekulace o možné pomoci přiživila také chystaná návštěva šéfa MMF Dominiqua Strauss-Kahna ve Španělsku, kde by se měl zítra (18. června) sejít s premiérem Zapaterem. Strauss-Kahn ovšem podle AFP vyloučil, že by jeho návštěva souvisela s plánováním jakéhokoliv záchranného balíčku. Jeho mluvčí pak v tiskovém prohlášení uvedla, že šéf MMF bude se Zapaterem jednat o „vývoji světové ekonomiky“ a „vývoji ve Španělsku včetně vládní hospodářské politiky a reforem“.

Daniel Gross z bruselského think-tanku Centre for European Policy, kterého cituje agentura AP, si ovšem navzdory všemu ujišťování ze strany evropských politiků myslí, že nějaký druh finanční pomoci Španělsku je „prakticky nevyhnutelný“, a kombinované závazky tamního veřejného a soukromého sektoru odhaduje na 300 miliard eur.