Summit EU: Záchranný balíček eurozóny se odkládá

Zdroj: The Council of the European Union.

Očekávané rozhodnutí evropských lídrů o reformě eurozóny a navýšení záchranných prostředků musí počkat do června. Dohodli se na tom evropští politici, kteří dnes a zítra jednají na klíčovém ekonomickém summitu v Bruselu. Rozhodnutí odložili v důsledku pádu vlády v Portugalsku a politického napětí v ostatních členských státech.

Dnešní summit byl považován za poslední termín, kdy měli lídři států eurozóny ukončit debaty o ekonomických reformách. Ty by mohly přinést posílení záruk pro stabilizační fond (EFSF), který je současným záchranným fondem, a byl už využit pro Irsko.

Stejně tak se očekávalo, že zde politici dokončí Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který by měl být stálým záchranným fondem pro období po roce 2013.

Nyní jsou ale kvůli politickému dění v Portugalsku, Finsku a Německu podle slov evropských diplomatů oba tyto cíle v ohrožení.

Portugalský parlament včera odmítl úsporný balíček, který měl snížit státní deficit. Vzápětí po neúspěšném hlasování oznámil svoji rezignaci portugalský premiér José Sócrates.

Evropští politici se tím dostali do složité situace, protože Sócrates nemůže odsouhlasit žádné z ekonomických reforem, které měly být schváleny na dnešním summitu. Navíc nemůže ani formálně požádat Evropskou unii o pomoc.

Situaci zkomplikovalo také Německo, které ve středu zbrzdilo dohodu o ESM, protože zjistilo, že nebude schopno zaplatit platby, pro které se pro rok 2013 zavázalo. Finsko prohlásilo, že do voleb, které plánuje na 17. května, odmítá navýšení EFSF.

Uzávěrka prodloužena do června

Lídři států eurozóny prodlouží na dnešním jednání uzávěrku pro navýšení EFSF a dosažení shody na ESM do června, s cílem „umožnit, aby byly národní procedury dokončeny včas před podpisem obou smluv.“ Vyplývá to z navrhovaných závěrů summitu, které má EurActiv k dispozici.

Ačkoli se politici touto klauzulí zbavují odpovědnosti za uzavření smluv, dohoda o ESM je prý stále ve hře. Podle některých diplomatů by na ní mohlo dojít při zítřejším jednání. Dohoda o EFSF ale rozhodně nepřipadá v úvahu, uvedli.

Dalším bodem, který se podle diplomatů na program jednání nedostane, je záměr Irska vyjednat si na summitu nižší úrokové sazby na unijní úvěr.

Pakt pro euro pod novým názvem zřejmě projde

Navzdory těmto nedostatkům jsou lídři eurozóny odhodláni odsouhlasit balíček ekonomických reforem známý pod jménem Pakt pro euro (dříve Pakt pro konkurenceschopnost), o němž jednali od února 2010.

Balíček zahrnuje opatření ke snížení zadlužení a nevyrovnaných rozpočtů a obsahuje mechanismy k potrestání zemí, které překročí stanovené limity.

Kromě toho politici prodiskutují také návrhy na posílení národní konkurenceschopnosti, jako například zvyšování věku pro odchod do důchodu, restrukturalizaci fiskální politiky a zavedení horních hranic zadlužení.

Lídři eurozóny ustoupili 12. března Berlínu, který přijetím paktu podmiňoval svůj souhlas s navýšením záchranného fondu eurozóny.

Všech 17 zemí eurozóny s Paktem v zásadě souhlasí, ale podle vyjádření diplomatů jsou některé země rozladěné z toho, že Pakt přišel tak náhle a zrovna v době, kdy se země snaží přesvědčit své národní parlamenty o potřebě tvrdších reforem.

Pakt na konci února společně představili předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Požadavky paktu sahají od snižování platů tak, aby odpovídaly produktivitě, po snižování zdanění práce, propojení penzí s očekávanou délku života, a větší spolupráci v oblasti daní.

Pakt, o němž někteří diplomaté rozladěně prohlašují, že má donucovací charakter a za dobrovolné opatření se jen vydává, doznal také změny v názvu. Některé země mimo eurozónu, konkrétně Dánsko a Polsko, totiž naznačily, že by se k dohodě rády připojily. Jméno dokumentu se proto změnilo z „Paktu pro euro“ na „Euro plus“. 

Ne všichni nečlenové eurozóny se ale chtějí k dohodě přidat. Česká republika, Švédsko a Maďarsko dnes na summitu svým partnerům oznámí, že se k Paktu připojit nehodlají.

Česko zatím stranou

Premiér Petr Nečas včera ve svém vystoupení před poslanci rozhodnutí zdůvodnil tím, že se Česká republika jednání o paktu neúčastnila. „Byli jsme postaveni, stejně jako další nečlenské země eurozóny, před hotovou věc,“ prohlásil a dodal, že „to, aby se v takto krátkém čase vláda zavázala k něčemu tak zásadnímu, po ní nemůže nikdo chtít“.

Nečas dodal, že k většině navrhovaných opatření vláda nemá výhrady, ale vyjádřil pochybnost, zda koordinace v daňové oblasti nepovede v budoucnu k harmonizaci sazeb.

Nevyloučil však, že se Česko k paktu připojí později. „Pokud zjistíme, že se (pakt) osvědčil a že rizika tu nejsou, můžeme do něj klidně vstoupit v následující budoucnosti,“ uvedl premiér.